První kontrolní hlášení musí měsíční plátci DPH odeslat dnes. Zítra je to s pokutou tisíc korun

Ve stínu EET přibyla podnikatelům, kteří jsou plátci DPH nová povinnost. Mesíční plátci budou spolu s prvním letošním daňovým přiznáním, které podávají 25. února 2016, odesílat i kontrolní hlášení. Každý měsíc se tato povinnost podle statistik společnosti Bisnode týká více než 470 tisíc podnikatelských subjektů, většinou jde o živnostníky a společnosti s ručením omezeným. 

Pokud se o účetnictví stará podnikatel sám, zodpovídá si i za včasné a správné podání kontrolního hlášení. Za neodevzdání formuláře nebo nedodržení stanovených podmínek mu hrozí řada sankcí. Dosáhnout mohou až půlmilionové výše.

U kontrolního hlášení neplatí, že podání pět dnů po termínu je bez sankce. Odevzdáte-li ho jen o den později, je to už za pokutu tisíc korun. To ale není jediná pokuta, která podnikatelům hrozí. Sankcí je řada a maximální výše, které může pokuta dosáhnout, je půl milionu korun," upozornila Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision. 

Zákonnou odpovědnost za nepodání kontrolního hlášení či podání s nedostatky vůči správci daně nese vždy plátce DPH. Jiná situace ale může nastat v případě, že firma spolupracuje s účetní společností.  "Záleží pak na smluvním ujednání mezi klientem a účetní firmou, v jakém rozsahu odpovědnost zpracovatel kontrolního hlášení přebírá. Případné pokuty, penále a jiné škody tedy musí poradenská firma uhradit, pokud za jejich vznik nese smluvní odpovědnost," vysvětluje Vlastimil Sojka, daňový poradce a jednatel společnosti Kodap. 

Elektronické podání

Detailně musí být v kontrolním hlášení popsány všechny vystavené a přijaté daňové doklady s hodnotou nad 10 tisíc korun. "Doklady, které jsou pod 10 tisíc korun nebo jsou přijaty či poskytnuty od neplátců DPH, se uvádějí souhrnně jednou částkou za celý měsíc. Kontrolní hlášení je nutné podat v elektronické podobě. Pokud někdo podá byť perfektní hlášení na papíře, čeká ho pokuta 2000 korun za to, že k podání došlo jinou formou, než přikazuje zákon," popisuje Štarmanová.

Aby se podnikatelé některým pokutám vyhnuli, doporučují jim odborníci zřízení datové schránky. "Ve formuláři je třeba vyplnit buď ID datové schránky, nebo e-mail. Pokud podnikatel datovou schránku zřízenou má, doporučuji ve formuláři uvádět primárně její ID. Pak totiž finanční úřad musí doručovat výzvy v souvislosti s kontrolním hlášením do datové schránky. Při doručení do datové schránky se výzva považuje za doručenou okamžikem, kdy do ní oprávněná osoba vstoupí, nebo takzvanou fikcí doručení po 10 dnech od data, kdy zpráva došla do datové schránky, ale nedošlo k jejímu přečtení. Po doručení výzvy má podnikatel následně ještě pět dní na odpověď," dodává Štarmanová. 

Plátce si tedy může stanovit jednoduché pravidlo, že se do datové schránky bude přihlašovat jen v pondělí a rázem bude mít na reakci k dispozici celý týden, včetně víkendu. Naopak fyzické osoby, které si datovou schránku nezřídily, budou odkázány na e-mail, který musí uvést do kontrolního hlášení. Určitým východiskem pro fyzickou osobu bez datové schránky může být udělení plné moci daňovému poradci, jemuž budou výzvy doručovány do jeho datové schránky. 

Lhůta kratší než dovolená

Pokud software finanční správy při zpracování podaného kontrolního hlášení zjistí nesrovnalost, pošle jeho zpracovateli výzvu k opravě nebo vysvětlení, a plátce má pouze pět kalendářních dnů na podání vysvětlení. Nedodržení této lhůty znamená automatickou pokutu. 

Pokud člověk vyplní jen e-mail, bude tuto výzvu finanční úřad posílat e-mailem na uvedenou adresu a zprávy se považují za doručené okamžikem odeslání. "Takže i v případě, že e-mail nebude doručen, běží pětidenní lhůta pro odpověď, a pokud nebude dodržena, dostane podnikatel pokutu," varuje Štarmanová z TaxVision.

Ministerstvo financí sice připravilo novelu zákona, která lhůtu změní z pěti kalendářních dnů na pět pracovních dnů, a slibuje, že při udělování pokut bude moci správce daně občas přivřít oko, ale i tak půjde o zásah do pracovního režimu plátců DPH, jejich zaměstnanců nebo účetních. I o něco mírnější pětidenní lhůta je pořád kratší než běžná letní dovolená.

"Stát si od institutu kontrolního hlášení slibuje pokles daňových úniků. Podnikatelé naopak tuto povinnost kritizují s tím, že jim přináší zvýšení nákladů a další byrokratickou povinnost. Také se objevují obavy z možného zneužití dat," říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.