Na Liboru Winklerovi, spolumajiteli a řídícím partnerovi skupiny RSJ, do velké míry záleží, jak firma projde obdobím, které v uplynulých měsících nebylo pro její byznys zrovna příznivé. RSJ působí na finančních trzích a specializuje se na takzvané algoritmické obchodování − vydělává peníze na rozdílech mezi nákupní a prodejní cenou derivátových kontraktů, ve kterých se na zahraničních burzách točí miliardy dolarů a eur.

Nulové, nebo dokonce záporné úrokové sazby a geopolitické nejistoty (například rozhodnutí Britů odejít z EU) omezují aktivitu trhů, na kterých RSJ působí. Winkler říká, že odpovědí RSJ bude důsledné rozložení rizik a hledání nových finančních produktů pro obchodování. To vyžaduje další desítky milionů korun investic do kvalifikovaných lidí, do přesných dat a nových matematických modelů, které firma musí udělat už dnes.

Data o hospodaření RSJ ukazují, že od roku 2013 klesá čistý zisk. V loňském roce poklesl téměř na polo­vinu, na 37 milionů korun. Tuzemská RSJ má ale správ­covskou smlouvu s fondy na Mauriciu, kam jde hlavní příjem z byznysu skupiny. Odráží tedy pokles skutečný vývoj hlavního byznysu RSJ, tedy algoritmického obchodování?

Ten pokles, který vidíte, je jednak odrazem toho, že jsme méně vydělali, správcovská odměna byla nižší, zároveň jsme ale i hodně utráceli na investicích do infrastruktury. Netajíme, že vyděláváme méně, ale není to nijak dramatické.

Libor Winkler (56)

Je řídícím partnerem skupiny RSJ. Od svého příchodu do firmy v roce 2000 se podílí na její strategii a řízení, prošel funkcemi člena nebo předsedy představenstva. Původní profesí je zemědělský inženýr (jako vědecký pracovník se zabýval pohybem vody v přírodě), v letech 1990 až 1993 studoval také matematickou informatiku na Masarykově univerzitě. Poté pracoval jako makléř na finančním trhu. Působí v řadě podniků, které kolem RSJ postupně vznikly: je v orgánech fondů RSJ Private Equity a ProArte, také se angažuje v Nadačním fondu proti korupci, který založil Karel Janeček. Stojí za vznikem uměleckého centra DOX a financuje řadu mecenášských projektů.

Investice jsou spojené i s tím, že jsme se přestěhovali do nových prostor a dost posílili personálně. Nyní máme kolem 100 zaměstnanců. Zatímco dříve k nám lidé nastoupili za plat vysokoškoláka, dnes jsou na několikanásobných platech. Takže i tam je značný posun.

Další náklady jsme měli na kvalitní data. Nákupy dat jsou dnes v řádech milionů, desítek milionů korun.

V minulosti jste opakovaně mluvili o plánu začít obchodovat s akciemi. Proč k tomu stále nedošlo?

Je to spojené s tím, že stále není uzavřena směrnice Evropské unie MIFID II (reguluje trh s finančními nástroji, pozn. red.). Měla už platit, ale je posunuta o rok. Také panuje nejistota okolo výše poplatků za obchodování. Trh s akciemi je značně rozdrobený a pro nás nejistý. Pro nás je ideální velká, silná burza s transparentním objednávkovým systémem, s velkou likviditou. Na přípravě obchodování s akciemi pracujeme intenzivně a jako součást budování analytické činnosti jsme zakoupili data. Investujeme dnes do věcí, které se nemusí podařit.

Popište mi tedy riziko, které je s tím spojené…

V minulosti jsme například chtěli přímo vyvíjet hardware pro zrychlení objednávek. Pak jsme ale zjistili, že jít vlastní cestou není vhodné. To samé jsme zjistili u dat: prostě je v zahraničí někdo, kdo podobná data už nabízí zákazníkům, a je efektivnější si taková data koupit než jít vlastní cestou.

Jindy jsme zase hledali určité IT řešení, které nebylo nikde k mání, dělali na tom čtyři pět lidí, které jsme platili, ale pak to najednou udělá někdo jiný. Ta volba mezi in-house a outsourcingem je často na stole. Do dat k obchodování s akciemi jsme už investovali, ale nakonec se může ukázat, že ten trh bude tak roztříštěný, že tam nebudeme chtít být. A nebude se to tedy ani realizovat.

A kdy byste tedy akciové obchodování mohli případně spustit? Mohlo by to být už příští rok, když nová směrnice MIFID bude platit od ledna 2017?

Ano.

Investujete také do tvorby matematicko-statistického modelu, který bude vyhodnocovat možnosti zisku při transakci označované zkratkou IPO − úpisu akcií, kterým firmy vstupují na burzu. Rozumím tomu tak, že model bude sledovat parametry různých IPO, a když ho uplatníte na jiné takové transakce, tak vám ukáže, zda se na tom dá vydělat.

Ano. Je to jako u převzetí a slučování firem − tam taky můžete pomocí statistických dat zjistit, že někdo může být terčem převzetí, a na tom lze vydělat. Když se chystáte obchodovat s akciemi, musíte velmi vyčistit data. Obzvlášť v případě IPO. Když máte hrubá data, tak to může vypadat jednoduše, ale vy tam ve skutečnosti spoustu věcí nepoznáte − třeba že v daném případě chyběla takzvaná likvidita, tedy že nebylo snadné ve velkém objemu akcie prodat nebo koupit, a podobně. Pro to, abychom byli v oblasti akcií tvůrci trhu, potřebujeme kvalitní data. A taková data tím pádem můžeme použít i pro jiné systémy.

Jak dosáhnete potřebné čistoty dat?

Máme na to lepšího dodavatele. Sehnat taková data není úplně triviální. A navíc ještě v rámci naší firmy − díky práci s deriváty − máme další postupy, jak zjistit kvalitu dat. Můžeme je tím pádem ještě z druhé strany prověřit.

Pojďme zpátky k současnému vývoji byznysu RSJ. S příchodem prakticky nulových sazeb v Evropě došlo na úrokových trzích i k poklesu likvidity − možnosti kontrakty ve velkém objemu prodat nebo koupit. Na likviditě jste ale jako tvůrci trhu závislí…

Ano, jakmile likvidita mizí, neseme na trhu větší riziko. Na trzích se v uplynulých letech pořád děly nějaké velké události − Řecko, Rusko. Letos brexit a nyní rozhodování americké centrální banky ohledně dalšího směru úrokových sazeb. Když je trh hodně ve vleku výroků centrálních bankéřů, není to pro nás dobře. Nyní je trh úrokových sazeb velmi složitý. Výnosy RSJ jsou silně korelované s vývojem likvidity na trzích derivátů. Nesnížily se ale tak, jak moc poklesla likvidita, takže naše výsledky nejsou vlastně vůbec špatné.

Kolik tedy RSJ svým hlavním byznysem − algoritmickým obchodováním − ročně vydělává?

Když si vezmete, že byly roky, kdy jsme měli i 100 milionů korun zisku, tak asi 300 milionů korun musíme jako správce fondu dostat. To znamená, že celkový zisk spravovaného fondu musí být někde nad jednou miliardou korun ročně. Takže ano, řekněme, že vyděláváme malé jednotky miliard korun.

Naprostou většinu peněz, které vyděláváme v našem hlavním byznysu, dále investujeme do širokého portfolia. O tyto investice se stará náš pražský fond RSJ Private Equity. Mimochodem tento fond, který investuje například do nemovitostí, je dnes už větší než naše mauricijské fondy, které se soustřeďují výhradně na finanční aktiva.