Před dvěma lety přišel Nejvyšší kontrolní úřad se zjištěním, že většina ministerstev utrácí čím dál větší částky za externí služby a zpravidla za věci, které by si logicky měla zajistit sama. Mezi příklady bylo třeba ministerstvo průmyslu, které dalo přes dvě stě tisíc korun za sepsání návrhu zákona. Přestože na odboru, pod který úkol spadal, tehdy sedělo 24 lidí.

Podobnou praxi teď ukončil zákon o státní službě, který začal platit od 1. července. "Zákon definuje rozsah činností, které jsou zásadně vykonávány státními zaměstnanci," říká Jiří Korbel, mluvčí ministerstva vnitra, pod které spadá náměstek pro státní službu, hlava všech úředníků.

V praxi to znamená, že právě sepisováním zákonů, vypisováním veřejných zakázek nebo vymýšlením strategií, jak si třeba poradit s odpady nebo rozdělováním dotací, už se nemají zabývat externisté s pracovními dohodami. Na některých ministerstvech si ještě dělají analýzu, co všechno zvládnou vlastními silami, jinde už se smlouvy ukončovaly.

K takovým místům patří ministerstvo školství. Do začátku letošního června tu mělo externí dohodu 14 lidí. "Měli na starosti poskytování konzultací, poradenských nebo analytických služeb náměstkům či kanceláři ministra. Ze čtrnácti pokračují čtyři, z toho jeden se stal zaměstnancem," uvádí Jitka Ježková, mluvčí ministerstva.

Obory služby

Pátý paragraf služebního zákona vyjmenovává činnosti, které jsou službou. A tu, až na mimořádné výjimky, může vykonávat jen státní zaměstnanec, ne osoba s dohodou o provedení práce nebo pracovní činnosti.

Co například spadá pod službu

◼ příprava návrhů zákonů či vyhlášek a další právní služby ◼ návrhy koncepcí, strategií a programů (například na čerpání dotací)
◼ audit
◼ vytváření a správa informačních systémů
◼ zadávání veřejných zakázek
◼ příprava odborných podkladů při přípravě zákonů, strategií nebo programů
◼ příprava a realizace státní politiky v oblasti dotací nebo výzkumu a vývoje

Razantně se počet externích dohod zredukoval v Černínském paláci. V porovnání s květnem je tu o polovinu méně spolupracovníků zvenčí − jejich počet klesl ze zhruba čtyřiceti na necelých dvacet.

Jak nedávno poukázaly Lidové noviny, škrty dopadly třeba na Radima Turka, sociálního demokrata, který s bezpečnostními otázkami radil dvěma svým stranickým kolegům, Lubomíru Zaorálkovi na zahraničí a Milanu Chovancovi na vnitru. Smlouva pod Zaorálkem Turkovi skončila. To, s čím radil, patří do zákonem vypočítaných služebních činností, a tak o poradenství přišel.

Vedle zákona na úřady v květnu zatlačil také ministr financí Andrej Babiš (ANO). V rámci přípravy státního rozpočtu všechny vyzval, aby externí služby omezily na nutné minimum. Někde ale namítají, že jim současně neodkýval dostatečný počet vlastních zaměstnanců, aby mohli přidělené úkoly zvládat svými silami.

"Vzhledem k tomu, že vláda nepřistoupila na náš návrh, bude nutné zajistit dílčí úkoly externími zaměstnanci," říká Simona Cigánková z ministerstva kultury.

Podobně mluví také na ministerstvu dopravy. "Takové činnosti si ale zajistíme na základě veřejné zakázky, ne na externí dohodu," dodává mluvčí Zdeněk Neusar.

Služební zákon pamatuje i na výjimky, kdy si ministerstvo může vypomoci zvnějšku. Je například v pořádku, pokud si splnění složitějšího úkolu vysoutěží ve zmíněném tendru − i tehdy by to mělo být, až když se přesvědčí, že vlastní zaměstnanci na to nestačí. Přísně zákon hlídá, aby práce z ministerstev nepřecházela na vnější poradce či právníky bez důvodu a bez soutěže.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Do výjimky patří také složité právní spory nebo mezinárodní arbitráže. Takovou v současnosti řeší ministerstvo zdravotnictví s firmou Diag Human kvůli zmařenému obchodu s krevní plazmou.

"Tam je využití externích zahraničních právníků nutností, s ohledem na znalost místních právních předpisů," uvádí Dana Šalamunová z tiskového oddělení ministerstva.

Mimo režim služebního zákona zůstává běžný provoz úřadů - úklid, ostraha nebo vaření, který budou i nadále zajišťovat externí firmy.