Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom vám doručíme až domů. Více zde.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Firmy, i když to nerady slyší, budou muset mzdy zvyšovat, jinak si neudrží kvalitní zaměstnance, říká jeden ze sedmi členů rady České národní banky (ČNB). V mnoha regionech i sektorech podle něho už dnes panuje převis poptávky po pracovní síle.

Rusnok, který by měl v červenci převzít vedení centrální banky, proto věří, že se i díky zvyšování mezd vrátí Česko k normálnímu růstu cen a nejpozději v roce 2017 umožní ČNB ukončit politiku slabé koruny.

Kdy jste s Milošem Zemanem poprvé mluvili o možnosti, že byste stanul v čele ČNB? Spekulovalo se, jestli to nebyl v roce 2013 výměnný obchod: vy půjdete dělat premiéra úřednické vlády, za což vás média rozcupují, a pak vás prezident za odměnu jmenuje do čela centrální banky...

Tato interpretace je tak "strašně krásná", že bude v médiích žít navěky a já s ní nebudu bojovat. To prostě nemá cenu.

Takže to není pravda?

Nikdy jsem s Milošem Zemanem o žádných funkcích nemluvil. Pokud byly nějaké nabídky, přišly v rámci nějakého sledu událostí a já jsem na ně potom nějak reagoval.

A nelitujete toho, že jste tehdy funkci úřednického premiéra vzal?

Vůbec ne, naopak. Byla to úžasná zkušenost a životní škola. Myslím, že se nemám za co stydět. Samozřejmě to ukáže až čas, ale jsem přesvědčený, že jsme výrazně přispěli k tomu, že se podařilo posunout zdejší "blbou náladu" i některé ekonomické problémy či fungování státu trochu jiným směrem.

Česká ekonomika se od té doby vzchopila a loni rostla rychleji, než se čekalo. Není teď pro vás v ČNB paradoxně těžší obhajovat politiku slabé koruny?

My říkáme, a to konzistentně, že jsme tady od toho, abychom dbali o cenovou stabilitu, kterou vyjadřujeme inflačním cílem dvě procenta ročně. Nyní se nenacházíme v situaci, kdy bychom byli blízko k tomuto cíli. To znamená, že chceme-li se mu přiblížit, nemůžeme jít cestou zpřísňování monetární politiky. To nedává žádný smysl. Roli hrají i další věci. Třeba s onou úžasnou kondicí české ekonomiky: musíme být rozumní a nepropadat euforii, protože rok 2015 byl výjimečný a nebude se opakovat. Neporosteme dál tempem pět procent, budeme rádi za dvouapůl či tříprocentní růst.

Loňský rok byl i ve znamení čekání na výraznější růst mezd. Je aktuální míra růstu mezd adekvátní? Mzdy pro vás hrají klíčovou roli v tom, aby se vám podařilo vrátit inflaci k dvouprocentnímu cíli...

Myslím, že se růst mezd už dostal do korelace s ekonomickým růstem. V druhém pololetí 2015 vidíme výrazné urychlení mzdového vývoje a očekáváme ho i v roce 2016 – mzdy podle naší prognózy porostou o čtyři až pět procent, takže reálně o tři až čtyři procenta, což je velice solidní.

Souhlasíte s odboráři, že rychlý růst ziskovosti firem zaměstnanci pocítili na výplatách zatím jen velmi málo?

Nějakou logiku to má, ale je potřeba říct, že firmy na tom byly v krizovém období podstatně hůře, než kolik ubraly svým zaměstnancům. To znamená, že nepropouštěly tak, jak by odpovídalo poklesu produkce, a ani tolik nesnižovaly mzdy. Firmy dorovnávají nějakou mezeru z minulosti – musely nejprve zacelit tyto rány, ale teď už přichází doba, kdy budou muset část dodatečně vytvořené hodnoty rozdělovat i zaměstnancům. To je jasné a evidentní, ať se jim to líbí, nebo ne.

