Nejlépe v Česku platí své zaměstnance poradenské, auditorské a softwarové firmy. Průměrná hrubá měsíční mzda včetně odměn a jiných benefitů zde v některých případech přesahuje hranici 100 tisíc korun měsíčně. Na druhé straně lze narazit na maloobchodní řetězce a potravinářské firmy, ve kterých průměrný měsíční příjem nepřevyšuje 20 tisíc. Týdeník Ekonom nahlédl do účetních závěrek dvou stovek největších a nejznámějších českých společností. Ve většině případů z nich lze odvodit, kolik na mzdách - včetně odměn, bonusů či zaměstnaneckých požitků - vychází v průměru na jednoho topmanažera a kolik na ostatní - od řadových zaměstnanců po střední management.

Na nejvyšší příčku se mezi dvěma stovkami posuzovaných firem dostala česká pobočka Microsoftu. Ta zaměstnává skoro 200 osob, které v průměru pobírají 163 tisíc korun měsíčně hrubého. Konkrétní čísla však firma nechce komentovat. "Z hlediska výše platů se Microsoft dlouhodobě drží své filozofie odměny za výkon. Vedle platu sem patří i bonusy, zaměstnanecké akcie a další benefity," uvádí personální ředitelka Microsoftu Dagmar Ševčíková.

Druhá v pořadí je IBM Česká republika se 151 tisíci korun, třetí místo obsadila poradenská firma McKinsey & Company Prague se 137 tisíci korun. V jejím případě však údaj zahrnuje i topmanažery.

Poměrně štědře své lidi platí také ČEZ. I po odečtení nejvyšších šéfů zde stále vychází průměrný měsíční hrubý plat na 60 tisíc korun za měsíc. Trojice mobilních operátorů - O2, T-Mobile i Vodafone - platí přes 50 tisíc, okolo této hranice osciluje i průměrná hrubá mzda ve velkých bankách.

Štědrostí naopak zrovna nevyniká koncern Agrofert miliardáře a současného ministra financí Andreje Babiše. Například zaměstnanci jeho podniků Synthesia, Fatra, Mlékárna Hlinsko, Kostelecké uzeniny a Olma berou v průměru 22 až 23 tisíc korun měsíčně.

Nejchudší zaměstnance má mezi dvěma stovkami posuzovaných společností maloobchodní řetězec Hruška. Podle údajů z firemní účetní závěrky zde vychází loňský průměrný plat na pouhých 13 377 korun. A tři šéfové Hrušky mají téměř shodný příjem jako průměrní zaměstnanci Komerční banky.

Škodovka nabírá, ČEZ propouští

Po letech ekonomické krize a recese se nyní zdá, že platy v českých firmách opět začnou významněji růst. Poradenská firma EY během dotazování v aktuálním Barometru investiční důvěry zjistila, že tři pětiny z 90 oslovených velkých společností v Česku chtějí během příštích 12 měsíců vytvářet nová pracovní místa. Ještě v dubnu tuto odpověď dala jen třetina dotázaných.

Vysoce kvalifikovaní pracovníci a manažeři obvykle nejsou volní, pracují pro někoho jiného. "Zaměstnavatelé se o ně začnou více přetahovat, a tlak na růst mezd poroste," poznamenal vedoucí partner oddělení transakčního poradenství EY Vladislav Severa.

Nabírat se chystá i největší český podnik, mladoboleslavská Škoda Auto. "V souvislosti s náběhem výroby nové generace modelu Fabia plánuje Škoda Auto přijmout během následujících měsíců téměř 800 nových zaměstnanců, především v oblasti montáže, svařovny a logistiky," odpověděla mluvčí Škody Auto Jana Bahníková. Část z nich chce získat v řadách současných agenturních pracovníků.

Masivní nábor nových lidí v posledních týdnech oznámil třeba otrokovický výrobce pneumatik Continental Barum, producent luxusní elektroniky Bang & Olufsen, výrobce komponentů pro stroje Parker Hannifin či dodavatel zabezpečovací techniky Jablotron.

Přesto lze najít řadu podniků, kde v příštím roce zmrazí mzdy a budou plošně propouštět. Patří mezi ně i skupina ČEZ, která musí reagovat na padající ceny elektřiny a následné snižování ziskovosti. "Do konce letošního roku uvolníme v Česku necelých 600 zaměstnanců a v průběhu roku 2015 dalších zhruba 150 zaměstnanců. K největším úsporám dochází na centrále a v Severočeských dolech," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž a dodává, že růst mezd bude v příštím roce nulový.

