Česko nemá bohaté zásoby nerostných surovin, takže ekonomiku mohou táhnout hlavně dobré nápady. "Lidský kapitál je důležitým zdrojem ekonomického růstu země," říká Jakub Fischer z VŠE, který dlouhodobě pracuje s talentovanými studenty. Upozorňuje, že Česko má v této oblasti značné rezervy. "Chybí systémová podpora práce s talentovanými žáky," říká Fischer. Podle něj nikdo nepochybuje o tom, že je potřeba pracovat se znevýhodněnými dětmi, ale stejná péče by se měla věnovat i nadaným. To se však neděje. Podle údajů ministerstva školství letos míří v souvislosti s inkluzí na vzdělávání žáků se zdravotním postižením skoro miliarda korun. Do podpory nadaných Česko investuje přes 80 milionů korun.

"Učitel ve třídě musí pomáhat slabým žákům, aby se stali průměrnými. Na nadané mu většinou nezbývá čas," upozorňuje Stanislav Medřický, předseda Asociace pro mládež, vědu a techniku (Amavet), která v Česku pořádá vědecké soutěže. Ale i talentovaní žáci podle něj vyžadují speciální přístup. "Kdyby měl Jaromír Jágr jen dvě hodiny tělocviku týdně, nikdy by se nestal špičkovým hokejistou," podotýká Medřický. A upozorňuje, že v Česku chybí také ucelený systém vyhledávání nadaných.

Nejlepší recepty pro vylepšení systému podpory nadaných vycházejí většinou z praxe. Proto týdeník Ekonom přináší příběhy studentů, kteří už v mládí přišli s nadějnými vynálezy a dnes mají vlastní firmy nebo excelují ve vědě. Jejich zkušenosti ukazují, kde má český systém podpory nadaných dětí slabiny. Naznačují také, jak se jich zbavit.