Soumrak nepoctivých úvěrových firem. Nová pravidla pročistí trh

Spotřebitelské úvěry a hypotéky čeká největší změna za poslední roky. Shodli se na tom účastníci konference k novým pravidlům pro úvěry pořádané vydavatelstvím Economia na konci dubna. Tak třeba dlužníky, kteří se dostanou do problémů se splacením svých půjček, by měl nově chránit strop pro smluvní pokutu.

Těm, kterým se naopak sešly peníze navíc, dává předloha zákona o spotřebitelském úvěru možnost každoročně splatit část hypotéky bez sankcí, a tím ušetřit na úrocích. Především by ale měl předpis, který budou na konci května řešit ve třetím čtení poslanci, pročistit trh ve finanční branži. Počet nebankovních poskytovatelů a zprostředkovatelů půjček by měl díky němu klesnout ze současných 57 tisíc na méně než sto.

Regulace by se měla podle ministerstva financí dotknout také nováčků na tuzemském finančním trhu - platforem pro půjčování peněz mezi lidmi. Češi si jejich prostřednictvím už rozpůjčovali stovky milionů korun.

Finančnictví už nebude pro každého

Podle doposud platných zákonů stačilo nebankovním subjektům k provozování činnosti pouze živnostenské oprávnění. Poskytovat půjčky tak mohl prakticky každý. Cílem některých firem přitom nebyla jen legální tvorba zisku, ale spíš nekalé obohacování na úkor spotřebitelů. Právě od nich by podle představ ministerstva financí měla nová regulace trhu pomoci.

Každý, kdo bude chtít podle nového zákona poskytovat nebo zprostředkovávat půjčky, bude muset mít licenci od České národní banky a také bude muset splnit požadavek na minimální základní kapitál. Jeho výši vláda stanovila na 20 milionů korun.

To ovšem nemusí být konečná hranice - ve hře jsou i další varianty. Tak například ústavně právní výbor sněmovny navrhl snížit limit na 15 milionů korun a ještě mírnější chce být opozice. Poslanec Marek Benda z ODS ve svém pozměňovacím návrhu žádá pro nebankovní instituce kapitál jen ve výši pět milionů korun.

Pro mírnější požadavky na kapitál hovoří mimo jiné zkušenosti ze Slovenska. Tam zpřísnění pravidel pro nebankovní instituce vedlo k tomu, že jich část z legálního trhu odešla na ten černý - nijak neregulovaný.

Národní banka se obává komplikací

Česká národní banka, která má nově dohlížet i na nebankovní subjekty, doufá, že nakonec projde co možná nejtvrdší limit. "Desítky tisíc poskytovatelů nebo zprostředkovatelů úvěrů, kteří navíc nemají co ztratit, není možné dohlížet," podotkla ředitelka odboru obrany spotřebitele ČNB Helena Kolmanová. O tom ostatně svědčí i problémy České obchodní inspekce, která na nebankovní instituce dohlíží nyní. Její kontroly jsou podle kritiků neefektivní.

Úředníci z banky se nyní připravují na převzetí nových povinností. ČNB dělá organizační změny, aby byla schopná zajistit dohled nad nebankovními subjekty a zvládnout očekávaný příval žádostí o licence. Na legislativní proces, který má zákon o spotřebitelském úvěru ještě před sebou, hledí s obavami.

Vážnou komplikaci by podle Kolmanové znamenalo především to, kdyby zákonodárci kývli na požadavek, aby ČNB sankcionovala i nelegální firmy. "To není oblast k řešení pro dozorovou autoritu, ale spíš pro stát a policii. Naše možnosti zásahu by byly velmi omezené," varovala.

Ministerstvo financí se ale černého trhu neobává. Nový zákon by mohl boj s lichváři a černými poskytovateli půjček podle resortu dokonce usnadnit. "Když někdo poskytne úvěr bez licence, bude to trestný čin neoprávněného podnikání," řekla náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková a dodala: "Ilegálně poskytnutý úvěr bude zároveň bezplatný - to znamená, že jeho poskytovatel nebude mít nárok na žádné smluvní pokuty, úroky nebo penále."

Když méně znamená více

Ačkoliv by z trhu po schválení zákona měly zmizet desetitisíce nebankovních poskytovatelů půjček, komerční bankovní domy se chystají paradoxně spíš na zostření konkurence. Nebankovní instituce, které přežijí, totiž dostanou od státu do ruky trumf.

"Subjekty, které licenci získají, se mohou zcela oprávněně vykazovat navenek, že mají licenci ČNB a v jistém ohledu jsou srovnatelné s bankami, což jim může v očích spotřebitelů dodat kredibilitu," míní náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Filip Hanzlík. Oproti bankám mají podle něj tyto společnosti v podnikání výhodu: nejsou vystaveny regulatorní zátěži a s tím souvisejícím nákladům, které banky nesou s ohledem na další oblasti svého podnikání.

I z toho by ale ve výsledku mohli těžit spotřebitelé. Tvrdší konkurence by mohla banky přimět k tomu, aby svým klientům nabízely lepší podmínky, tedy třeba nižší úrok.

Kdo si počká...

Trh se ale nepročistí ze dne na den. Zákon má totiž odloženou účinnost - ta nastane až čtyři měsíce poté, co norma vyjde ve sbírce zákonů. "Technicky účinnost čekáme tak v listopadu," uvedla Jurošková.

Pak se teprve rozběhne "hra" o licence. Podle vládní předlohy budou mít nebankovní instituce tři měsíce na to, aby o licenci požádaly. Česká národní banka by pak měla mít dalších 15 měsíců na to, aby prověřila předkládané údaje a rozhodla o přidělení oprávnění.

Bez ohledu na to, zda nebankovní subjekty licenci získají či nikoliv, budou moci dál spravovat již poskytnuté úvěry, to znamená mimo jiné to, že budou moci inkasovat smluvně stanovené úroky a smluvní pokuty. Na půjčky sjednané před nabytím účinnosti nového zákona se totiž budou vztahovat staré právní předpisy.

Do nových podmínek se pak překlopí až v případě, že by došlo k podstatné změně smlouvy. U hypoték, které někdy běží i desítky let, pak dostanou dlužníci možnost předčasných splátek až ve chvíli, když po nabytí účinnosti nového zákona dojde k uplynutí období fixace úrokové sazby.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce

Objednejte si nové číslo Ekonomu přes SMS. Ke stažení je také v aplikaci Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.