Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom vám doručíme až domů. Přečtěte si více o službě.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Namísto dvou a půl hodiny pouhou hodinu. Tak by se mohla zkrátit cesta vlakem z Prahy do Brna, pokud Česko vybuduje vysokorychlostní železniční trať pro rychlost 350 kilometrů v hodině.

Podle aktuálního evropského plánu má být železniční spojení vedoucí přes Vysočinu hotové do roku 2050. A čeští cestující by se mohli dočkat i dalších vylepšení. Jízda vlakem z Plzně nebo z Ústí nad Labem do metropole by zabrala pouhou půlhodinu. Jen o málo déle by trvala cesta z Brna do Ostravy.

Jenže výstavba potřebných rychlých vlakových spojení ještě nezačala. Určitý krok k rychlejší jízdě po kolejích se zatím odehrál jen v případě trati Brno-Ostrava. Ministerstvo dopravy na podzim rozhodlo o modernizaci její části, konkrétně spojení mezi Brnem a Přerovem. Ovšem jen pro rychlost 200 kilometrů za hodinu. Přestavba za 35 miliard má být hotová v roce 2025.

Odvážnější varianta modernizace trati, kde by se dalo dosahovat rychlostí kolem 350 kilometrů za hodinu, neprošla. "Takže nyní budujeme tratě, které dělalo Německo před 40 lety," hodnotí rozhodnutí Michal Drábek z Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Peníze vynaložené na přestavbu úseku podle něj nepřinesou výraznou úsporu času ani nárůst cestovní kapacity.

Jenže jasná koncepce rozvoje vysokorychlostních tratí v Česku stále chybí. Ostatně i to je důvod, proč se nedaří zrychlovat dopravu na českých kolejích. "O vysokorychlostních tratích se u nás neúspěšně diskutuje nejméně 20 let," říká dopravní expert Emanuel Šíp. Když už se přistoupí k nákladné modernizaci kolejí, mnohdy se ani neřeší, jak to pomůže celkové dopravní obslužnosti.

"Ve vysokorychlostní železniční dopravě je i po čtvrtstoletí stále zřetelná železná opona," podotýká Šíp. V nejbližších dnech se bude, řečeno s trochou nadsázky, rozhodovat o tom, zda se Česko zařadí na Západ, či na Východ. Probíhá soutěž na zpracování koncepce státu, která má chystaným vysokorychlostním tratím přiřadit jasné priority. Zájemci se mohou hlásit do 22. ledna a ministerstvo dopravy pak vybere vítěze. "Ten bude mít rok a půl na zpracování studie," vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Snad budou mít projektanti odvahu představit ambiciozní plány. A ty pak získají dostatečnou politickou podporu. Budování vysokorychlostních tratí je sice nákladné, ale mnohdy není dražší než výstavba kolejí pro nižší rychlosti. "V případě výstavby v nížině budou náklady srovnatelné s běžnou tratí," říká Otto Plášek, který vede Ústav železničních konstrukcí a staveb na Stavební fakultě VUT.

V náročnějším terénu, třeba při stavbě kolejí přes Vysočinu, se podle Pláška mohou ceny kolejí vyšplhat na dvojnásobek. Je potřeba vytvořit co nejrovnější trať, což znamená budování tunelů a mostů. Každopádně náklady na výstavbu rychlých kolejí v Česku a v cizině by měly být srovnatelné. Podle odhadů Mezinárodní železniční unie se v přepočtu pohybují v rozmezí od 300 do 800 milionů korun za kilometr.

Experti zatím odhadují, že vybudování vysokorychlostního vlakového spojení mezi Brnem a Prahou přes Vysočinu bude stát 100 miliard. Až vznikne konkrétní koncepce výstavby rychlých tratí, může se částka ještě zvýšit. Její podstatná část by se však mohla hradit z evropských fondů. Jelikož rychlý vlak odčerpá cestující autobusům pendlujícím mezi Brnem a Prahou a k cestě snad zláká i část automobilistů, stála by výstavba vysokorychlostních kolejí za úvahu. Mohla by odlehčit přetížené dálnici D1.

obalka Ekonom 2016 2*Jak rychlé trati ovlivní ekonomiku?

*Kdy vznikne koncepce vysokorychlostních tratí pro Česko?

*A proč se důležité železniční tahy České republice vyhýbají?

Odpovědi najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.

Související