Vláda podpořila evropskou směrnici, která by měla velké firmy přimět ke spravedlivějšímu zastoupení mužů a žen v dozorčích radách. O rozhodnutí informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Hlasování o předloze, kterou připravila eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová, nebylo jednotné. "Kvóty na ženy vládou sice prošly, nicméně já jsem od začátku z principu proti, což jsem projevila i hlasováním," uvedla Jourové nástupkyně v ministerské pozici Karla Šlechtová (za ANO).

"Soucítím s poníženými ženami, které k úspěchu nic takového nepotřebují," komentoval rozhodnutí vlády na sociálních sítích politik opoziční ODS Jan Skopeček.

Podle návrhu, jak o něm Jourová mluvila při listopadové návštěvě Prahy, směrnice už neprosazuje pevné kvóty podle pohlaví ve vedení společností, ačkoliv v původním návrhu se hovořilo o tom, že žen by mělo být v radách nejméně 40 procent.

Díky tomu se jí prý podařilo přesvědčit šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který do té doby kvóty odmítal, aby návrh podpořil. Právě kvůli nesouhlasu ANO dosud směrnice podporu české vlády neměla.

Návrh na zavedení kvót v Evropské komisi už před třemi lety prosadila tehdejší eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová a Jourová jej "zdědila" poté, co loni tuto agendu převzala. Podle záměru měli muži či ženy v dozorčích a správních radách velkých firem, jejichž akcie se obchodují na burze, obsadit nejméně 40 procent křesel. V EU se toto opatření mělo dotknout odhadem 5000 firem, v Česku ale jen šesti - ČEZ, Telefoniky ČR, Unipetrolu, Komerční banky, Pivovarů Lobkowicz a společnosti Philip Morris.

Podle eurokomisařky nyní směrnice neurčuje pevné kvóty pro zastoupení mužů a žen v dozorčích radách. Nabádá ale firmy, aby se v případě, kdy se o místo uchází dva stejně kvalifikovaní zájemci, braly ohled na spravedlivé zastoupení pohlaví. To znamená, aby daly přednost ženě, pokud je v radě příliš velké zastoupení mužů, nebo naopak.