Padesát, sto, dvě stovky, ale i sedm set. To nejsou čísla do loterie, ale počty lidí, kteří mohou brzy najít práci. Týdeník Ekonom oslovil stovku nejvýznamnějších firem ze seznamu Czech Top 100, které působí v České republice, a ptal se, kolik lidí již od začátku letošního roku nabraly a kolik jich ještě plánují přijmout v dalších měsících.

Ekonom vybral dvacítku těch, jejichž plány jsou nejoptimističtější (viz graf "Firmy, které budou letos nabírat nejvíce lidí" v tomto článku). Tyto firmy už nyní - za necelé tři měsíce - přijaly zhruba dva tisíce lidí, do konce roku mají v plánu vzít další téměř tři tisícovky nováčků. A volná místa nabízejí i úřady práce, mají jich dokonce nejvíce od prosince 2008: celkem 69 tisíc.

Co stojí za pozitivními zprávami z trhu práce? Oživující ekonomika a mírná zima jsou hlavními důvody, proč je v tuzemsku nezaměstnanost v současné době na poměrně příznivé hodnotě. V únoru míra nezaměstnanosti klesla na 7,5 procenta, ve stejném období loni přitom dosahovala až 8,6 procenta. A i když bez práce zůstává stále přes 548 tisíc lidí, výhledy jsou celkem povzbudivé. Trend snižování nezaměstnanosti by měl pokračovat i v dalších měsících, protože se s příchodem jara a léta rozjedou sezonní práce, pro které firmy začnou znovu nabírat další pracovníky. Už teď roste počet volných pracovních míst například v lázeňství nebo turismu.

Podnikům znovu přibývají zakázky, protože se opět nastartovala poptávka po jejich výrobcích, v některých případech dochází k rozšiřování výroby anebo se alespoň vrací na úrovně před krizí.

"Firmy opět získaly sebedůvěru. Růst tržeb během tří let očekává devět z deseti generálních ředitelů. Tuzemské podniky zvyšují objem investic a expandují," říká partner v oddělení podnikových financí a restrukturalizací PricewaterhouseCoopers Petr Smutný. Utažené kohouty šetření se uvolňují, boj o přežití u většiny skončil. Vrací se opravdové podnikání a přijímání nových zaměstnanců.

"Česko se těší čtvrté nejnižší míře nezaměstnanosti ze všech osmadvaceti zemí Evropské unie. Lépe jsou na tom jen Německo, Rakousko a Velká Británie," popisuje situaci hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. Ne všichni se chtějí ale spoléhat jen na jistou výplatu od zaměstnavatele. A tak je podle šéfa Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka nižší nezaměstnanost dána mimo jiné i vyšším počtem osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). "Je to jasný signál, že zaměstnavatelé nevymřou," říká Havlíček.

Opatrně s optimismem

Příznivý trend potvrzují i studie některých personálních či poradenských společností. Tak například z průzkumu PwC vyplývá, že až 55 procent firem má v plánu navyšovat počty zaměstnanců během letošního roku. A studie agentury Manpower, která oslovila 750 společností, dodává, že 88 procent potvrdilo, že u nich dojde ke změnám v počtech zaměstnanců. Určitě přijímat přitom hodlá sedm procent z nich.

"Vyhlídky pro rok 2015 jsou optimistické a to se konečně významněji odráží i na růstu poptávky po nových zaměstnancích, zejména v automobilovém průmyslu, logistice, IT a call centrech," komentovala studii šéfka personální agentury Manpower Group ČR a SR Jaroslava Rezlerová. Nejoptimističtější náborové plány hlásí logicky velké podniky, ostatní následují s umírněnějšími očekáváními. Třeba energetický gigant ČEZ už nabral za první měsíce roku do centrály i ostatních tří začleněných podniků 200 lidí, dalších 750 se chystá přijmout v průběhu roku.

