Patří do první generace internetových podnikatelů. Ještě během studií Oldřich Bajer s Ondřejem Tomkem spoluzaložil portál Centrum.cz, ze kterého postupně vyrostla dvojka českého internetu. Před devíti lety firmu prodal a nějaký čas odpočíval v Londýně. Nyní buduje internetový obchod s módou Zoot.cz, který se loni dopracoval k téměř půlmiliardovému obratu. "Budeme dál dobývat střední a východní Evropu," představuje Bajer aktuální plány. Sám do firmy investoval více než 100 milionů korun, loni společnost získala na rozvoj 150 milionů korun od fondu 3TS Capital Partners a letos intenzivně vyjednává o další finanční injekci.

Nyní jednáte o zhruba čtvrtmiliardové investici. Jak jste daleko?

Peněz na trhu je nyní hodně, a rádi bychom proto získali investora, který nám zároveň může ukázat i jiný způsob uvažování a pomoci s přerodem naší zatím relativně lokální firmy na mezinárodní společnost. Chceme vybírat mezi většími fondy ze západní Evropy, které investují do e-com­merce projektů a ideálně mají zkušenosti s módou nebo home designem. Dostali jsme se k zajímavým kandidátům, bavíme se s nimi a máme několik nabídek. Po prázdninách uděláme tlustou čáru a zahájíme vyjednávání s konkrétními kandidáty.

Dosavadní oťukávání probíhá poměrně dlouho, protože nejsme čistý on-line, kombinujeme prodej po síti s kamennými výdejnami. Navíc řada fondů ze západní Evropy zatím ve východní a střední Evropě neinvestovala, takže jsou trochu nedůvěřivé. Jejich zástupci se přijíždějí podívat do Česka, jak náš byznys vlastně funguje.

Oldřich Bajer (40)

Ještě během studií na Dopravní fakultě Univerzity Pardubice koncem 90. let založil s Ondřejem Tomkem portál Centrum.cz. Firmu v roce 2007 prodali podle odhadů v přepočtu za 2,7 miliardy korun. Poté strávil rok v Londýně, kde se věnoval především čerstvě narozenému synovi a rodině. V roce 2010 se pustil do dalšího projektu – spoluzaložil internetový obchod s módou Zoot.cz. Společnost vsadila na kombinování on-line prodeje s kamennými výdejnami, kterých má nyní celkem 32. V roce 2014 Zoot expandoval na Slovensko, minulý rok vstoupil na rumunský trh a dosáhl obratu téměř půl miliardy korun. Letos počítá skoro s miliardovými tržbami. Kromě internetového byznysu Bajer spolupořádá festivaly Rock for People, Nouvelle Prague a podporuje i projekt Kašpárek v rohlíku.

Jak získané peníze využijete?

Na posílení pozice firmy a na další expanzi. Letos jsme rostli velmi rychle, namísto lednových 200 zaměstnanců jich nyní máme 500. Takže potřebujeme upevnit organizační strukturu.

Soustřeďujeme se i na zlepšení ziskovosti. Na českém trhu jsme už profitabilní, na slovenském se k tomu dopracujeme příští rok. Jelikož ve střední a východní Evropě nemáme v oblasti módy moc konkurentů, nemusíme s expanzí spěchat. V příštím roce plánujeme vstup na nové trhy, ale zatím netušíme, zda půjde o jednu, nebo třeba tři země. Rádi bychom ale, aby naše celkové tržby i nadále rostly dvouciferným tempem.

Zatím jste expandovali na Slovensko a do Rumunska. Na jaké další trhy vstoupíte?

Budeme dál dobývat střední a východní Evropu. Konkrétní země bych zatím nerad zmiňoval, ale jednou z variant je třeba Maďarsko, které by logicky geograficky propojilo naše stávající trhy. Přitažlivé je pro nás také Polsko, protože jde o velký trh a další e-shopy ho využívají jako vstupní bránu pro byznys ve východní Evropě. Jenže prosadit se tam není vůbec snadné.

Jak dosavadní zkušenosti z ciziny využijete při dalším rozvoji firmy?

Slovensko je nám kulturně hodně blízké, takže ho nelze považovat za reálnou zkoušku expanze, šlo spíše o organický růst. Rumunský trh nám ukázal, že je potřeba o on-line prodeji uvažovat trochu jinak. Například tam není tradice výdejen, takže je třeba zákazníky učit i tento model, navíc v Rumunsku v podstatě přeskočili dobu počítačovou − zákazníci tam dělají mnohem více transakcí přes mobilní telefony. Museli jsme tedy urychlit náš rozvoj v oblasti mobilů.

