Když se řekne kybernetický útok, většina z nás si představí aktivity, kterým se věnuje například spolek Anonymous. Ti ovšem spadají spíše do kolonky hacktivistů, kterým nejde primárně o zisk, ale spíše o poukázání na určitý společenský problém či o zviditelnění v médiích. Čím dál vážnějším problémem současnosti je však využívání schopností hackerů k průmyslové špionáži. Tyto aktivity jsou téměř neviditelné, ale mnohdy velmi sofistikované a přesně cílené. Velmi často se k útoku používá specializovaný a těžko identifikovatelný malware − speciální software, který hledá v síti, na serverech či v počítačích data, která pak tajně odesílá pryč. Malware se dokáže velmi chytře maskovat, bývá řízen dálkově a bez speciálních technologií se velmi obtížně hledá. A i když se najde, není vyhráno. Je totiž nutné důkladně zmapovat, jaké škody způsobil nebo ještě způsobit může.

Problémy s únikem citlivých dat se týkají všech významnějších společností také u nás. Nejčastějším cílem jsou farmaceutické firmy, vývojová centra automobilek a podniky zabývající se biochemií nebo vývojem softwaru. Dále mezi časté terče útoků patří i finanční instituce, právní společnosti a také organizace, které se připravují na akvizice.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se