Pokud dnes poslanci schválí novelu zákona o politických stranách, která omezí stranické náklady na sněmovní volby na 90 milionů korun, měl by předseda sněmovny dát ihned hlasovat o doplňující otázce "Dámy a pánové, kdo z vás věří, že strany s premiérskou ambicí jsou schopny v roce 2017 pořídit kampaň za méně než 90 milionů?". Pravděpodobně by se zvedlo jen několik rukou od naprostých naivů. Ideální by bylo, kdyby na balkoně pro veřejnost souhlasně nad návrhem přikyvovali i pánové Jaroslav Tvrdík, Ivan Langer a další architekti kampaní, o jejichž výsledné ceně se pravděpodobně nikdy nedozvíme. Zákon by měl být přesto v nějaké podobě schválen, protože v tomto případě i nějaká regulace je lepší než žádná. Ale zázraky si od toho rozhodně neslibujme.

Výběr pravidel pro financování stran je neřešitelným rébusem všude v Evropě. Pokud mají být strany jen závislé na státních příspěvcích, je to strašně drahé. Pokud na darech, jsou snadno korumpovatelné. A o členských příspěvcích ani nemluvme, protože masové strany v Evropě vymřely s novým stoletím. Výsledkem je jako u nás často mix státních příspěvků a lepších či horších pravidel pro dary.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se