V posledních 25 letech prošel tento předpis řadou změn, které spíše umocňovaly rozpor mezi socialistickou koncepcí této normy a principy soudnictví ve svobodné společnosti. Významné změny se týkaly mimo jiné i oblasti tzv. nesporných řízení, v nichž soud neřeší klasický spor mezi dvěma stranami, ale uplatňuje svoji působnost v různých oblastech, například v rodinném či dědickém právu, záležitostech obchodního rejstříku atd.

Řadu právních institutů, kterých se týká soudní rozhodování v nesporných řízeních, nový občanský zákoník obsahově či pojmoslovně změnil, a některé instituty, jako například svěřenský fond, vznikly zcela nově. Těžištěm rekodifikačních změn v procesních pravidlech tak byla právě oblast nesporných řízení. Zákonodárce přitom tyto věcné úpravy spojil se zásadní formální změnou, kdy po rakouském či německém vzoru vyčlenil tento typ řízení z občanského soudního řádu do samostatného zákona o zvláštních řízeních soudních.

Pokud jde o současnou podobu občanského soudního řádu, vynětí nesporných řízení ho sice zpřehlednilo, nevyřešilo však koncepční problémy. Navíc vznikly problémy nové, týkající se vzájemného vztahu dvou paralelních procesních zákonů. Mezi odbornou veřejností se proto hovoří o přípravě zcela nového procesního kodexu, který bude více odpovídat potřebám nového soukromého práva, přičemž se diskutuje o opětovném zařazení sporných i nesporných řízení do jednotného předpisu. Éra zcela autonomní úpravy nesporných řízení tak možná nepotrvá dlouho.

Martin Kofroň
Vedoucí advokát KPMG Legal

Archiv sloupků: Ekonom.cz/rekodifikace

Související