Přestože "volných lidí" je na trhu stále dostatek, pohybuje se průměrná doba pro najití vhodného kandidáta až kolem 40 dní. "Nalezení nových, především technicky vzdělaných zaměstnanců je v některých lokalitách stále složitější," potvrzuje Pavel Puff z náborového oddělení ČEZ.

Jak vyplývá také z průzkumu poradenské firmy Deloitte, více než polovina finančních ředitelů v České republice má pro letošek optimističtější vyhlídky než před rokem. Přesto je provází i opatrnost. "Projevuje se to stále nízkou ochotou podstoupit více podnikatelského rizika, což znamená například malou prioritu nových investic a jen slabou ochotu pokusit se o expanzi na nové trhy," uvedl vedoucí partner oddělení auditu v Deloittu Martin Tesař.

Přesto se najde několik podniků, které investice rozhodně nezatracují. Například nadnárodní tchajwanská korporace Foxconn, která má továrny také v Pardubicích a Kutné Hoře, plánuje - kromě již 200 přijatých lidí - do konce roku v Česku nabrat dalších 150 zaměstnanců na nově vytvořená pracovní místa. "Navyšujeme své výrobní kapacity, naši mechanickou divizi rozšíříme do druhé haly, čímž vzroste její výrobní plocha," popisuje důvody Jitka Kratochvílová, HR manažerka Foxconnu, který je celosvětově největším výrobcem elektroniky a počítačových součástek.

Už loni se investovalo i v Litomyšli ve společnosti Saint-Gobain Adfors, která navrhuje a vyrábí výztužné materiály pro průmyslové aplikace. Navýšily se kapacity a přibyly nové technologie, i proto se už během minulého roku rozšířil tým pracovníků. "Nyní postupně se spouštěním technologií týmy finalizujeme," konstatuje personální ředitelka firmy Lucie Vejačková s tím, že hlavními nováčky v podniku jsou odborní operátoři v provozech výroby skleněného vlákna a jeho textilního zpracování.

Právě vysoká specializace je stále častější překážkou při rychlém hledání nového zaměstnance. "Je to stále složitější. Specifické, hlavně technické pozice trvají i několik měsíců," potvrzuje Vejačková s tím, že i když operátorská místa bývají obsazena rychleji, je znát, že šikovných lidí s technickým myšlením na trhu ubývá.

Jednička mezi významnými tuzemskými firmami, Škoda Auto, v souvislosti s náběhem výroby nové generace modelu Fabia přijímá v Mladé Boleslavi téměř 800 pracovníků: montérů, svářečů a logistiků. "Velký rozvoj zaznamenal i závod v Kvasinách. V nadcházejících letech jsou plánované další investice ve výši zhruba 7,2 miliardy korun a až 1300 nových pracovních míst plus další minimálně stovky u dodavatelů," říká Jana Bahníková ze Škodovky.

Stavaři poprvé nabírají

Prakticky nikdo z finančních manažerů v Česku v průzkumu Deloittu neodpověděl, že by letos čekal recesi. Až polovina dotázaných předpokládá růst ekonomiky na úrovni 1,5 až 3 procenta. A zotavilo se zřejmě už i stavebnictví, tedy obor, který hospodářská krize zasáhla jako jeden z prvních a zřejmě i nejvýrazněji. Stavaři v průběhu let 2008 až 2013 přišli kvůli krizi a v jejím důsledku neuskutečněným zakázkám o 443 miliard korun, což je obrat oboru za celý jeden rok. A o práci ve stavebnictví přišlo kvůli krizi více než 50 tisíc lidí.