Někteří podnikatelé a zaměstnavatelé to neradi slyší, ale stejně nakonec budou mzdy zvyšovat, jinak si neudrží kvalitní pracovní sílu, kterou potřebují. A český trh práce je evidentně v mnoha sektorech a regionech pod velkým tlakem poptávky po pracovní síle, která ne vždy nachází adekvátní nabídku.

Zdá se, že procházíme přelomovým obdobím, kdy se i některé z dosud platných ekonomických zákonů začínají pod vlivem strukturálních změn světové ekonomiky přehodnocovat. Spekuluje se například, že současné nízkoinflační prostředí ve světě nemusí být jen výkyvem, ale že se může jednat o dlouhodobější trend. Věříte navzdory tomu v návrat normálního růstu cen?

Věřím tomu, musím tomu věřit. I když uznávám, že v postkrizové době tyto nejistoty existují. A že Evropa, která je do jisté míry stále obětí různých postkrizových traumat, nevypadá zrovna na nejdynamičtější region nadcházející etapy. Je tady ale i celá řada důvodů se domnívat, že se k nějakému kladnému růstu cen vrátíme, protože to je přirozené a k normálnímu fungování ekonomiky to patří. Evropa je však ve zvláštní situaci. Musíme si uvědomit, že stále bojuje s rezidui krize, zejména v oblasti státních dluhů i zadluženosti ekonomických subjektů, problémovými bilancemi bank a dalších finančních institucí. To prostředí je proto pořád spíše nepřející růstu úroků a cen, což nějakou roli sehrává a musíme s tím počítat.

Tohle si musíte přečíst! Šest knih roku 2015, které by vám neměly uniknout - čtěte ZDE

Finanční krize budou čím dál horší. Zvykli jsme si na snadné úvěry, varuje český expert MMF - čtěte ZDE

Na listopadovém jednání BR zazněl názor, že bude velmi obtížné opustit kurzový závazek, dokud bude pokračovat uvolněná politika ECB. Nákupy dluhopisů ze strany ECB by však měly přetrvávat nejméně do března 2017. Dokážete si za těchto okolností představit, že byste k ukončení politiky slabé koruny skutečně přistoupili už koncem roku 2016, jak avizujete? Jsou tyto dvě projekce vůbec slučitelné?

Pokud vygenerujeme dostatečné inflační tlaky v domácí ekonomice, tak to slučitelné je. Pokud nás ale bude přetlačovat vnější situace a z eurozóny nepřijde dostatečný inflační impuls, tak budeme nuceni exit oddalovat. To se může stát. A my jsme nevyloučili, že nová data můžou exit posunout o jeden dva měsíce dále. My víme, že se období se slabou korunou nebude zkracovat a že panuje větší pravděpodobnost, že se jeho ukončení bude spíše oddalovat. V tom politika ECB nějakou roli hraje, i když je to někdy protichůdné. Na jednu stranu nám to pomáhá tím, že by měla generovat inflaci v eurozóně, ale na druhou stranu zase tím, že se v eurozóně tisknou peníze, pro ně investoři hledají uplatnění mimo jiné i u nás. Takže ano, díváme se na to, co dělá ECB, a musíme se na to dívat, ale klíčové je pro nás domácí prostředí a indikátory z domácí ekonomiky. A bude rozhodující, nakolik budou ony schopny naše rozhodnutí uvolnit korunu determinovat.

Ekonom obalka 2015 1 520

* Proč se nedaří Česku rychleji dohánět ekonomickou úroveň Západu?
 
* V čem se Rusnok názorově rozchází s prezidentem Zemanem?
 
* A mají se podle pravděpodobného budoucího guvernéra ČNB exportéři začít zajišťovat proti kurzovému riziku?

Odpovědi najdete ve velkém rozhovoru s Jiřím Rusnokem v aktuálním čísle týdeníku Ekonom, které si můžete objednat i přes SMS. Číslo si můžete přečíst i v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.