Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom vám doručíme až domů. Více zde.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Až potud jsou zprávy o rozpočtu velmi příznivé. Problém nastává ve chvíli, kdy se podíváme na rozpočtové podrobnosti.

Jak je možné, že je rozpočet na tom tak dobře? Kupodivu ne pouze proto, že roste ekonomika, klesá nezaměstnanost a vůbec veškerá makroekonomická data každý měsíc příjemně překvapují. Tím nejzásadnějším, co srazilo deficit, jsou transfery z Evropské unie.

Pokud mělo Česko v uplynulém období problémy s čerpáním peněz, potom letos dohnalo, co mohlo. A je podle všeho někde na 80 až 90 procentech toho, co vůbec vyčerpat mohlo. V případě rozpočtu se to projevilo na přílivu peněz ve výši 139 miliard korun, což bylo ve srovnání s loňským rokem o 53,4 miliardy víc.

Celkový meziroční růst příjmů oproti loňsku dosáhl 86,4 miliardy - z čehož vyplývá, že peníze z unie dělaly 62 procent z celkového růstu všech příjmů rozpočtu. Což je poměrně dost na to, že - jak všichni upozorňují - jde o jednorázovou záležitost, která se rozhodně v příštím roce nebude opakovat. Protože pokud něco hrozí v příštím roce, tak spíš to, že nám unie neproplatí nějaké projekty, než to, že bychom mohli očekávat další podobně velký "balík" peněz.

Ekonomika roste, příjmy moc ne

Tím druhým zásadním faktorem, proč se rozpočet na první pohled vylepšil, je růst ekonomiky. Ten měl na svědomí zvýšení výběru daní, včetně daně z přidané hodnoty, spotřební daně, daně z příjmů zaměstnanců i firem.

Růst příjmů z daní ovšem není oslnivý. Výběr DPH se zlepšil o 0,4 procenta, což je víc, než se čekalo vzhledem k zavedení třetí snížené sazby, levnějšího benzinu a nafty a také toho, že stát musel vrátit to, co v předchozích letech zadržel.

Na spotřební dani stát vydělal podstatně víc (celkový růst dosáhl 5,6 procenta), z toho nejvýtěžnější byla tabáková daň, která přinesla do rozpočtu o 10,8 procenta víc než loni. Kdo ještě donedávna věřil, že stát skutečně omezí možnosti kouření, na to po dnešním výsledku rozpočtu může docela dobře zapomenout. Vedle nesporných lobbistických tlaků kuřáckých firem je tady naprosto nezpochybnitelný důkaz, že rozpočet kuřáky a jejich peníze potřebuje.

Do rozpočtu se promítla i vyšší zaměstnanost - daně z příjmů zaměstnanců stouply o 2,9 procenta. Na tomto dobrém výsledku má ale velký podíl stát, který svým zaměstnancům přidal loni v listopadu a letos to ve stejnou dobu opakuje (což se promítne v rozpočtu 2016). Naopak příjmy z daní osob samostatně výdělečně činných šly do záporu. Může za to školkovné a vrácení slevy na dani pro pracující důchodce.

Bonusy na děti od jejich zrušení minulým ministrem Kalouskem příjmy od OSVČ nenarušují. Nicméně, jak se ukazuje, vždy se najde důvod, proč jsou celkové příjmy záporné. A tudíž proč by měli mít živnostníci vyšší daně a složitější život.

Naprosto nejzajímavější je pak vývoj příjmů daní z firem: ty stouply za prvních 10 měsíců meziročně o 11 procent. Je to důkaz, že se firmám daří, export jede a že slabá koruna výrazně pomohla. A že pokud mohou na daních platit o 11 procent víc, tak to znamená, že minimálně o tolik víc musí vydělávat. Tudíž průměrný nárůst mezd o tři čtyři procenta rozhodně není pro firmy likvidační.

Co se týká výdajů, standardně narostly víc než příjmy. Nejvíce šlo tradičně na důchody a sociální transfery. Nově dostalo peníze s předstihem regionální školství. Nelze opomenout ani negativní stránku eurofondů a to je kofinancování projektů ze státního rozpočtu.

Málo, nebo moc

Celkově má rozpočet letos naplánovaný schodek 100 miliard. Podle předpokladů by deficit neměl být vyšší než 70 miliard korun, takže ministr financí opět bude moct říkat, jak ušetřil. A vůbec nebude vadit, že loni rozpočet skončil skoro 78miliardovým deficitem oproti tehdy naplánovaným 112 miliardám.

K letošním 100 miliardám deficitu měl stát podle parametrů rozpočtu dospět při růstu ekonomiky ve výši 2,5 procenta, při inflaci 1,7 procenta a růstu zaměstnanosti o 0,2 procenta. Ve chvíli, kdy ekonomika roste skoro dvojnásobně oproti plánu, inflace je čtvrtinová a zaměstnanost stoupla o 1,3 procenta, ovšem ani 70miliardový schodek nevypadá jako zázrak.

Související