Bezdomovci prodávající v ulicích švédských měst časopis Situation Stockholm, obdobu českého Nového prostoru, už půl roku nejsou odkázáni na to, zda kolemjdoucí najdou po kapsách dostatek drobných. Místo toho mají terminály - lidé jim díky tomu mohou zaplatit bezhotovostně. "Nebyli jsme si jistí, jestli budou ochotní platit kartami u bezdomovců. Ale výsledky jsou skvělé: tržby se zvýšily o 59 procent," pochvaluje si Pia Stoltová z organizace, která časopis vydává.

Zavedení možnosti platit i nepatrnou částku za "bezdomovecký" časopis nebylo ze strany vydavatele žádným rozmarem, ale spíše nutností. "Stále více prodejců si stěžovalo, že jim lidé říkají: Časopis bychom si koupili, ale nemáme u sebe hotovost," vysvětluje motivaci Stoltová. Jinak řečeno, Švédové si na bezhotovostní placení zvykli do té míry, že zhruba devět z deseti transakcí probíhá bez použití mincí a bankovek. Velká část lidí je už dnes běžně v peněžence vůbec nenosí. Podobně jako v dalších severoevropských zemích situace dospěla tak daleko, že se začíná hovořit o zrušení hotovosti v horizontu několika let.

Paradoxně ve stejné době, jen na opačném, jižním konci Evropy jsou naopak lidé svědky toho, jak důležitá může být hotovost v době těžké ekonomické krize. Řekové jen od začátku roku vybrali z bank v obavách před krachem finančního systému a ztrátou úspor přes 30 miliard eur; kdo si peníze nestihl vyzvednout do zavření bank na konci června, mohl se dostat do vážných problémů. Pokud by hotovost neexistovala, lidé by se ocitli minimálně na krátkou dobu bez prostředků.

V době "bankovních prázdnin" byla v Řecku hotovost prakticky jedinou možností, jak nakoupit. Přestože v mnoha případech bezhotovostní platby fungovaly, obchodníci je odmítali. Důvod? Platba by sice přišla na účet, ale neměli by jistotu, kdy a zda vůbec se k penězům dostanou.

Ještě horší situace by podle ekonomů nastala v případě odchodu země z eurozóny. Pak by vláda nejspíš musela kvůli nedostatku eur začít tisknout vlastní měnu. O ni by ale mezi lidmi byl minimální zájem a eurobankovky a mince by byly jako "tvrdá" měna velmi žádané. Podle bývalého viceguvernéra ČNB a nynějšího europoslance Luďka Niedermayera by se tak z Řecka stala ryze hotovostní ekonomika. A to minimálně do doby, než by se opět postavily na nohy tamní finanční instituce.

Obchody bez pokladen

Přestože v Česku popularita bezhotovostních plateb - ať už kartou, nebo bezdotykovým čipem - rychle roste, k ekonomice bez bankovek a mincí máme mnohem dál než Švédové. Podle Sdružení pro bankovní karty v roce 2004 činil objem bezhotovostních plateb v obchodech zhruba 90 miliard korun, loni to byl více než čtyřnásobek - 375 miliard. Celkem představovaly platby kartou zhruba dvě pětiny z celkových plateb. V porovnání s 90procentním podílem v Británii nebo ve Švédsku je to stále málo - Česko se oblibou hotovosti blíží spíš jižní Evropě. Kolem 40 procent tvoří bezhotovostní platby v Itálii a dříve i v Řecku.

Právě kvůli velké oblibě "hmatatelných" korun mezi lidmi se ministerstvo financí otázkou zrušení hotovosti v Česku nezabývá. Údajně zdaleka není na pořadu dne.

Naproti tomu ve Švédsku by mnoho lidí přechod k platbám přes mobil, čip nebo platební kartu ani nepocítilo. Už dnes je běžné platit elektronicky i minimální částky. "Nabízíme možnost platit hotově, ale tržby vzrostly hlavně od té doby, co jsme začali přijímat i karty. Nikdo už nenosí po kapsách hotovost," uvedl pro deník Local stockholmský trhovec Stefan Löwstett. K pořízení terminálu ho přiměl hlavně zájem zákazníků - vyhověl jim, přestože na rozdíl od platby v hotovosti mu z tržeb za zboží zaplacené kartou strhává banka poplatky.

