Po středečním sněmovním hlasování o zákonu na ochranu nekuřáků nadále v naší zemi zůstává přes sto tisíc zaměstnanců vystaveno tabákovému kouři a tím jsou trvale porušována jejich práva. Nedostanou-li tedy plynovou masku. Nejméně tolik lidí totiž pracuje v zakouřeném pohostinství. A miliony dalších, včetně malých dětí, se jen těžko nají v restauraci, aniž by si spolu s nimi k jídlu nevdechly nejméně čtyřiašedesát smrtelně kancerogenních látek.
Stát stanovuje svým občanům podmínky podnikání, stejně jako podmínky pracovní. Podle článku 11 Listiny základních práv a svobod vlastnictví zavazuje a není možné výkon vlastnických práv provádět na úkor zdraví jiného člověka. Při poškození zdraví pasivním kouřením na pracovišti není možné přímo určit viníka – konkrétního kuřáka – a na jeho úkor se odškodnit, zvláště když se kouřením v daném prostoru nedopustil protiprávního jednání. V případě pasivního kouření je viník neznámý, je to osoba pobývající na vašem pracovišti, která kouří a koná tak se souhlasem státu.
Stát má proto nejen právo, ale i povinnost zavést regulaci v místech výskytu zdraví škodlivé látky. Míra svobody v pracovněprávním vztahu by pak měla být rovnocenná bez ohledu na to, jestli je člověk kuřák, nekuřák, nebo v tu chvíli nekouřící kuřák. I když totiž někdo aktivně vykouří denně pět cigaret, nemusí mít chuť si v práci pasivně vykouřit dalších deset.
Většina národa očekávala v oblasti ochrany nekuřáků změnu, čekala zodpovědné politické řešení. To se nedostavilo. A v tomto volebním období už ani nedostaví.
Občanovi je úplně jedno, jestli Bohouš podrazil Andreje, Andrej Bohouše, Pavel Andreje, nebo se podrazili všichni dohromady, a proč vlastně. V parlamentu rozhodují hlasy, zbytek je konverzace. A i o lidském životě a zdraví se dá hlasovat pro nebo proti. Zůstáváme tak obětí pokračující zlovůle a neschopnosti politické reprezentace této země zajistit důslednou ochranu zaměstnanců i široké veřejnosti před jedovatým pasivním kouřením. Ze sněmovny jsme dostali jasně najevo, že lidské zdraví pro dlouhou řadu poslankyň a poslanců neznamená nic, ale vůbec nic.
Za totality nemělo lidské zdraví žádnou hodnotu. Tak se kouřilo všude. Daleko jsme se v tomto ohledu od totality neposunuli. Zůstáváme nesvobodnou zemí kuřácké totality. Škoda, chybělo strašně málo.
