Máme tady ztracenou generaci, která nechce pracovat. Život na česko-slovenském pomezí očima usedlíků

Podle těchto statistik by se dalo říct, že Slováci už Čechy v ekonomické a životní úrovni předstihli. I když jim k tomu stále kousek chybí, týdeník Ekonom se rozjel do Dubnice nad Váhom, aby zjistil, jak se Slovákům žije jen kousek za hranicemi s Českem.

Nedávno zcela nově vybudované náměstí v Dubnici, v asi 25tisícovém západoslovenském městě. působí ve všední dopoledne ospalým dojmem. Funguje zde zatím jen pár obchodů a provozoven; další nové obchodní prostory svítící novotou teprve čekají na své nájemníky.

V jedné ze zdejších kaváren posedávají hlavně mladí lidé. Dvacetiletá Michaela, absolventka střední pedagogické školy, se tady připravuje na zkoušku. Učí na plný úvazek v místní mateřské škole a zároveň dálkově studuje na vysoké škole v Trnavě, aby měla pro svou profesi dnes už požadované vysokoškolské vzdělání.

Mnoho jejích přátel žije, studuje nebo pracuje v cizině – nejen v Česku, ale i v Kanadě, Švýcarsku nebo Anglii. Kamarádka ji lákala na studium do nedaleké Olomouce, ale nakonec si netroufla. "Já jsem spíš domácký typ, bála jsem se jít do zahraničí." Velký zájem o studia na Moravě a v Čechách ze strany svých vrstevníků, jichž bylo v roce 2014 přes 22 tisíc, zdůvodňuje Michaela vyšší kvalitou tamních univerzit v porovnání se slovenskými vysokými školami a také faktem, že se tam dá studovat zadarmo. Dokonce i přihlášky na české vysoké školy jsou podle ní levnější než na Slovensku. Protože Michaela studuje dálkově, na trnavské univerzitě platí ročně 730 eur (19 710 korun). Za výchovu předškolních dětí dostává 420 eur (11 340 korun) čistého měsíčně. Vyjde jen díky tomu, že žije s maminkou a bratrem.

Usměvavá dívka přiznává, že místní střední a starší generace má Čechům stále za zlé, že to byli oni, kdo iniciovali útlum zbrojařského průmyslu v postrevolučním Československu, na který doplatili zejména Slováci. V dubnickém podniku ZTS, kdysi největší zbrojovce na Slovensku, přišla v roce 1991 o práci asi třetina zaměstnanců, tedy kolem 5 tisíc lidí, kteří byli poté nuceni ve velkém odcházet za prací do zahraničí.

"Maminka i babička vzpomínají, kolik lidí tehdy odešlo do Čech," říká Michaela. Na otázku, jestli to mají stále za zlé Čechům, přikyvuje: "Hlavně střední generace Čechy pořád obviňuje, že nám zbrojovku sebrali. Ale já to už neřeším. Mám pocit, že se naše národy naopak dávají jako by víc dohromady. Češi inklinují k Slovákům a Slováci zase k Čechům. Myslím si, že se jednou zase spojíme," předkládá plachá učitelka svou odvážnou vizi.

Aby dubnické náměstí - pojmenované po Matici slovenské - vůbec vzniklo, vykoupila místní samospráva zpátky pozemky v centru města, kterých se předchozí vedení města zbavilo. Přesvědčila také místní podnikatele, aby se na projektu podíleli tím, že zaplatí stavbu podzemního parkoviště. Město v posledních několika letech vyčerpalo 17 milionů eur (459 milionů korun) z evropských fondů. Zdejší primátor Jozef Gašparík se snaží z Dubnice sejmout nálepku pouze města průmyslu.

Ten zde díky levné pracovní síle a strategické poloze na východě tehdejšího Československa založila plzeňská Škodovka ve 30. letech. Vybudovala tady kvůli obavám z Hitlera svou záložní zbrojařskou fabriku, kterou nakonec stejně Němci zabrali pro vyzbrojování wehrmachtu.

Dubnice má ale také krásný renesanční zámek, jehož zatím jediné opravené křídlo funguje jako městské muzeum a turistické informační centrum. Opravený je i kostel svatého Jakuba a grotta – umělá jeskyně – s vyhlídkovou věží, která je umístěna v parku za zámkem. Dubnica masivně investuje také do školství. Gašparík sdílí hořkost zdejších lidí kvůli ZTS, které se novým poměrům po sametové revoluci nedokázalo přizpůsobit a v roce 1999 definitivně zkrachovalo.

"Nejde ani tak o ekonomický dopad, lidé se nakonec nějak přizpůsobí. Největší problém je ale ten sociální, to je skutečná tragédie tehdejšího Havlova rozhodnutí," říká primátor. Podle "otce města", jak si sám říká, začaly po krachu ZTS hromadně svážet autobusy tisíce lidí za prací do Česka a do Německa. Muži si tam často našli novou ženu, a tak jejich odchod nakonec skončil rozvratem mnoha rodin a tím, že děti dospívaly bez vlivu otců. "Máme jednu, možná už dvě ztracené generace, které neumějí nebo nechtějí pracovat, i když je zde kupa příležitostí," dodává s trpkým výrazem.

Bodrý vypravěč s mentorskými sklony naplňuje všechny stereotypní představy o Slovácích. Je dominantní, emotivní a pohostinný. Gašparík v 70. letech vystudoval ekonomii v tehdejším Leningradu a v 80. letech se dostal do Dubnice jako ekonomický náměstek ZTS. Do roku 1990 byl v komunistické straně. Do komunální politiky vstoupil na konci roku 2006, kdy byl jako kandidát strany SMER-SD zvolen starostou. Po roce se ale s nimi rozešel a do dalších dvou vítězných voleb šel jako nezávislý.

I když původně s rozdělením Československa nesouhlasil, dnes si vztahy mezi Čechy a Slováky pochvaluje, protože nejsou zatížené vzájemným obviňováním, kdo na koho doplácí. Obdivovatel ruského prezidenta Putina současně považuje za hanbu, že Slovensko neslaví 28. říjen jako státní svátek. Jeho dcera vystudovala v Olomouci a v Paříži a dnes žije i se svou rodinou v Bruselu.

V zahraničí žije i dcera starousedlíka Pavola, který se v kavárně potkal na kus řeči se svou známou. Po odpracovaných 44 letech se chystá do důchodu – dostane kolem 440 eur (11 880 korun), ale spokojený s tím moc není. Své dceři se proto ani nediví, že se jí po sedmi letech strávených v Anglii zpátky na Slovensko nechce. Přestože je Dubnica od hranic vzálena pouhých 15 kilometrů, jednašedesátiletý Pavol v Česku nebyl od roku 1975. Tehdy skončil povinnou vojenskou službu, kterou si odkroutil v Písku a na kterou dodnes rád vzpomíná.

* V čem se mladí Slováci odlišují od Čechů?

* Udrží si Česko slovenské studenty a odborníky, jejichž příliv tuzemské ekonomice prospívá? 


* A jaké jsou výhody života v Česku ve srovnání se Slovenskem?

Odpovědi najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom, které přináší velké téma Česko vs. Slovensko. Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.