Jak minulý rok potvrdil průzkum agentury TNS Aisa, daňový řád připadá jednoduchý jen 18 procentům Čechů. To je velmi malé procento. Nicméně není zbytí a do 1. dubna je potřeba se přiznáním prokousat a pokusit se vyplnit správně všechny kolonky. Pokud možno nejen v prospěch státu, ale i ku prospěchu svému.

Je to nepravděpodobné, ale možná to přesto někdo v přiznání postřehl: tato vláda chce změť kolonek měnit tak, aby podporovala rodiny s dětmi. Speciálně pokud jich je více a chodí do školky. Zvyšují se nezanedbatelně slevy na vyživované děti. Jeden z rodičů si může odečíst u prvního dítěte 13 404 korun ročně, u druhého už 15 804 korun a u třetího a dalšího 17 004 korun.

Zároveň platí možnost odpočtu školkovného do úrovně minimální mzdy, tedy 9200 korun. Pokud tedy máte dvě děti chodící do školky, na tuto vládu si rozhodně na první dobrou stěžovat nemůžete.

Ale jen na první dobrou. Kdo se do přiznání podívá, tak vidí absenci jakéhokoliv dlouhodobého a promyšleného záměru, jak chytře podporovat rodiny. Jeden přiklad za všechny. Zatímco zaměstnanec si může odečítat čím dál vyšší částky za děti, živnostník uplatňující výdajové paušály už děti odečítat z daní nemůže. To je absurdní a údajně prorodinná vláda v případě OSVČ tak vlastně daňově zvýhodňuje živnostníky bez dětí.

Paušály jsou koneckonců letitou bolestí daně z příjmu fyzických osob. Daň fyzických osob z přiznání byla v minulém roce pouhých 1,2 miliardy korun, což je nepřijatelně málo (ze závislé činnosti, tedy od zaměstnanců to bylo 91,1 miliardy). Politici ale nemají odvahu snížit daňové paušály, a tak raději vymýšlejí různé jejich zastropování, případně právě odebírání různých slev, i kdyby tím poškodili například rodiny s dětmi.

Kdyby se ministr financí Andrej Babiš pustil do zevrubné nápravy daně z příjmu fyzických osob, možná by to této republice prospělo více, než celý jeho boj za elektronickou evidenci tržeb. Zadání by přitom bylo více než jasné:

1. Formálně zjednodušit celé papírování. Studenti Masarykovy univerzity pod pedagogem Adamem Hazdrou navrhli daňové přiznání na jednu stranu. Sáhodlouhé vypočítávání základu daně převedli do jedné kolonky. Jen kdo by potřeboval vyplnit speciální slevy (například na děti či manželku), sáhl by po papíru navíc, a to typické barvy, aby se to dobře pamatovalo.

2. Daně mají být jednoduché a přehledné a rozhodně nemají suplovat sociální systém. Od toho jsou dávky ministerstva práce. Pouze ho v minimální míře mohou doplňovat, například odůvodnitelnými slevami na vzdělání či důchod. Například tři tisíce korun odpočtu za příspěvek odborové organizaci jsou však už jen ozvukem minulého století.

3. Je třeba nově skloubit daně a další odvody. A to nejen formálně, aby se výběr pojištění i daní přesunul k jednomu okénku (či posílal elektronicky). Daně spousta Čechů platí velmi nízké, nulové, či dokonce získává bonus zpět od státu. Zároveň ale zmíráme pod extrémně vysokým pojištěním, speciálně tím sociálním. To tvoří 24 procent nákladů práce, což je nejvíce v Evropě po Estonsku, Itálii, Francii a Belgii. Daně se sice nemají nikdy zvedat, ale v tomto případě je potřeba už konečně začít debatu, zda daně nemohou být případně i trochu vyšší, pokud se konečně začne se snižováním pojištění, které tak strašně prodražuje vytváření nových pracovních míst.

4. Když už padl bonus... To je jedno z největších lákadel vyplňování přiznání. Počítáte, počítáte a najednou zjistíte, že nebudete platit státu, ale on vám. Daňový bonus je de facto sociální podporou chudým rodinám. Jenže celý koncept se jaksi vymkl za vlády Mirka Topolánka. V rámci jeho daňového batohu se bonus zvedl z 30 tisíc až na 52 200 tisíc. V okolních zemích žádná taková dávka není, protože berňák peníze bere (a dává je ministerstvo práce). Český unikát tak pobízí spousty chytrých Čechů, aby se nějak dostali nad minimální příjem a pak požadovali bonus. Často se kvůli tomu zneužívá pronájem, kdy pak z odečtů na děti naskládáte pěknou částku, kterou vám stát vrátí. Jedinou rozumnou strategií je daňový bonus prostě zrušit. Navíc nezapomeňme, že štědrý daňový bonus Topolánkův tým vtělil do daňového řádu, aby lidé nebrali dávky a raději pracovali. To ovšem tato vláda řeší dramatickým navyšováním minimální mzdy, odůvodnění bonusu je tedy čím dál chatrnější.

Po výčtu všech těchto nelogičností a neúspěšných historických pokusů o daňové reformy není ostuda si prostě říct: přiznávám se, že přiznání nerozumím. Nemá logiku, státu nezajišťuje přijatelnou výnosnost, není spravedlivé. Je to bohužel stále především papírový strašák, se kterým je potřeba se do konce března utkat.

obalka Ekonom 2016 8* Jaké další novinky přináší v daňovém přiznání letošní rok?

* Jak vyplnit daňové přiznání?

* A jak vypadá letošní kalendář daňových povinností?

V aktuálním čísle týdeníku Ekonom, které je v prodeji do středy 24. února, vás na čtyřiceti stranách provedeme krok za krokem vyplněním obávaného růžového formuláře daňového přiznání. S týdeníkem Ekonom to bude hračka!

Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.