Kdybyste před třiceti lety někomu tvrdili, že největším soukromým vlastníkem českých lesů bude potomek jednoho z pobělohorských šlechtických rodů, možná by si zaťukal na čelo. Jerome Colloredo-Mannsfeld, dědic a šéf lesnických závodů ve Zbiroze a Dobříši, dodnes považuje vrácení knížecího majetku za zázrak. Rozhovory poskytuje jen zřídka a je mnohem méně vidět než jeho sestřenice Kristina, známá svojí nonkonformností a dlouholetým sporem o zámek v Opočně.

Noblesně a zároveň skromně vystupující Jerome i v sedma­šedesáti neustále pendluje mezi rodinnými podniky v Rakousku a Česku. Už ale začal předávat zodpovědnost také svým dětem. Doufá, že budou pokračovat v tradici a potvrdí, že restituce nebyly marné. "Jsem optimista, že povědomí o tom, že jsme tady sídlili po staletí, je výzvou pro další generaci," říká.

Uvádí se, že jste největší soukromý držitel lesů v Česku. Platí to stále?

Myslím si, že je to pořád pravda, i když otázka velikosti je vždycky relativní. V současnosti jsme největší český privátní vlastník lesů. Může se to ale změnit.

Jak se vám v Česku podniká?

Pokud mohu soudit, považuji hospodářskou situaci v Česku za velmi potěšující. Je to typický případ země, která dohání spotřebitelskou poptávku. Všeobecné podmínky pro podnikání se vyvinuly pozitivním směrem. Když to srovnám s Rakouskem, kde také provozujeme rodinný podnik, je zdejší podnikatelské klima mnohem příznivější.

V čem například?

Jsou tu modernější zákony. Samozřejmě je tu také hrozná byrokracie, ale celkově to z mojí perspektivy hodnotím velmi pozitivně.

Jerome Colloredo-Mannsfeld (67)
jarvis_57fd0595498e5354bf772a92.jpeg

Vystudoval lesnictví. Od roku 1977 vede rodový lesnický podnik Gstatt ve štýrském Öblarnu. Jako dědic bezdětného strýce Jeronýma se po roce 1989 stal majitelem bývalých panství na Zbiroze a v Dobříši, které si rozdělil se sestřenicí Kristinou. Společnost Colloredo-Mannsfeld spravuje 12 500 hektarů lesů na Zbirožsku a kolem 4500 hektarů na Dobříšsku, dále 400 hektarů rybníků a 300 hektarů zemědělské půdy, kterou rodina pronajímá. Jerome Colloredo-Mannsfeld se rád plaví po moři a obdivuje staré automobily. S manželkou Livií má dva syny a dceru.

V posledních letech se v Česku hodně probíral boj s korupcí. Vnímáte nějaký rozdíl ve srovnání s Rakouskem? Jste spokojen s úrovní právní jistoty?

Jsem optimista a tvrdím, že poslední slovo v Česku patří rozhodnutí soudu bez vlivu korupce. Ano, politici se snaží ovlivňovat justici a někteří jsou náchylní ke korupci. Také v hospodářství je poskytování různých přátelských úliteb rozšířeno více. Ale v justici, aspoň tedy v nejvyšších instancích, není rozhodování ovlivněno korupcí. České justici důvěřuji. Za nás mohu říci, že jsme nevynaložili na korupci jedinou korunu.

Podnikáte v lesním hospodářství v Rakousku a v Čechách. Jsou mezi oběma podniky nějaké větší rozdíly?

Pro mě je podnikání v českém lesnictví takový ráj. V našich porostech v Rakousku, které leží v horách, máme ve srovnání s Českou republikou velmi těžké provozní podmínky. Můžeme tam pracovat jenom pět měsíců v roce, zatímco tady celý rok. Zdejší podmínky jsou mnohem lepší.

Máme zde také nižší náklady než v Rakousku. I když výnosy jsou tam asi o 10 procent vyšší, rozdíl mezi náklady je mnohem výraznější. V Česku provozujeme intenzivní lesní hospodářství, zatímco v Rakousku nás vysoké nákladové zatížení vede spíš k extenzivnímu způsobu hospodaření.

Máte dobré vztahy se státními Lesy České republiky?

Máme s nimi velmi dobré vztahy. Je třeba si uvědomit, že naše majetky vlastně pocházejí z Lesů ČR. Někdejší Lesní závod Zbiroh nám připadl prakticky celý, takže vlastníka měnil zaběhaný celek. Bývalý šéf zbirožské lesní správy podporoval privatizaci, znal historii. V Dobříši to bylo trochu něco jiného, bývalý Lesní závod Dobříš se dělil různým majitelům. Lidé se tu více báli o práci.