Telefonní operátor O2 Czech Republic má již hlavní vlnu propouštění za sebou. Před necelými dvěma lety zaměstnával 5860 lidí, nyní je to něco přes 4,5 tisíce. Další snižování stavů může ještě přijít. "Na druhé straně každý měsíc nabíráme 60 nových zaměstnanců do divizí napříč celou společností. Nabíráme jak zkušené odborníky, tak absolventy," dodává mluvčí firmy Lucie Jungmannová.

O růstu mezd bude O2 ještě vyjednávat s odboráři, konkurenční T-Mobile s plošným růstem mezd nepočítá. "Máme ve společnosti nastavenu možnost přerozdělení prostředků a revize mzdy v případě, kdy dojde k úspoře personálních nákladů," dodává mluvčí společnosti T-Mobile Czech Republic Martina Kemrová. Počet zaměstnanců sice vzroste, ale jen díky fúzi s podnikem GTS Czech.

Plošně nabírat nebudou ani velké banky. "Počet našich zaměstnanců je již delší dobu stabilní a ani v roce 2015 ho neplánujeme výrazně měnit. Bude docházet pouze k přirozené fluktuaci," odpověděla mluvčí České spořitelny Klára Pačesová. Podobně opatrná je ve svých odpovědích také ČSOB.

Kdo je tady ředitel?

Na dotaz ohledně současné úrovně průměrné mzdy reaguje většina oslovených společností vyhýbavě. "Údaj o výši průměrné mzdy bohužel nemůžeme zveřejnit. Mimo jiné by nebyl ani vypovídající," uvedla například Lucie Jungmannová z O2. Proto je třeba vytáhnout potřebná data ze zveřejněných účetních výkazů za loňský rok.

Údaje o celkových mzdových nákladech zde není těžké dohledat, těžší je dostat se k použitelným číslům v případě topmanažerů. Podniky jsou v jejich případě značně kreativní, mnohé z nich vědí, jak tyto hodnoty efektivně zamaskovat. Tak například ČEZ, Škoda Auto a O2 Czech Republic sice uvádějí, kolik platí svým šéfům; neudávají však jejich konkrétní počet. Místo toho nabízejí obecný popis pozic ve stylu "představenstvo, generální ředitel, ředitelé divizí a ředitelé vybraných útvarů". Konkrétní dotaz na počet těchto osob ponechaly ČEZ i Škoda Auto bez odpovědi. Jejich počet lze jen tipovat dle uvedené definice či podle čísel ze starších účetních výkazů. Zajímavý postup volí také poradenské a auditorské firmy. Ty v účetní závěrce často uvádějí, že žádné vedoucí pracovníky nemají. V jejich případě lze tedy vypočítat jen průměr za všechny zaměstnance.

Další problém je, že podniky často tápou v tom, koho zařadit do kolonky "vedení". Většina z nich sem řadí jen nejvyšší management, tedy zpravidla od tří do patnácti osob. Jiné podniky do ní naopak zadají každého, kdo má jakoukoli funkci. Pražská plynárenská například uvádí počet 113 vedoucích pracovníků, Vodafone 127 a Eurovia CS udává 137 šéfů. Průměr za tak široký okruh osob někdy klesá pod 100 tisíc korun měsíčně.

Pokud se zaměříme jen na společnosti, které do vedení počítají skutečně pouze nejvyšší manažery, pak se vedení ujímá čtveřice ČEZ, ČSOB, Škoda Auto a J&T Banka. Průměrný příjem topmanažera u nich překonává magickou hranici jednoho milionu korun měsíčně.

V této částce je zahrnutý nejen základní plat a manažerské odměny či bonusy, ale také další položky - užívání služebního auta a mobilu či třeba příspěvek na nákup firemních akcií. V praxi je rozšířené také kapitálové životní pojištění s možností brzkého výběru peněz. Ale tuto možnost od příštího roku výrazně ztíží novela zákona o daních z příjmů.

