Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom vám doručíme až domů. Přečtěte si více o službě.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Pohádková stavba Tádž Mahal, která v době své výstavby málem rozvrátila rozpočet země, se na přelomu tisíciletí ocitla v ohrožení. Přední památka UNESCO trpí nejen kvůli znečištěnému ovzduší, ale její statiku ohrožuje pokles spodních vod způsobený pozvolným vysycháním řeky Jamuny, která protéká jen pár desítek metrů od historického monumentu.

Přestože Tádž Mahal není nijak obrovský, jeho výstavba byla velmi dlouhá a náročná. Začala v roce 1632 po smrti císařovy manželky Mumtáz Mahal, která zemřela při porodu čtrnáctého potomka. Stavba trvala 21 let a pracovalo na ní kolem 20 tisíc dělníků a řemeslníků.

Cena za výstavbu se nakonec vyšplhala na astronomických 32 milionů rupií, což v přepočtu na dnešní kupní sílu odpovídá ekvivalentu 25 miliard korun.

Jen málokdo ví, že Tádž Mahál mění barvu. Brzy ráno má lehce narůžovělý nádech, přes den září sněhově bílou barvou a v noci, za svitu měsíce, získává jeho barva zlaté tóny.

"Při výstavbě Tádž Mahalu byly vykopány hluboké díry, do kterých stavitelé umístili dřevěné piloty. Tyto piloty musí být stále vlhké, neboť jinak by začaly v zemi trouchnivět a celá stavba by se mohla zřítit. A protože řeka Jamuna v posledních letech ztrácí vodu a postupně vysychá, může být situace kritická. Ale piloty zatím nikdo nezkoumal, takže nevíme, v jakém jsou stavu," potvrdil před několika měsíci v indických novinách Hemendar Chaturvedi, který pracuje v týmu archeologů, jenž se o památku stará. Podle Chaturvediho zatím nikdo netuší, jaké škody mohl nedostatek vody způsobit.

"Ze vstupného od zahraničních návštěvníků získáváme miliony rupií, ale zatím se nikdo nenamáhal s tím, udělat studii o stavu pilotů. Všechny peníze jdou na opravu vizuálního vzhledu slavné hrobky, ale to je svým způsobem jen kosmetický problém, zatímco pokud by se něco stalo se základy, může hrozit zřícení celé stavby," varuje zkušený archeolog.

Čisticí maska

Indická odborná veřejnost se o zhoršující se stav Tádž Mahalu začala zajímat v 90. letech, kdy se v souvislosti s prudkým rozvojem průmyslu a dopravy začalo výrazně zhoršovat znečištění ovzduší. Především kyselé deště měly na svědomí postupné žloutnutí po staletí bělostně bílé stavby.

V polovině 90. let, především kvůli nedaleké ropné rafinerii, se situace vyhrotila a do hry poprvé vstoupila vláda, která přijala komplex opatření, jež měla snížit znečištění ovzduší. Zakázala výstavbu dalších továren v okolí stavby a omezila také automobilovou dopravu v okruhu jednoho a půl kilometru.

V této vzdálenosti vzniklo záchytné parkoviště pro návštěvníky, odkud je k bráně do celého areálu vozí elektrické minibusy. Současně restaurátoři vyvinuli speciální techniku, při níž fasádu stavby dočasně natírají zvláštní čisticí hlínou, která vysaje usazené znečištění a vrátí stavbě její bílou barvu. Nové kolo očisty začalo v loňském roce a mělo by trvat několik let.

Boj o krematorium

Výrazné znečištění ovšem způsobuje také nedaleké krematorium umístěné u řeky Jamuny. Jedná se o tradiční způsob pohřbů, během nichž jsou těla obložená dřevem spálena na kremačních stolech na břehu řeky, načež jsou zbytky těl i popele smeteny do řeky (nejznámějším místem těchto kremací je svaté město Váránasí).

Případ se dostal až k indickému soudu, který rozhodoval mezi zažitou tradicí a ochranou vzácné památky. Nakonec soudci na konci loňského roku doporučili indickému státu Uttarpradéš, kde Agra a Tádž Mahal leží, aby tradiční místo kremací přestěhoval a současně zvážil možnost vybudování moderního krematoria evropského střihu, kde se budou mrtvá těla spalovat v elektrických pecích. Ale protože šlo o pouhé doporučení, není zatím jasné, jak celý případ dopadne.

Finanční šikana

Tádž Mahal, zapsaný v roce 1983 na seznam památek UNESCO, navštíví každý rok zhruba sedm milionů návštěvníků. Cizí turisté jsou podobně jako v dalších asijských zemích vystaveni značné finanční šikaně, neboť platí za vstupné čtyřicetkrát více než Indové.

Zatímco místní zaplatí za vstupenku v přepočtu sedm korun, cizince prohlídka Tádž Mahalu vyjde na 280 korun, což jsou na indické poměry relativně velké peníze. Byť v ceně lístku je lahev vody a igelitové návleky, aby se před vstupem do hrobky nemuseli cizinci zouvat a boty nechávat v úschovně, neboť v minulých letech zde docházelo k četným krádežím obuvi. Mládež do patnácti let má vstup zdarma.

Tádž Mahal byl v roce 2007 vybrán mezi nových sedm divů světa, kde se ocitl ve společnosti Velké čínské zdi, mexických pyramid či tajemného jordánského chrámu Petra.

Zruší Indie víza?

Z pohledu českých turistů Indie dlouhá léta nebyla nijak lákavou destinací. Cestovatelé dávali přednost Thajsku, Indonésii či Srí Lance. To se však nyní mění. Počet Čechů, kteří se vydali do Indie, se za posledních deset let ztrojnásobil a v roce 2014 už překonal hranici deseti tisíc turistů. Dokonce se začíná hovořit o tom, že Indie zruší pro Čechy vízovou povinnost, což by zájem o největší demokratickou zemi světa bezesporu ještě zvýšilo, stejně jako případné zavedení přímého leteckého spojení. V současné době cestovatelé využívají především spojení přes Dubaj s Emirates či přes Istanbul s tureckým národním dopravcem.

Související