V některých oblastech se ve Švédsku už dokonce jinak než elektronicky ani platit nedá. Například ve veřejné dopravě není možné si koupit jízdenku hotově už několik let. "Řidiči autobusů bývali napadáni kvůli tržbám, a tak Stockholm zakázal hotovost ve veřejné dopravě," vysvětluje Niklas Arvidsson ze Švédského královského technologického institutu.

Ze stejného důvodu - kvůli obavám z lupičů - se ale bankovek ve stále větší míře zbavují dokonce i finanční instituce. Podle Arvidssona banky začaly před čtyřmi lety postupně stahovat hotovost z poboček. "Dnes pět z šesti největších tuzemských bank - s výjimkou Handelsbanken - operuje na většině poboček bezhotovostně," dodává Arvidsson. Počet bankovních loupeží se podle něho díky tomu za stejnou dobu snížil o 80 procent.

Kvůli zlodějům ostatně získala bezhotovostní ekonomika i známého švédského zastánce. Poté, co jeho syna před lety oloupili na ulici, začal se za zrušení hotovosti stavět bývalý člen skupiny ABBA Björn Ulvaeus. Sám prý bankovky nepoužívá už několik let a nijak mu nechybí. Není proto překvapením, že v muzeu kapely, v jejíchž řadách se proslavil, lze platit pouze elektronicky.

Ještě dále než Švédsko ve svých úvahách o stažení bankovek a mincí z oběhu došli v Dánsku. Tamní ministerstvo financí letos v polovině května přišlo s návrhem na osvobození některých obchodů - například prodejců oblečení nebo benzinek - od zákonné povinnosti přijímat hotovost. Jinými slovy, jinak než kartou nebo mobilem by u nich od příštího ledna nemělo být možné platit. Pokud návrh schválí i parlament, půjde o dosud nejrazantnější krok směrem k bezhotovostní společnosti.

Mimo území Evropy se pak seriózně zabývá možností "skartovat" bankovky v dohledné budoucnosti Izrael. Jeho premiér Benjamin Netanjahu si analýzu, jak tuto zásadní transformaci provést, nechal vypracovat už před rokem. Hlavní motivací je v případě Izraele omezení šedé ekonomiky. Ta totiž podle výpočtů Netanjahuem zřízené komise představuje až jednu pětinu tamního hospodářství. "Právě hotovost je jednou z hlavních příčin," tvrdí šéf komise Harel Locker. Proto chce Izrael v několika krocích hotovost zrušit. Prvním krokem má být další zpřísnění limitů pro hotovostní platby na 5000 šekelů (asi 36 tisíc korun) u firem a 15 tisíc šekelů (107 tisíc korun) pro fyzické osoby.

Konec šedé ekonomiky?

Co si vlastně státy od bezhotovostní ekonomiky slibují? V první řadě omezení daňových úniků, šedé ekonomiky a potažmo i další kriminality spojené s hotovostí. Tedy také konec loupeží a krádeží. Ostatně konec hotovosti by pouze dotáhl k dokonalosti ideu elektronické evidence tržeb, jen by zasáhl naprosto všechny lidi. V databázích bank a karetních firem by zůstávaly údaje o všech platbách a místech i času, kde se uskutečnily.

Na druhém místě bývají zmiňovány úspory. Používání hotovosti podle výpočtů ekonomů stojí každou zemi jen kvůli tisku bankovek a ražbě mincí či na transakčních nákladech kolem 1,5 procenta HDP ročně. Vedle toho by ušetřili také obchodníci, kterým by odpadla nutnost nosit tržby do banky a další náklady spojené s manipulací s hotovostí.

