Právě letos by oba segmenty - virtuální a rozšířená realita (z angl. augmented reality, AR) - měly být v centru pozornosti celého technologického světa, investorů, ale i široké veřejnosti. „Virtuální a rozšířená realita nejsou pouze hry a zábava, byť tvoří výraznou část. Segment dále zahrnuje celou řadu firem podílejících se na rozvoji VR a AR, a to jak z oblasti hardware, tak software. Je jen otázkou času než budeme virtuální a rozšířenou realitu považovat v našem životě za zcela běžnou,“ uvádí Marek Somol, manažer projektu VR brýlí View-Master pro ČR a SR.

View-Master

Brýle pro virtuální a rozšířenou realitu fungují na principu propojení s chytrými telefony. Uživatel si vybere z široké nabídky mobilních aplikací, ať už volně dostupných či za poplatek. Po instalaci a spuštění aplikace se telefon umístí do brýlí a virtuální zážitek může začít. Aplikace přináší virtuální hry, virtuální turistiku, ale také novou a zcela specifickou, edukativní formu vzdělávání.

Značnou část trhu a také obratu by měly zaujmout zejména brýle pro virtuální realitu a headsety, ať už pro soukromé či komerční účely. Velká očekávání jsou logicky upírána k prodejům samotných VR her a konzolí. Následovány budou společnostmi dodávajícími komponenty pro VR a AR zařízení.

„Virtuální realita se postupně stává snadno přístupnou široké veřejnosti, a to především díky zařízením, která jsou finančně dostupná co nejvíce lidem. Takovým produktem jsou i brýle View-Master, které uvedeme letos v srpnu na český a slovenský trh,“ uvádí Somol.

Zatímco trh s virtuální realitou je nyní značně exponovaný a v blízkých letech se čeká jeho rapidní vývoj, z dlouhodobého hlediska by měl být větším a výnosnějším spíše trh s rozšířenou realitou, především díky širokým možnostem jejího využití. Ve svých předpovědích to zmiňuje například společnost International Data Corporation (IDG). Rozšířená realita však není prozatím tolik dostupná, i kvůli vyšší ceně a technické náročnosti.

Vývoj trhu VR a AR

Podobné očekávání ohledně vývoje VR a AR trhu má i společnost Statista. Za rok 2015 ocenila trh s virtuální realitou na 1, 37 miliardy amerických dolarů, trh s rozšířenou realitou odhadla takřka na dvojnásobek – 2, 35 miliardy USD. Do roku 2022 se pak u VR očekává 33, 90 miliard dolarů a u AR ohromných 117, 40 miliard dolarů. Uvedla dále, že počet aktivních uživatelů VR a AR se rozroste do roku 2018 celosvětově až na 175 milionů. Množství headsetů pro virtuální realitu, které se prodají do roku 2020, dosáhne podle společnosti Forrester research přibližně 52 milionů.

„Vývoj virtuální reality je nyní enormní, ať už se to týká headsetů, her či souvisejících technologií. Z dlouhodobého pohledu lze očekávat i značný rozvoj u rozšířené reality. V současnosti sice není tolik v centru pozornosti, ale časem se to změní a ukáže se její obrovský potenciál. Rozšířená realita najde značné uplatnění nejen v pracovním, ale i osobním životě,“ komentuje dění v segmentu virtuální a rozšířené reality Marek Somol.

Zřejmě nejvýznamněji se v odvětví rozšířené reality nyní profiluje Microsoft s brýlemi HoloLens. Nedávno navíc oznámil, že místo speciálního softwaru, nezbytného k jejich fungování, plánuje upravit Windows 10. Aktualizace operačního systému zpřístupní AR běžným uživatelům bez nutnosti dokupovat drahý software. Rozšířenou realitou se zabývá i společnost Samsung. Vyvíjí chytré kontaktní čočky, které ji přenesou přímo před zrak uživatele. Ten bude mít možnost rozhraní ovládat pohybem oka.

 

Jak jsou na tom Češi a Slováci s virtuální realitou?

Přetrvává spíše stav napjatého očekávání. S pojmem virtuální realita se setkal téměř každý Čech či Slovák, reálnou zkušenost má však prozatím pouhých 37 % dotázaných. Výsledek vyplývá z aktuálního průzkumu veřejného mínění, který byl proveden v rámci projektu View-Master. „Aktivních uživatelů je v Čechách i na Slovensku zatím málo, jelikož virtuální realita dostupná pro širokou veřejnost byla představena teprve nedávno. Předpokládá se ale, že odvětví s virtuální realitou se bude nadále rozrůstat rychlým tempem a v následujících letech tak značně vzroste počet uživatelů zařízení,“ uvádí Marek Somol.

Infografika VR v CR a SR

Výzkum dále ukázal, že s pojmem virtuální realita se lidé nejčastěji setkali na internetu či ve filmu.  Samotná představa o technologii se u veřejnosti ale značně různí. „Někteří lidé mají stále tendence vnímat virtuální realitu jen jako svět na internetu a zejména sociálních sítích. Představa sociálních sítí jako virtuální reality pramení z toho, že se člověk může vydávat v podstatě za kohokoliv a vytvářet tak své fiktivní já. Užší skupinka lidí si pak spojuje virtuální realitu i s televizí či mobilními technologiemi,“ vysvětluje Marek Somol.

O tom, že VR zařízení budou v krátké době dostupná i na českém a slovenském trhu, ví 45 % respondentů. Z množství produktů, které se nyní na světových trzích objevují, jsou v ČR a SR nejznámější Playstation VR, Oculus Rift, Google Cardboard, Samsung Gear VR, HTC Vive či View-Master. „Headsety pro virtuální realitu jsou pro veřejnost zatím příliš drahé a v současné době nejsou v České a Slovenské republice příliš rozšířené. Výjimkou jsou některé levnější kartonové varianty, které mají ale omezenou životnost. V průběhu tohoto roku však očekáváme značnou expanzi zařízení na český i slovenský trh a zájemci si tak budou moci vybrat mezi těmi, které stojí řádově několik set korun, jakým bude například View-Master, až po ty, které stojí přes deset tisíc,“ shrnuje situaci Marek Somol.

O koupi zařízení do budoucna uvažuje 35 % dotázaných. Lze předpokládat, že se toto nízké číslo razantně zvýší, až lidé získají s virtuální realitou první zkušenosti. Většina by však při koupi nechtěla investovat více než 5000 Kč. Náročnější uživatelé jsou pak ochotni do zařízení investovat až 10 000 Kč.

 

Virtuální realita nás zajímá

Ačkoliv více než 80% lidí technologii virtuální reality nevyužívá, zájem o tematiku je vysoký. Projevuje jej více než 60% dotázaných. Lze také konstatovat, že lidé, kteří mají s virtuální realitou zkušenosti, ji spíše hodnotí pozitivně, než ti, co dění kolem této technologie nesledují. „Negativní postoj k virtuální realitě často plyne ze strachu z neznámého. Kvůli nedostatečné informovanosti lidé nevědí, co mohou od virtuální reality čekat a jak jí využívat ve svůj prospěch,“ dodává Somol.