Výrazného přechodu na mobily se asi dočkáme i v Česku.

Určitě, už k němu dochází. Zákazník si zboží často prohlíží v tramvaji nebo u kafe na chytrém telefonu, dá si ho do košíku a transakci dokončí po příchodu do práce či domů v počítači. Dobře vidíme také nárůst aktivity na mobilech třeba za slunečného počasí o víkendu. Lidé jsou třeba u vody, relaxují a při tom vybírají oblečení. Bez mobilního kanálu se dnes už neobejdeme, chystáme proto několik nových aplikací.

S jakými dalšími trendy počítáte?

Výrazným trendem je propojování on-line a off-line světa. Tradiční kamenní hráči mohutně investují do digitálních kanálů. Jenže velkým značkám, jako je H&M, Next či GAP, se úplně nedaří přesvědčit zákazníky k nákupu on-line. Ti mají totiž v hlavách zapsaný tradiční kód: když něco chtějí, zajdou do kamenného obchodu a koupí si to.

On-line hráči jsou tak ve výhodě, protože začínají s čistým listem, jejich zákazníci míří rovnou na web nebo do chytrého telefonu. A vztah se zákazníkem je tak plně digitální. Ale ukazuje se, že i internetoví obchodníci potřebují kamenné obchody − výdejny. To je druhá a životaschopnější varianta zmiňovaného propojování on-line a off-line prostředí. Jelikož jsme začali na síti a rozjeli vlastní výdejny, jsme proti tradičním řetězcům ve výhodě.

Kamenné výdejny jsou ostatně českým a slovenským fenoménem. Začal s nimi Aleš Zaoral z Alza.cz a Ondra Fryc z Mall.cz. Vyzvedávání zboží je pohodlné a výdejní místa zároveň posilují důvěryhodnost značky. V západní Evropě nebo třeba v Rusku výdejny takovou tradici nemají, ale i velké firmy se k nim začínají nyní přiklánět, protože tak, například v módě, snižují náklady na vratky. Třeba i americký Amazon nyní v pilotním provozu testuje nové způsoby distribuce, německé Zalando zkouší kamenný outlet.

Kromě toho se velkým tématem v e-commerci v budoucnu stane virtuální realita, konkrétně on-line obchodování s módou může hodně změnit.

Zvažovali jste, že budete mít kvůli zefektivnění společné výdejny s jiným e-shopem?

Ne, zatím budujeme vlastní síť výdejen. Nejde totiž jen o vyzkoušení, předání a zaplacení zboží, chceme vytvořit především místa, kde se naši zákazníci budou cítit dobře. Ve výdejnách tak pořádáme spoustu akcí, třeba setkání s módními blogerkami nebo autogramiády kapel.

Je ve hře nákup celé sítě kamenných obchodů a její přeměna na výdejny Zoot?

Občas dostáváme nabídky na odkup menší sítě módních obchodů v Česku nebo na Slovensku s určitým sortimentem. Ale prodáváme 300 značek a další se hlásí. Navíc při otevírání výdejen se nesoustředíme na nákupní centra, takže by se nám investice do celé sítě obchodů nevyplatila ani kvůli prostorům.

Co bylo při budování Zootu nejtěžší? Neříkal jste si někdy, že se na rozjezd téhle firmy vykašlete?

Mám skvělé parťáky − Láďu Trpáka, který firmu vede, a Petra Ladžova, finančního ředitele. Takže se i v těžších chvílích můžeme o sebe opřít.

Na začátku však bylo náročné snad úplně všechno. Nejprve jsme chtěli udělat vlastně takový "nadnakupovač" v oblasti módy a designu. Dnešní terminologií to měl být agregátor a doporučovač módy i ze zahraničí. Ale Češi na internetu v zahraničí moc nenakupují. Například z důvodu tradice české dobírky nemají otevřené platební kanály typu platební karta nebo PayPal. Zákazníci do našeho nadnakupovače přicházeli, bavilo je to, ale nedělali transakce.

Museli jsme tedy změnit obchodní model. Módu jsme začali sami nakupovat, skladovat a nabízet zákazníkům se špičkovým servisem, třeba s možností vyzkoušet si oblečení v našich výdejnách.