Vezměte prakticky jakýkoliv mezinárodní skandál finančníků za posledních deset let. Budou mít jedno společné. Deutsche Bank mezi viníky. Obchodování s diktaturami pod sankcemi, manipulace se sazbou LIBOR, participace na machinacích s hypotečními deriváty. Ne zrovna pověst, o kterou by ve Frankfurtu stáli. Nehledě na devět miliard, které banka musela zatím za své podvody zaplatit na pokutách.

Po této skorodekádě je banka na dvanáctině své někdejší tržní hodnoty a ve finančních kruzích se spekuluje o tom, kdy se do záchrany někdejšího "pevného bodu ve světě německých financí" budou muset zapojit finanční rezervy německé vlády. Mezinárodní měnový fond už v červnu varoval, že Deutsche se stále nevzpamatovala z finanční krize a podle něj je aktuálně největším rizikem mezinárodních financí.

Eventuální kolaps Deutsche Bank by přitom mohl mít pro globální ekonomiku přímo termonukleární následky. Roznětka, která může řetězovou reakci výbuchů spustit, se navíc už objevila. Za skandál s praním ruských špinavých peněz, který zveřejnil časopis New Yorker, bance hrozí miliardová pokuta. A tu by ve své současné kondici neplatila snadno.

Ruská sirka u zápalné šňůry

Transakce to nebyla příliš komplikovaná. Nikdo nenesl riziko, klient trochu prodělával, broker inkasoval poplatky. Schématem v první polovině této dekády proteklo podle aktuálních dat zhruba deset miliard dolarů. Problém je, že ty peníze byly špinavé, klientem byli ruští oligarchové pod mezinárodními sankcemi (eventuálně místní organizovaný zločin) a broker fungoval jako "pračka na peníze". Oním brokerem byla moskevská pobočka Deutsche a ve firmě tyto špinavé obchody − přes upozornění několika všímavých analytiků − nikomu nevadily.

"Banka byla systémově nastavená tak, aby management mohl pomáhat zločincům podvádět," prohlásil pro New Yorker Eric Ben-Artzi.