Přicházejí po sedmi hubených letech léta tučná? Hrubý domácí produkt rekordně roste a podle posledních odhadů ministerstva financí by se do konce roku měl oproti roku loňskému zvýšit o 3,9 procenta, což představuje nárůst nejméně o 160 miliard korun.

Ještě nedávno nečekaný vzestup potvrzují údaje Českého statistického úřadu za druhé čtvrtletí, podle nichž HDP meziročně stoupl o 4,4 procenta.

Opět tedy po letech doháníme vyspělou Evropu. Ale na jak dlouho? Ačkoliv roste spotřebitelská i investiční poptávka - lidé i firmy se přestali bát utrácet - a za růstem do značné míry stojí tradiční zpracovatelský průmysl, pohled na strukturu dosavadního přírůstku HDP přece jen velí k opatrnosti.

Podle propočtu Aleše Michla, poradce ministra financí Andreje Babiše, z více než čtyřprocentního meziročního růstu za druhé čtvrtletí představovala 1,5 procenta spotřeba domácností, 1,5 procenta investice, 0,7 procenta zásoby a půl procenta spotřeba vlády. A o 0,2 procenta statistiku nakonec zlepšil zahraniční obchod.

Tyto údaje ukazují, že lidé jsou po několika letech, kdy dávali přednost úsporám, ochotni nakupovat. Podle analytiků ministerstva financí by za letošní rok měla spotřeba domácností narůst o 73 miliard korun. Také firmy investují a znovu nabírají zaměstnance. Objem úvěrů podnikům už meziročně stoupl o 20 miliard korun.

Přesto Svaz průmyslu a dopravy ČR upozorňuje, že ne všechny společnosti jsou na vzestupu. Podle jeho srpnového šetření dvě pětiny z nich hlásí meziroční zlepšení, nicméně 28 procent firem dál uvádí zhoršení své kondice. Ne všechno se daří prodat a dokončit, jak o tom svědčí výše zásob, ačkoliv jejich váha se v porovnání s prvním čtvrtletím snižuje.

Růst je částečně tažen spotřebou vlády, tedy i zvyšováním platů ve veřejném sektoru, třeba v souvislosti s náběhem zákona o státní službě. To je podle ČSSD jednou z podmínek oživení, avšak je to možné jen za cenu přetrvávajícího deficitu státního rozpočtu.

Část růstu je nutné připsat neopakovatelným faktorům. Největším jednorázovým "urychlovačem" je hektické čerpání peněz z fondů Evropské unie, které za první půlrok do české ekonomiky přivedlo asi o 50 miliard korun více než loni. To však skončí koncem letošního roku.

Sportovní dril od plenek? Pátrali jsme po sportech, které uživí vaše dítě - čtěte ZDE

Odstřihněme politiky od minimální mzdy. Můžeme ji navyšovat automaticky - čtěte ZDE

Silný je zatím export, díky vývozu strojů a elektrických zařízení a zejména dopravních prostředků. Nicméně analytik finančních trhů ČSOB Petr Dufek upozorňuje, že se pozitivní přínos automobilového průmyslu bude postupně vyčerpávat.

Pavel Kohout z Partners Financial Services zase připomíná, že jedním z významných zdrojů růstu zůstává velký státní deficit. K tomu Hospodářská komora ČR upozorňuje na zhoršování podnikatelského prostředí, zejména na vysoké zatížení odvody z mezd, což hospodářský růst a vzestup zaměstnanosti brzdí.

Ze všech těchto důvodů resort financí ve své červencové makroekonomické predikci odhaduje růst pro rok 2016 "jen" na 2,5 procenta. Na dohánění Evropy tak budeme mít jen jeden rok.

Související