Je květnový podvečer a Jakubské náměstí v centru je plné. Na malém vydlážděném plácku za kostelem svatého Jakuba se tísní asi stovka lidí. Okolní domy lemují stylové hospody Na Stojáka a Jakoby. Většina jejich zákazníků ale stojí nebo posedává na obrubníku před výlohou s půllitrem v ruce.

Nechystá se tady žádný pouliční koncert, přednáška, divadelní představení, nic podobného. Lidé jen klábosí a popíjejí. Na ulici. Mezi nimi se motají cyklisté a jednou za čas tudy projede i auto, ale že by si na sebe účastníci celého toho mišmaše navzájem stěžovali, neuslyšíte.

Takhle to na brněnském Jakubáku vypadá každý den, když zrovna neprší nebo nemrzne.

Před pěti lety stejné místo vypadalo úplně jinak. Největší atrakcí náměstíčka byla cukrárna a Divadlo Bolka Polívky se zakouřeným výčepem. Venku nepostával nikdo a těch pár lidí, které tady bylo možné večer potkat, většinou vycházelo z dosluhující budovy České televize. Snad s výjimkou hlavního náměstí podobně působil i zbytek centra.

Byl to výsledek dlouholetého vylidňování brněnských ulic, které začalo po sametové revoluci. Spolu s tím odsud mizely klasické kamenné prodejny, které nedokázaly konkurovat novým nákupním centrům, a ve velkém se zde nedařilo ani restauracím a hospodám. Podle studie Geografického ústavu Masarykovy univerzity (GUMU) během 20 let od roku 1989 klesl podíl obchodních ploch v centru oproti zbytku města z dvaatřiceti na pouhých šest procent.

Někdy okolo roku 2010 se ale trend otočil. V historickém jádru i v širším okolí začal vznikat jeden populární podnik za druhým: kavárny, restaurace, bary, hospody, cukrárny. Na některé z nich, jako jsou Café Mitte, Bar, který neexistuje, Lucky Bastard Beer House nebo restaurace Simplé a Koishi, lákají i slavné deníky New York Times a Guardian.

Rychle v Brně přibývají i nové obchody s farmářskými potravinami, stylové butiky a "sekáče" nebo různá kulturní a komunitní centra. "Tvrdá data k dnešnímu dni nemáme, ale obecně lidí v centru Brna přibývá. Jádro města je zase sexy," potvrzuje Ondřej Mulíček z GUMU. Podle něj občany do města táhnou právě nové neotřelé podniky, které jinde nenajdou. "Díky tomu roste i ekonomická úroveň centra a podle našich odhadů to bude pokračovat i v dalších letech," dodává.

Proměna, kterou Jakubské náměstí za těch pět let prošlo, by tak mohla symbolizovat proměnu celého Brna. Z města, které připomínalo moderní metropole leda tak novými nákupními centry na periferii, se stalo skutečně tepající centrum Moravy.

Za vším hledej univerzity

Jan Vlachynský sedí v Baru, který neexistuje a popíjí koktejl. Vzpomíná na dobu před čtyřmi lety, kdy kultovní podnik spolu s dvěma kamarády založil. "Kdybychom tehdy Bar otevřeli kdekoliv jinde v Česku, asi bychom po pár měsících zkrachovali. Brno je ale v tomhle unikátní. Je dostatečně malé, aby se tady roznesly drby o zajímavých hospodách, a dostatečně velké, aby díky těmhle drbům přišlo tolik lidí, že vás to uživí," vypráví.

Podle něj tak dnes dělá Brno Brnem ideální velikost. Ta a taky zaktivizovaná občanská společnost. "Město má v posledních letech velmi dobrou náladu ve veřejném prostoru. Je tady hodně mladých, energických lidí, kteří se aktivně zajímají, co se ve městě děje. A také sami něco vytváří. Ne že by se něco podobného v Praze nedělo, ale tam se to při její velikosti ztratí. V Brně to vynikne," dodává.

Primátor Petr Vokřál - sám jedna z ikon "nového Brna" - jde při hledání původce proměny města ještě trochu hlouběji do minulosti.