Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom Vám doručíme až domů. Více zde.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Horké počasí posledních dnů je připomínkou, že jinde je to mají ještě o poznání horší a že se svět - tak jak se otepluje - začíná zalykat suchem. To ostatně už před pár lety, když ze dne na den zdražilo potraviny, odstartovalo arabské jaro a hrozí dál. Do dvaceti let, jak říká ve velkém rozhovoru pro aktuální Ekonom egyptolog Miroslav Bárta, který čerpá ze zpráv hydrologů, se rozsáhlé oblasti severní Afriky a Blízkého východu stanou kvůli nedostatku vody téměř neobyvatelné.

Co to bude znamenat? Jednak místní války o životadárnou tekutinu, přičemž velká výhoda bude v regionu na straně těch, kteří budou mít v rukou velká vodohospodářská díla. Což bude případ Turecka s přehradami na horním Eufratu a Tigridu a také Etiopie, pokud tato země dostaví s mezinárodní pomocí hráz na Modrém Nilu. Naopak ohromné problémy se rýsují pro pro již dnes rozvrácený Irák a také pro regionální velmoc, tedy pro Egypt, který je zcela závislý na nilské vodě.

Téměř jistý je tak další příval uprchlíků, kterým půjde o holý život a jejichž počet bude několikanásobně větší, než kolik jich je dnes. Půjde do milionů či dokonce desítek milionů. Vše se může dále komplikovat: pokud se například jako pravdivé ukáží předpovědi, které ničivá sucha předpovídají i pro hlavní obilnice světa - vnitrozemské oblasti USA a Čínu.


O Evropu s jejím relativně mírným podnebím, řekami a jezery a s úrodnou půdou pak bude enormní zájem. Nebylo by to poprvé, co sucho zničilo vyspělé civilizace. Stalo se tomu tak někdy mezi lety 2400-2200 před Kristem a i tehdy šlo o globální katastrofu. Zhroutily se starověké říše a vyspělé městské státy v Egyptě, Sýrii i dnešním Iráku a o něco později v Pákistánu a severozápadní Indii.

Nedostatek vody se už tehdy spojil s dalšími ekologickými faktory: důsledky odlesňování a dopady příliš intenzivního zemědělství. To také byly hlavní příčiny pádu nejvyspělejší předkolumbovské civilizace, středoamerických Mayů nebo peruánské říše Nazca.

Nepotvrzená, ale vysoce pravděpodobná, je i teorie, že se cyklicky střídají období sucha a vlhčího podnebí. Ta mohla ovlivňovat ve středověku život v rozsáhlém pásu asijských stepí natolik, že se tím dá vysvětlit mnohokrát opakovaná invaze kočovníků - Turků a Mongolů - na západ i na východ, což měnilo etnickou mapu, nebo alespoň politické dějiny, v celé východní a jihovýchodní Evropě, na Blízkém východě i v Číně.

Tomu všemu se dá oponovat tvrzením, že svět je dnes technologicky zcela jinde a rozmary počasí dokáže eliminovat. Jenomže vývoj v posledních letech tomu vůbec nenasvědčuje. Navíc je dnešní populace daleko početnější než dřív, nedostává se jí zdrojů a jen uprchlíků, respektive lidí hledajících nový domov, je dnes "na cestě" skoro 200 milionů.

obalka Ekonom 2015 31- Jak bychom podle Bárty měli přistupovat k dnešním uprchlíkům?

- Bojí se velkého konfliktu?

- A jak vidí budoucnost Evropy?

Velký rozhovor s egyptologem Miroslavam Bártou nejen o uprchlících najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Koupit si jej můžete i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu, iPhonu a tabletu Samsung.  

Související