Teď - poprvé od krize - plánují stavební firmy nabírat nové zaměstnance. Vyplývá to z analýzy českého stavebnictví CEEC Research a SGCP, divize společnosti Weber, podle níž má už každá třetí firma nyní nasmlouváno více práce než loni, a to v průměru na půl roku. "Pokud bude pozitivní vývoj sektoru pokračovat a bude vidět i udržitelnost růstu pro další roky, počet zaměstnanců stavebních firem by během roku 2015 mohl vzrůst o čtyři až pět procent," přiblížil závěry ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek. Potvrzují to i podniky oslovené týdeníkem Ekonom. Například Hochtief nabral od počátku roku už 75 stavebních dělníků, tunelářů, stavbyvedoucích, přípravářů, ale i administrativních pracovníků. "Další nábor je podmiňován z velké části průběhem prací na právě realizovaných projektech a na nově získaných zakázkách," vysvětluje Miroslav Kos, personální ředitel Hochtiefu. Také u společnosti Eurovia, která patří k největším v oblasti dopravního stavitelství, se vše odvíjí od toho, kolik zakázek se podaří získat a realizovat. Stavební sezona se ale teprve rozjíždí, a tak první náběry začnou až od příštího měsíce.

Dojíždět? Ani náhodou

Veškeré superlativy ale mírně brzdí šéf Asociace malých a středních podniků Havlíček. Právě jeho "svěřenci" - malé a střední firmy - jsou přece jen obezřetnější než velké společnosti. Stále jsou pod vlivem světové krize, navíc se podle nich naplno projevil nepružný zákoník práce, a proto se do zaměstnávání úplně nehrnou. "Dvakrát měří, než se pustí do náboru nového pracovníka," tvrdí Havlíček, podle něhož je navíc majitel vždy opatrnější než najatý manažer. "Zatímco podnikatel ví, že firma musí fungovat i za pět deset let, nájemný manažer si dovolí vyšší risk, neboť při neúspěchu se sbalí a jde o dům dál. Proto se třeba nebojí nabírat nové pracovníky."

Přesto i u malých a středních průmyslových firem se podle něho investiční aktivita pozvolna rozjíždí, což s sebou přinese další místa. Stále je ale problém také v tom, že nabídka na trhu práce neodpovídá poptávce, a to z hlediska regionů a také profesí. Takže nejvíce volných míst nabízejí pražské (přes deset tisíc) a středočeské úřady práce (více než osm tisíc), jenže samozřejmě je v těchto regionech i nejnižší míra nezaměstnanosti. Naopak nejdelší fronty na úřadech práce hlásí regiony jako Mostecko, Ústecko či Chomutovsko, jenže volných míst je tam skoro nejméně, v celém Ústeckém kraji okolo čtyř tisíc. Kromě toho jsou na úřadech práce nejčastěji registrováni uchazeči se základním vzděláním, někdy i nedokončeným, kandidáti s výučními listy anebo středoškoláci. Pro některé společnosti těžko využitelní uchazeči. "A k tomu se navíc přidává stále nízká mobilita pracovních sil," opakuje známou skutečnost ekonom David Marek.

Stěhovat se za prací, nebo i jen dojíždět, bývá pro mnoho lidí nepřekonatelný problém. Potvrzuje to i příklad pětatřicetileté Petry Myslivečkové z jižních Čech. V malém desetitisícovém městě práci po návratu z mateřské dovolené nenašla, její původní firma zkrachovala. Dojíždět do 20 kilometrů vzdáleného okresního města se jí ale nechce. Tvrdí, že více peněz projezdí, než si vydělá. Ani argument, že i po Praze nebo středních Čechách lidé dojíždějí do zaměstnání mnohdy delší vzdálenosti, ji nepřesvědčí. "Řada kandidátů je velice překvapena, když se dozvědí, že mnoho závodů staví zcela v jiných regionech, než kde se nachází sídlo firmy," potvrzuje Iveta Štočková z firmy Eurovia s tím, že mobilita je v Česku v porovnání s jinými zeměmi mimořádně nízká.