Manažer může v podstatě okamžitě z životního pojištění vybrat peníze, aniž by z nich musel zpětně odvádět zdravotní a sociální pojistné. "Novela zabrání sjednávání takzvaných průtokáčů, protože již nebude možné provádět tak snadno výběry z pojištění," upozorňuje analytik finanční skupiny Swiss Life Kamil Durčák. Jiné firmy naopak v účetních závěrkách přiznávají až překvapivě "chudé" šéfy. Třeba v případě výrobce autobusů SOR Libchavy, který patří do skupiny EP Industries miliardáře Daniela Křetínského, jejich průměrný měsíční příjem vychází na 61 tisíc korun.

O mnoho lépe na tom nejsou ani šéfové neratovické chemičky Spolana či náchodských gumáren Rubena.

Mezi štědře a málo platícími podniky nelze zapomenout ještě na jednu důležitou kategorii firem. Na ty, které zatím výroční zprávu ani účetní závěrku za loňský rok nezveřejnily. Hlavně maloobchodní řetězce a potravinářské firmy se do zveřejňování hospodářských výsledků příliš nehrnou. Výsledky za loňský rok kromě řady soukromých podniků nezveřejnil ani státem vlastněný Český Aeroholding a jeho klíčové dceřiné firmy - České aerolinie a Letiště Praha.

Nejštědřejší jsou technologické firmy

Statistiky personálních agentur nebo ministerstva práce a sociálních věcí o průměrných platech v podstatě potvrzují zjištění týdeníku Ekonom o platech v konkrétních firmách. Také z těchto údajů lze vyčíst, že nejvyšší mzdy obecně nabízejí především technologické firmy a společnosti z oblasti poradenství, telekomunikací nebo energetiky.

Například z dat o mzdách více než 85 tisíc lidí v databázi služby Platy.cz, provozované společností LMC, pod niž patří také servery Jobs.cz nebo Prace.cz, vyplývá, že vůbec nejvyššími průměrnými výdělky se mohou pochlubit lidé pracující v sektoru informačních technologií. Celorepublikový průměr sice zdaleka nedosahuje mezd v české pobočce Microsoftu, "vítězi" mezi nejlépe platícími firmami, nicméně i tak je hrubý plat přes 36,5 tisíce korun měsíčně nejvyšší z více než 30 oborů. Týká se přitom nejen zaměstnanců specializovaných IT firem; podobné mzdy vyplácejí svým specialistům na informační technologie i firmy působící v jiných sektorech ekonomiky.

Jen nepatrně méně štědré jsou firmy podnikající v oblasti telekomunikací. Ani pro ně neplatí částky, na něž dosáhnou zaměstnanci velké trojky telekomunikačních operátorů. Celkově ale sektor telekomunikací v Česku s průměrnou mzdou přesahující 35 tisíc korun patří na druhé místo v žebříčku nejlépe placených sektorů. Zároveň ale platí, že výši platu v technologických a telekomunikačních firmách odpovídají i požadavky na zaměstnance - jsou daleko vyšší než v jiných profesích. "Zaměstnavatelé se zde zaměřují téměř výhradně na specialisty s praxí, na kvalitu a flexibilitu," konstatuje obchodní ředitel personální agentury Grafton Martin Ježek.

Třicetitisícovou metu překračují vedle telekomunikací a IT také průměrné platy v bankovnictví, oblasti práva a legislativy nebo u některých technických profesí. Těsně pod ní figuruje farmaceutický průmysl. Také v případě těchto oborů platí, že firmy hledají především pracovníky s praxí či vysokou kvalifikací. Naopak absolventi mají podle Graftonu největší šanci v oblasti marketingu, kde se průměrné mzdy pohybují těsně pod hranicí 30 tisíc korun hrubého měsíčně. "Firmy stále častěji inklinují k tomu, že si vyhledají na trhu talenty, které posléze zaměstnají na bázi stáží nebo juniorských pozic," potvrzuje Martin Ježek.

Na opačném konci žebříčku průměrných platů se objevují obory, které obecně patří mezi méně dynamické a populární nebo mají menší nároky na vzdělání a praxi. Typickým příkladem je textilní a oděvní průmysl s ani ne 15tisícovými průměrnými platy, ale také třeba zemědělství nebo dřevařský průmysl. Průměrné platy v těchto oborech nedosahují ani 20 tisíc korun hrubého měsíčně. Podobné mzdy mají také pracovníci ve zdravotnictví; v této oblasti je to zapříčiněno ale spíše celkovým nedostatkem peněz ve veřejném sektoru.

