Dobrovolně si zisk nesníží nikdo

Regulace křivosti banánů či okurek, zákaz žárovek, snaha omezit čmoudící motory zahradních sekaček − rozhodnutí Evropy vnímá Česká republika jako kombinaci bizarních a nesmyslných zákazů, které se pouze pletou do "normálního života". Ostatně běžně používaný výraz "diktát přichází z Bruselu," nenaznačuje, ale natvrdo říká, že by nám bez unijních pravidel bylo podstatně lépe. Naprosto jednoznačně přijímanou myšlenkou pak je, že žádnou regulaci nepotřebujeme (my ani firmy) a že volný trh a konkurence vede k nejnižším cenám, k nejlepším podmínkám pro spotřebitele. Zapomínáme proto, že ony nejlepší podmínky volného trhu vedly v ČR třeba k nejdražším cenám telefonních operátorů v Evropě. Tlak EU na jednotné ceny za roaming zlevnil volání fakticky na setiny.

Podobný "masakr" − alespoň z hlediska poskytovatelů služeb − nyní čeká banky. Nová pravidla pro hypotéky, jež umožní předčasné splacení za výrazně výhodnějších podmínek, je vede k "výhodným nabídkám" a k boji o klienta, kterého si zavážou ještě starými pravidly. Protože ta nová budou přes všechny dnešní výhody díky unijním pravidlům prostě lepší. Pro spotřebitele. Trh, kde působí několik velkých hráčů, není tím, co by dokázali spotřebitelé nějak ovlivnit ve svůj prospěch. A kde by si poskytovatelé dobrovolně snižovali zisky ve jménu humanity. Nic takového nedokážou ani pravidla jednotlivých zemí a v podstatě se o to ani nesnaží. Stačí vzpomenout na kauzu Applu v Irsku, který na daních odvedl necelé 1 % ze zisku, a dostal od EU 13 miliard pokutu. Přesto jej brání irská vláda i parlament.