A tak je ve většině případů u mnoha výběrových řízení obří převis sekretářek - na jedno místo se jich hlásí klidně i 50 -, administrativních pozic anebo účetních, naopak úzce specializovaných odborníků je stále nedostatek. Problém mají třeba i nemocnice, najít kvalifikovaného zaměstnance je podle Venduly Šlechtové z personálního odboru Fakultní nemocnice v Hradci Králové takřka nemožné. "Zdravotní personál na trhu v současné době není, spoléháme se na nábor absolventů zdravotnických škol a lékařských fakult," jmenuje vlastně jedinou možnost, jak zaměstnance získat, Šlechtová. Přitom královéhradecká nemocnice by do konce roku chtěla nabrat přes dvě stovky lidí, hlavně lékařů specialistů, dětských sester a všeobecných sester s různými specializacemi.

"Trvalý zájem je o obchodníky, šikovné pracovníky ve vývoji a inovacích, schopné orientovat se v grantových podporách napříč Evropou. Slušná poptávka je po technicích, specifických profesích v ICT či nových technologiích," dodává další poptávku Karel Havlíček s tím, že předpokladem je perfektní angličtina.

Také průzkum personální a poradenské agentury Hays zjistil, že největší nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců je v technologiích a IT. Absolventi univerzit se zaměřením na IT bývají při vstupu na trh práce nejlépe ohodnocováni, výběrová řízení se ale zpřísňují, jsou náročnější a požadavky na kandidáty se zvyšují. Vyšší poptávku po nových pracovnících v oblasti IT, než je nabídka trhu práce, potvrzuje i Marek Gešo, regionální marketingový manažer společnosti Accenture. "Firmy se to často snaží řešit tím, že suplují úlohu státu a školství ve výchově a vzdělávání nových talentů," popisuje Gešo.

Podobně i nemocnice fungují podle Gabriely Levorové z FN Plzeň jako výuková a vzdělávací pracoviště, a jelikož jsou pozice zdravotníků vázány na celoživotní vzdělávání, je někdy obtížné nahradit lékaře či sestru se specializovanou způsobilostí stejně vzdělaným personálem. Nemocnice pak musejí začít s výchovou nových absolventů od začátku.

Problémy mají i další obory. Marek Gešo říká, že o softwarové programátory soutěží mnoho firem a také uchazečů se znalostmi jiných jazyků, než je angličtina - nizozemšina, švédština či španělština -, není na trhu dostatek. Například královédvorská Juta, výrobce sortimentu pro stavebnictví, zemědělství, obalových materiálů a dalších produktů, už několik měsíců hledá vhodného kandidáta pro pozici manažer kvality, který bude mít zkušenosti v řízení jakosti. "Setkáváme se s nepřiměřeně vysokými platovými požadavky, které však nejsou podloženy odpovídajícími znalostmi a zkušenostmi. Také nehledáme člověka, který nás bere jako přestupní stanici na dobu jednoho roku až dvou let. A takových zájemců o práci je mnoho," řekl Ekonomu šéf Juty Jiří Hlavatý.

Přesto se většina z nejvýznamnějších v tuzemsku působících společností shoduje na tom, že se fluktuace zaměstnanců drží poměrně nízko, řádově v jednotkách procent, a průměrně u nich lidé setrvávají od osmi do třinácti let. Záleží ale také na regionu. "U pozic v Praze je větší, především z důvodu lepších možností na trhu práce. Průměrná doba zaměstnání se tu pohybuje kolem tří let, v ostatních lokalitách se jedná o dlouhodobě zaměstnané," vysvětluje mluvčí Unipetrolu Mikuláš Duda. To potvrzuje i Petr Hetto, personální ředitel Spolchemie, podle něhož právě v ústeckém regionu berou lidé práci u nich jako celoživotní zaměstnání. "Svoji roli určitě hrají i rodinné vazby, je běžné, že dnes zde pracuje už čtvrtá generace jedné rodiny," dodává Hetto.