Nejméně berou vrátní

Mezi konkrétními pozicemi ve firmách jsou rozdíly v průměrných platech ještě markantnější. Není jistě překvapením, že nejvíce si vydělají pracovníci vrcholového managementu firem: generální ředitelé berou v celorepublikovém průměru přes 130 tisíc korun měsíčně, finanční ředitelé si přijdou na více než 80 tisíc, jen o málo nižší platy mají marketingoví ředitelé (77 tisíc korun) či techničtí šéfové (67 tisíc korun). Mezi dalšími profesemi se svými výdělky vyčnívají pozice advokátů, daňových poradců, softwarových inženýrů, programátorů a počítačových expertů nebo account manažerů; pohybují se v rozmezí 45 až 55 tisíc korun hrubého měsíčně.

Naopak nejméně si vydělají lidé v pozicích, které nevyžadují vysokou kvalifikaci, anebo v oborech procházejících dlouhodobě nepříliš pozitivním vývojem. Suverénně nejnižší platy tak mají podle databáze služby Platy.cz vrátní a uklízečky, kteří v průměru nedosáhnou ani na 11 tisíc korun hrubého. Jen o málo lépe jsou na tom třeba pracovníci bezpečnostních služeb, kadeřníci, šičky, sanitáři, pekaři, poštovní doručovatelé, prodavači nebo většina dělnických profesí. V jejich případě průměrné platy nepřekračují 14,5 tisíce korun.

A jaké profese jsou v letošním roce nejžádanější? Z dat portálu Jobs.cz vyplývá, že nejvíce poptávek po zaměstnancích zadaly firmy od začátku roku na pozice obchodních zástupců, profesionálů pro vztahy se zákazníky, projektových manažerů a programátorů. Jinak řečeno, kromě techniků letos v Česku firmy nejvíce hledaly specialisty na obchod. "Jde o profese, které výrazně ovlivňují výsledky firem," dodává vedoucí oddělení analýz společnosti LMC Tomáš Dombrovský.

V Praze se vydělává o třetinu více

Výrazné rozdíly ve výši platů existují nicméně nejen mezi jednotlivými obory a profesemi. Velkou roli hraje také to, v jakém regionu daná společnost působí. "Regionální rozdíly v odměňování jsou v případě Česka poměrně výrazné. Praha a přilehlé okolí v tomto ohledu nad zbytkem republiky jasně ční - průměr je o více než třetinu vyšší," konstatuje Dombrovský.

Jeho slova potvrzují i údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle statistiků činí průměrná hrubá mzda v Praze 36 tisíc korun měsíčně. Za hlavním městem s velkým odstupem následuje Středočeský kraj (27 tisíc). V ostatních krajích se pak platy pohybují jen v rozmezí 23 až 25 tisíc hrubého měsíčně.

I v regionálním měřítku se ale najdou výjimky - například z průzkumu personální agentury Grafton vyplývá, že rovnice Praha rovná se nejvyšší plat neplatí pro všechny profese. Nejvíce si v porovnání s jinými částmi republiky lidé pracující v Praze vydělávají především v oborech, jako jsou administrativa, bankovnictví, personalistika nebo marketing. Naproti tomu třeba programátoři a IT specialisté si mohou v některých případech vydělat více v Brně. A nejvyšší platy ve strojírenství nabízejí podle statistik Graftonu firmy v Libereckém kraji.

Kromě regionálního pohledu existují i další faktory, které mají podstatný vliv na výši platu. "Rozdíly jsou podmíněny také typem společnosti, její velikostí a segmentem, v němž působí. Klíčové je, v jak lukrativním odvětví a jak úspěšně (nejčastěji měřeno ziskovou marží) daná firma působí," vysvětluje Tomáš Dombrovský. Například obchodní ředitel menší rodinné firmy zaměřené na celkem běžnou malovýrobu podle analytika LMC v některém z regionů může dosáhnout na mzdu 50 tisíc, ale třeba také jen 35 tisíc korun. "Jeho ,stejně' zařazený pražský kolega v nadnárodní korporaci v odvětví energetiky, telekomunikací nebo například vývoje systémů obvykle mívá na výplatní pásce šestimístnou cifru, která ani nemusí začínat jedničkou," dodává Dombrovský.