A konečně, třetí argument vznesl nedávno známý profesor ekonomie z Harvardu Kenneth Rogoff. Z jeho pohledu zrušení bankovek a mincí přinese i makroekonomické výhody. A to konkrétně centrálním bankám, které by v dnešní době hrozící deflace měly daleko jednodušší úlohu. Pro rozhýbání ekonomiky by jim stačilo stanovit negativní úrokové sazby. Ty by znamenaly, že klient platí bance úroky za uložení peněz, a nikoliv naopak. Lidem by se pak vyplatilo raději utrácet než nechat peníze znehodnocovat na běžných účtech a to by pochopitelně vedlo i k "nakopnutí" ekonomiky. Dnes lidé reagují logicky: vyberou hotovost a tu uloží třeba do skříně, neboť nulový úrok je pořád lepší než záporný. V bezhotovostním světě by ale tuto možnost neměli. Právě tato "bezmoc" vůči centrální bance ale slouží zároveň jako silný protiargument kritiků ryze bezhotovostního světa.

Velký bratr a bankovní totalita

Mezi nejhlasitější podporovatele bezhotovostní ekonomiky patří pochopitelně především bankéři či zástupci společností vydávajících platební karty. Podle firem Visa nebo MasterCard je hotovost přežitkem, který dříve či později sám vymizí. Karetní firmy by z toho významně těžily. Stažením bankovek a mincí z oběhu by se z nich i finančních domů staly obrovsky vlivné instituce, kterým by procházely pod rukama údaje o veškerém pohybu peněz v ekonomice. Lze si představit větší byznys, než je prostředník všech transakcí, který si navíc za každou z nich účtuje poplatek? Právě před tím varuje mnoho zastánců zachování hotovosti.

Vážným argumentem je také kompletní ztráta soukromí při placení čehokoliv a kdykoliv. Pokud nedojde k zavedení nějakého typu anonymních elektronických peněženek, znamenala by bezhotovostní ekonomika vysledovatelnost každé platby. Vedle toho, že by bylo komplikovanější provádět daňové úniky, by tak "Velký bratr" s nadsázkou věděl i o nákupu každého rohlíku.

Problematická je také zranitelnost systému s výhradně elektronickými penězi. Na tento problém odkazuje i bývalý šéf švédské policie a prezident Interpolu Björn Eriksson, který je ve Švédsku jedním z mála lidí, již před ukvapeným přechodem k bezhotovostní ekonomice varují. "Společnost by byla daleko zranitelnější nejen pro internetové kriminálníky, ale také kvůli možným technickým problémům," říká Eriksson a odkazuje na zkušenost festivalu Bravalla z loňského roku. "Festival měl být bezhotovostní, ale když nefungoval platební systém, změnil se v chaos," konstatuje Eriksson a dodává, že lidé reagovali jednoduše: začali používat staré dobré dlužní úpisy.

A konečně, v neposlední řadě je otázkou, jak by si s placením bez bankovek poradili starší lidé. Příklad Řecka ukazuje, že jsou na hotovosti do velké míry závislí.

Evoluce místo revoluce

Přestože se o zrušení hotovosti ve Skandinávii nebo Izraeli hovoří už několik let, je zřejmé, že se tyto státy vydaly cestou evoluce a revoluční zrušení bankovek se v nejbližší době nedá očekávat. V jiných zemích zase zvolili přístup v podobě zvýhodňování elektronických plateb. "Jižní Korea má u elektronických plateb zavedenu nižší sazbu daně z přidané hodnoty," vysvětluje prezident společnosti MasterCard Europe Javier Perez. Možností je podle něho postupovat i opačně a platby v hotovosti penalizovat vyšší sazbou daně.

Mezi hlavní kandidáty prvenství na světě ve zrušení hotových peněz nyní patří Švédsko, Dánsko, Norsko nebo Izrael. Fakt, že tam lidé začali místo bankovek a mincí ve velkém používat mobilní aplikace a platební karty, nicméně neznamená, že by na hotovost zanevřeli úplně. Poněkud překvapivý tak byl výsledek nedávného průzkumu veřejného mínění ve Švédsku: dva ze tří lidí se vyjádřili, že hotovost chtějí. A nejen to. Možnost nosit ji v peněžence považují za základní lidské právo.

1,5 % HDP

Tolik včetně transakčních nákladů stojí v průměru každou zemi tištění a ražba hotových peněz.


null


Foto: Shutterstock

Související