Slavná starověká knihovna chránila největší a nejslavnější sbírku knih antiky. V době Caesara v ní bylo uloženo neuvěřitelných 700 tisíc rukopisů, které mapovaly veškeré tehdejší vědění. Jenže ve 4. století knihovna s celým duchovním pokladem lehla popelem a nezbylo z ní vůbec nic. Jen blednoucí vzpomínka.

Situace se změnila až ke konci 20. století, respektive v polovině 70. let, kdy se objevil smělý nápad slavnou knihovnu obnovit. Tato myšlenka o několik let později nadchla tehdejšího egyptského prezidenta Husního Mubáraka, neboť projekt představoval další krok k posílení prestiže a atraktivity jeho země

A současně mohl obnovit multikulturální charakter města, které bylo v první polovině 20. století plné cizinců, hlavně Arménů, Řeků, Židů či Britů, kteří však byli po revoluci v roce 1952 vyhnáni ze země.

Sluneční hodiny

Projekt výstavby nové knihovny dostal zelenou. Egyptská vláda s pomocí organizace UNESCO vybrala v roce 1988 projekt moderní knihovny (prestižní architektonické soutěže se zúčastnilo přes tisíc architektů). Stavět se začalo v roce 1995 a o sedm let později vznikla nedaleko místa původní knihovny působivá stavba, která se stala jednou z nových dominant města.

Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom Vám doručíme až domů. Více zde.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Knihovna má tvar obřích slunečních hodin, které jsou namířené k moři a které mají průměr 160 metrů. Navíc celý strop je prosklený, zatímco stěny knihovny zdobí písmena z více než sto druhů různých jazyků.

Štědrý dar z Francie

Celá stavba stála 220 milionů dolarů, přičemž na jejím financování se podílela řada arabských států. Proslulé evropské knihovnické instituce do Alexandrie přispěly zasláním statisíců svazků knih. Největší dar přišel z Francie, tamní národní knihovna nově zrozené sestřičce darovala půl milionu knih.

Celkový úložný prostor je ovšem vybudován zhruba pro osm milionů knih a zatím je zaplněn z pouhých 20 procent. Samotná knihovna, která dostala nové jméno Bibliotheca Alexandrina, má 11 pater a do prosklené vzdušné studovny s plochou 70 tisíc čtverečních metrů se vejde několik tisíc lidí.

Archiv lidského vědění

Moderní knihovna není jen sbírkou knih, v objektu sídlí řada muzeí, v nichž jsou vystaveny staré tisky a unikátní rukopisy, součástí budovy je také planetárium či řada sálů určených pro výstavy současného umění. A nechybí ani speciální laboratoře na restaurování starých tisků.

Vedle snahy o záchranu knižního kulturního dědictví je nová knihovna orientována také na moderní technologie a obsahuje velkolepý internetový archiv, který je souhrnem stávajícího lidského poznání, a koresponduje tak s posláním původní, starověké knihovny.

Prestižní kulturní instituce chce být i místem dialogu a porozumění mezi kulturami a národy, což je však v dnešní egyptské realitě mimořádně náročný, ne-li spíše nadlidský cíl a úkol.

Související