Propad ekonomů a právníků

Vyplatí se kvůli platu studovat univerzitu? Ve většině případů ano. Jejich absolventi mají v porovnání se středoškoláky vyšší plat a lepší šanci sehnat práci. Navíc do mnohých pozic už firmy nebo úřady zaměstnance bez titulu prostě nevezmou. Na druhou stranu platí, že na pracovní místa, kde je vysoká škola nezbytná, nastupuje nyní pouze polovina jejich absolventů. Ještě v roce 2006 to bylo přitom přes 80 procent. Vysokoškoláků začíná být moc a ne všichni jsou dostatečně kvalitní.

Nejvyšších platů se nyní dočkají absolventi-informatici. Následují lékaři a absolventi různých technických oborů. Až na chvostu "top desítky" oborů s nejlepšími platy najdeme ekonomy a právníky. "Za poslední tři roky poklesly příjmy absolventů ekonomických a právnických oborů v průměru o více než dva tisíce," popisuje Martin Zelenka ze Střediska vzdělávací politiky UK v Praze. S kolegy nedávno dokončil šetření Reflex, do kterého se zapojilo 35 tisíc absolventů českých vysokých škol a také jejich zaměstnavatelé. Zjistilo se, že informatici vydělávají tři až pět let po dokončení školy v průměru přes 47 tisíc korun. Nejlépe na tom byli absolventi pražského "matfyzu"' s 60 tisíci. Přes 50 tisíc si vydělali specialisté na IT z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a z pražské VŠE. "Vždy se jednalo o průměrný hrubý měsíční příjem včetně odměn a přesčasů," vysvětluje Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky UK.

Asi k největšímu vylepšení platu v souvislosti s praxí došlo u lékařů. Čerství absolventi dostanou často stěží 20 tisíc. Lékaři tři až pět let po ukončení školy už ale vydělávají přes 46 tisíc korun. Třetí příčku mezi obory trochu překvapivě obsadilo hornictví, hutnictví a slévárenství s průměrným platem téměř 43 tisíc korun. A následují elektrotechnici se zhruba 40 tisíci, specialisté na dopravu a spoje s 38 900 korun. Strojaři vydělají v průměru 38 300 ko-run. Až pak jsou na řadě ekonomové. Podle šetření Reflex si přijdou zhruba na 37 900 korun.

Kde studovat? V Praze

U ekonomů však hodně záleží na tom, jakou konkrétní školu vystudovali. Nejlepší platy mají absolventi pražské VŠE. Může to souviset s kvalitou studia, ale samozřejmě i s faktem, že si častěji hledají práci v metropoli, kde jsou platy obecně vyšší než ve zbytku republiky. Ekonomové z VŠE si tři až pět let po ukončení studia v průměru vydělají 48 tisíc korun a mohou se pochlubit i slušným nástupním platem - dosahuje téměř 28 tisíc. O něco méně "vynáší" studium ekonomie na Univerzitě Karlově. Zapracovaní absolventi této školy mají průměrné platy přesahující 45 tisíc. Pak následuje velký propad. Platy ekonomů z ostatních škol se pohybují mezi 29 až 36 tisíci korun. Jen pro zajímavost: hned po nástupu mají všichni čerství absolventi ekonomie plus minus 20 tisíc měsíčně.

Pověst velmi lukrativního oboru si dlouho držela práva. V poslední době však začíná být právníků přebytek. Absolventi právních, správních a veřejnoprávních oborů tři až pět let po ukončení studia vydělají v průměru necelých 36 tisíc. A opět platí, že jsou značné rozdíly mezi jednotlivými školami. Vyčnívá Univerzita Karlova v Praze. Její absolventi si vydělají 48 050 korun. Druhou příčku žebříčku platů obsadila brněnská Masarykova univerzita - průměrný plat tam dosahuje "jen" necelých 35 tisíc. Následují práva v Plzni a poslední je Olomouc s platem lehce nad 30 tisíc.

Za pozornost stojí také žebříček platů absolventů jednotlivých škol bez ohledu na vystudované obory. Na prvním místě boduje opět VŠE, stříbrnou pozici získalo ČVUT a bronzovou Vysoká škola chemicko-technologická. Šanci na atraktivní plat tedy vedle VŠE zvýší také studium technických oborů.

David Tramba
Jan Němec
Eva Hníková

 

Související