Cizinci doma i v zahraničí

I když podle průzkumu Deloittu nemají finanční ředitelé společností příliš velkou chuť pokusit se o expanzi na nové trhy, některé firmy, které už v cizině úspěšně působí, rozšiřují své kapacity i tam. Třeba potravinářský kolos Hamé, zabývající se výrobou trvanlivých i chlazených potravin, nabral stovku kandidátů například v Rusku do svého tamního závodu, další pak v Rumunsku. Už ani tak často neplatí, že by firmy vyžadovaly, aby nejvyšší manažeři v jejich cizí pobočce byli Češi. Šéfy se stávají tamní najatí manažeři.

Funguje to samozřejmě i naopak. Podniky v Česku najímají do svých provozů cizince, ať už proto, že tuzemských zájemců je nedostatek, anebo se na dané místo hodí cizinci prostě lépe. "Zaměstnáváme 180 pracovníků osmi národností, kromě Čechů i Slováky, maséry z Thajska, Srí Lanky, Filipín, Bali, Turecka a Indie," vypočítává šéf resortu Valachy z Velkých Karlovic Tomáš Blabla. Nahradit některého z cizinců bývá pak velký problém, protože takový člověk není obratem nahraditelný, získat zahraničního maséra je dnes otázkou několikaměsíčních příprav spojených s obsáhlou agendou ohledně získání pracovního víza. "Nezřídka se stane, že než se vyřídí všechny papíry, potenciálnímu pracovníkovi dojde trpělivost a cestu vzdá, takže s hledáním začínáme znovu," popisuje Martin Pařízek, ředitel Wellness Horal, které patří pod resort Valachy.

Někde ale už ani nehledají. Přes všechny optimistické výhledy existují v České republice stále firmy, které lidi nenabírají, či dokonce plánují propouštění. Jen za první dva měsíce roku nahlásilo na úřady práce hromadné propouštění dohromady 17 firem. Na pracovní úřad se kvůli tomu hlásí více než 800 nově nezaměstnaných. Jak vyplývá z informací Úřadu práce ČR, nejvíce pracovníků odejde v nadcházejících měsících z podniků v Moravskoslezském kraji, největší počet společností, které budou snižovat stavy, sídlí v hlavním městě a Jihomoravském kraji.

Z podniků oslovených Ekonomem přiznaly odchody zaměstnanců tři - OKD ke konci dubna propustí 250 lidí. "Musíme přizpůsobit počet zaměstnanců klesajícímu profilu těžby," zdůvodňuje Marek Síbrt z OKD. Noví pracovníci jsou tak přijímáni pouze do pozic, které firma není schopna vyřešit interními zdroji, a jde spíše o výjimečné případy ve specializovaných profesích.

Spíše propouštět anebo snížit počet pracovních míst hodlají i Pražská energetika a Sokolovská uhelná, právní nástupce. Obě posledně jmenované přitom ještě v prvních měsících roku několik pracovníků přijaly.

 

4. nejnižší

Takovou míru nezaměstnanosti má Česká republika ze všech osmadvaceti zemí Evropské unie.

 

Jak to vidí byznys

Nabíráte aktuálně nové zaměstnance, nebo máte "plný stav"?

Karolína Topolová šéfka AAA Auto

Právě expandujeme, takže hledáme desítky lidí.

Evžen Korec, šéf firmy Ekospol

Hledáme, ale jen ty skutečně nejlepší, například manažery projektů. Takovým nabízíme nejen milionové roční platy, ale hlavně prostor
pro vlastní realizaci.

Václav Muchna, majitel firmy Y Soft

Chtěli bychom, máme 25 volných míst. Sehnat seniorního programátora je jako naučit prezidenta mluvit slušně. Nezaměstnanost u kvalifikované síly je rovna nule.

Petr Choulík, šéf Linde Gas

Hledáme pouze jednotlivce na specializované technické profese nebo jako náhradu za odcházející pracovníky.






Kdo hledá, najde? Přes půl milionu lidí zůstává v Česku stále bez práce.

Foto: ČTK, archiv

Související