Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom Vám doručíme až domů. Více zde.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Měl jsem nedávno příležitost zeptat se osobně pana premiéra, zda jeho vláda chce zrušit karenční dobu - tedy dobu tří dnů, během níž se zaměstnancům nevyplácí nemocenská. Veřejně, před více než stohlavým auditoriem na Exportním fóru, nás ujistil, že toto není na programu.

Značně mě proto překvapilo, že místopředseda Senátu Zdeněk Škromach navrhl zrušení právě těchto neplacených prvních tří dnů v nemoci. Udělal to s vědomím premiéra, nebo se připravuje něco jako "lánské setkání č. 2"?

Argumenty, které uvádí pan senátor, patří do kategorie velmi levného populismu. Škromach se snaží přesvědčit ostatní senátory, že v podstatě o nic nejde, protože již od roku 2009 se zaměstnavatelům zvýšily příjmy o 10 miliard korun, neboť nemocenské pojištění bylo sníženo o jeden procentní bod.

Jaká jsou fakta? Snížení odvodů nerovná se příjem, ale jen snížení nákladů. Pan senátor navíc nějak pozapomněl na to, že od roku 2009 byla na zaměstnavatele přenesena povinnost platit prvních 14 dní nemoci, a to ročně stojí kolem pěti miliard. Od roku 2011 zaměstnavatelé dokonce platili po tři roky celé tři týdny.

Druhým, neméně zavádějícím argumentem je srovnání se zeměmi EU. Je pravda, že ve 12 zemích (ne náhodou vyspělých ekonomikách) karenční doba opravdu není, ale v 11 zemích je stejná jako u nás. Rozhodně je pak naprostým nesmyslem další argument, že zneužívání nemocenské skončilo v roce 1989. Kdy byl naposledy pan senátor zaměstnancem? Nebylo to právě v onom roce 1989?

Jenom pro zajímavost - před zavedením karenční doby byla v naší firmě průměrná nemocnost 10,9 procenta. Po zavedení okamžitě klesla na 4,9 procenta.

Z těchto údajů vyplývá jediné: pokud bude karenční doba zrušena, dojde k navýšení odvodů asi o pět miliard. Ale to kupodivu stále není všechno. Ve hře je i posun v sazbách. Tedy když by se za první tři dny nemoci vyplácela nemocenská ve výši 60 procent, je prý nutné, aby základní sazba byla navýšena na 69 procent. Tedy o devět procentních bodů proti současnosti. Opět přepočteno na náklady zaměstnavatelů: dohromady jde o dalších osm miliard na odvodech firem.

Výše jsem se pokusil vyčíslit poměrně snadno odhadnutelné přímé dopady neuváženého návrhu. Je však třeba počítat s dalšími náklady. Zejména na přijetí pracovníků jako náhrady nemocných, snížení produktivity práce, zvýšení zmetkovitosti a navýšení režijních nákladů na vybavení pracovníků osobními ochrannými pomůckami.

Toto se už vyčísluje mnohem obtížněji, ale dá se odhadnout, že zaměstnavatelé navíc zaplatí dalších až 10 miliard. A k tomu všemu je samozřejmě nutné připočítat další miliardy, které vyplatí zbytečně zdravotní pojišťovny. Chci věřit, že čísla hovoří jasnou řečí.

Autor je místopředsedou Asociace exportérů.