Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom vám doručíme až domů. Přečtěte si více o službě.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Jedním z přístupů k jejímu zodpovězení je srovnat Česko s dalšími zeměmi podle poměru nákladů na práci k HDP. Uvažovat musíme nejen objem hrubých mezd, ale také sociální odvody. Zvlášť pro Česko jsou odlišnosti mezi těmito dvěma kategoriemi markantní.

Z hlediska hrubých mezd k HDP přísluší Česku v žebříčku zemí EU28 pátá nejnižší příčka, podle poměru sociálních odvodů k hrubým mzdám ale šestá nejvyšší. Sečteme-li mzdy a pojistné, jsme pro české zaměstnance na 40 procentech HDP. Nižší náklady vykazují některé země na východ od nás, ale také Itálie, Řecko a Irsko.

Obrázek nákladů na práci by ovšem nebyl úplný, kdybychom do něj nezahrnuli také živnostníky, aspoň tou částí jejich příjmu, kterou používají pro svou osobní potřebu. Smíšený důchod, jak statistici nazývají příjmy živnostníků, vykazuje v poměru k HDP mezi zeměmi diametrální rozdíly. Ty vycházejí jak z rozdílné struktury ekonomik, tak z odlišností v korporátní kultuře.

Pro Česko se dostáváme k podílu 11 procent HDP. Švédsko, Lucembursko a mimo EU také Švýcarsko se smíšeným důchodem vejdou do pěti procent svého HDP. To zcela jistě ne proto, že by činnosti, u nás běžně provozované živnostníky, byly v těchto zemích méně poptávané, ale proto, že je provozují právnické osoby. Na opačném extrému se skoro 25 procenty HDP stojí smíšený důchod Řecka a Itálie, tedy zemí proslulých velkým podílem rodinného podnikání.

Přidáním smíšeného důchodu k nákladům na zaměstnance se evropský žebříček promíchal a Česku s 51 procenty HDP přísluší šestá příčka od konce. Rozdíly mezi zeměmi EU se snížily, i když stále zůstávají citelné. Pro pochopení jejich podstaty je třeba se podívat, co tvoří dopočet do celého HDP. Je jím zejména hrubý provozní přebytek, tedy výdělky podnikové sféry, kryjící náklady na dluhové financování (úroky), akciový kapitál (dividendy) a investice do fixního kapitálu. Z definice platí, že si v ekonomikách s nižší mírou odměňování práce, jako je ta česká, pro zmíněné účely více ponechávají podniky. V Česku tvořil hrubý provozní přebytek v roce 2014 plných 40 procent HDP.

Kdo hledá argumenty pro vyjednání vyšších mezd, může nabýt dojmu, že právě jeden našel. Může se zdát, že firmy v Česku drží své zaměstnance zkrátka, zatímco vůči svým věřitelům a akcionářům jsou štědré. Ve skutečnosti ovšem fungují nižší náklady na práci v ekonomice jako spojené nádoby s vyšší mírou investování do fixního kapitálu. Také ne náhodou najdeme mezi zeměmi EU s podprůměrným podílem odměňování za práci převážně čisté dovozce přímých investic a naopak.

Nepřímou úměru mezi náklady na práci a výší fixního kapitálu lze doložit i na datech. Trojici zemí, Česko, Slovensko a Maďarsko, spojuje dlouhodobá pozice dovozců přímých investic, která vyústila ve vysokou otevřenost ekonomik a obrovské přebytky zahraničního obchodu. Výší čistého fixního kapitálu k HDP nemůže těmto zemím v EU28 nikdo další konkurovat. Právě potřeba podniků vytvářet zisky k obnově fixního kapitálu způsobuje, že se podíl nákladů na práci v těchto zemích jeví jako podprůměrný.

To ale není všechno, co prozrazují tvrdá čísla. Další nepřímá úměra se rýsuje mezi odměnou za práci a podílem průmyslu na HDP. Opět logicky: průmysl je investičně náročnější než služby, takže v ekonomikách s jeho vysokým významem si musí podniky odkládat větší část svých výdělků na investice. A jak známo, nejvyšší podíl průmyslu na HDP z celé osmadvacítky EU vykazuje právě Česko.

Sečteno a podtrženo, nízký podíl odměny za práci v Česku vychází ze struktury ekonomiky, a nikoliv z macešského přístupu podniků k tuzemským zaměstnancům či neschopnosti Čechů při mzdových vyjednáváních. To ještě neznamená, že by určitý prostor ke zvýšení mezd v české ekonomice nemohl existovat. Roky 2012 a 2013 byly z hlediska odměňování zaměstnanců v poměru k HDP historicky nejštědřejší.

Devalvace koruny ale následně přispěla ke snížení nákladů na práci k HDP zhruba o procentní bod a naopak ke zvýšení podílu provozních přebytků firem na HDP skoro o dva procentní body. Z loňského roku ještě nemáme výsledky, k návratu poměrů na stav před devalvací ovšem podle všeho nedošlo. Mzdové dohánění tedy může pokračovat letos. Je ale třeba mít na paměti, že k dorovnání období 2012-2013 stačí přírůstek průměrné mzdy o malé jednotky procent. Jinými slovy, argumenty pro lepší odměňování je třeba hledat spíš na úrovni jednotlivých podniků než na makroúrovni.

Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia