Svěřenské fondy měly být lákavým způsobem, jak předat nástupnictví ve firmě, aniž by se majetek dostal do rukou těm dědicům, kteří nemají dostatečnou kvalifikaci pro řízení podniku anebo o něj nemají zájem. Jenže místo jejich rostoucí popularity coby nástroje na pohodlné předání majetku či zajištění nástupnictví, které se těší v zahraničí, si v českých podmínkách svěřenské fondy vysloužily nálepku netransparentní mezery v zákoně či institutu snadno zneužitelného pro praní špinavých peněz.

Bez důkazů

Strach z toho, že když majetkoprávní vztahy občanů nejsou pod přímou státní kontrolou, budou jistě zavánět něčím nelegálním, se dostal i do aktuální novely občanského zákoníku. Zatímco doposud evidovali vznik svěřenských fondů pouze notáři − což skýtalo prostor pro utajení existence fondů − počítá návrh, který je před závěrečným schvalováním ve sněmovně, se zavedením jejich povinné evidence rejstříkovými soudy. To by mělo podle ministerstva spravedlnosti "tajné schránky" dostat pod kontrolu státních orgánů. "Specifické riziko je shledáváno v právní konstrukci svěřenského fondu jako odděleného a nezávislého vlastnictví vyčleněného majetku, který není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno. Tato konstrukce umožňuje zakladateli a obmyšleným zůstat v anonymitě, což může být zneužito také k legalizaci výnosů z trestné činnosti," vysvětluje Daniel Škvařil z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. Nicméně žádné hmatatelné důkazy nebo data, která by jasně ukazovala na míru zneužití fondů kriminálními živly, resort nemá. "S požadavkem na sdělení praktických zkušeností doporučujeme obrátit se na Finanční analytický útvar ministerstva financí," radí Škvařil.