Nemohl rozhodnout jinak - tak zněly reakce na rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil sporné body vyhlášky ministerstva spravedlnosti týkající se insolvenčních správců. Před soudci neobstála povinná přítomnost insolvenčních správců v provozovně v jejích úředních hodinách ani ustanovení, podle kterého mohl mít insolvenční správce nejvýše jedno sídlo a čtyři provozovny.

Rozhodnutí Ústavního soudu bychom ale neměli chápat jako žolík v rukou nepoctivých insolvenčních správců a dýku do zad těch poctivých. Soud opravdu v daném případě nemohl rozhodnout jinak... V českých podmínkách totiž nemá ministerstvo (ani jiný správní orgán) možnost se odchýlit od zákonných limitů a uplatnit tak například svou vlastní právní (politickou) vůli vzdor parlamentu. V daném případě tedy tým Roberta Pelikána přestřelil a vyhláškou upravil to, co může upravit jen zákon.

Faktem je, že se tak zrušením sporných bodů vracíme do velmi benevolentního stavu na "trhu" insolvenčních správců. Skeptici se obávají, že se tento stav nepodaří změnit a systém bude nakloněn nepoctivcům. Ministerstvo to ale nevzdává a věří si. Chystá novelu zákona, díky níž insolvenční řízení ozdraví.

Jaroslav Kramer, šéfredaktor měsíčníku Právní rádce