Zemětřesení. Tak mnozí lidé, kteří se pohybují na pomezí české vědy, výzkumu a byznysu, označovali rozsáhlou obměnu vládní rady pro vědu. Už na konci června totiž vicepremiér Pavel Bělobrádek odvolal polovinu ze 17 členů rady. Během léta pak vybíral vhodné kandidáty a nyní vláda konečně svůj poradní orgán doplnila.

Co čeští vědci, manažeři a úředníci oceňuji na nové radě? "Že byla vůbec sestavena," podotýká lakonicky Libor Kraus, prezident Asociace výzkumných organizací (AVO). Naráží zřejmě na to, že v minulosti bylo často velmi náročné dát Radu pro výzkum, vývoj a inovace dohromady tak, aby fungovala. A podobně to vidí i Pavel Bartoš. Lituje však, že pouze u tří členů lze najít souvislost s výrobní sférou.

"Počet zástupců akademické versus průmyslové nebo aplikační sféry není tak důležitý," oponuje Jaroslav Machan ze Škody Auto, který v radě sám zasedá. Podle něj jde především o schopnost hledat konstruktivní řešení. "Nyní bych příliš nespekuloval nad tím, zda zastoupení té či oné skupiny je odpovídající," přidává se předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

Jedna věc jsou ale průmyslníci a druhá podnikatelé, co začali do píky. Jiří Chýla by v radě rád viděl úspěšné osobnosti typu Dalibora Dědka, zakladatele a ředitele skupiny Jablotron, jenž na zelené louce v Jablonci vybudoval za dvacet let podnik zaměřený na špičkovou zabezpečovací techniku. "Místo aby od státu získával peníze na podporu výzkumu své firmy, sám dává peníze na filantropii v jabloneckém regionu a na výzkum v rámci nadačního fondu Neuron," upozorňuje Chýla. Právě takové osobnosti by podle něj měly mluvit do směřování českého výzkumu.

Pavlu Bartošovi v radě schází také zastoupení výzkumně vývojových organizací zaměřených na praktické aplikace výzkumu. A stejně to vcelku logicky vnímá jejich reprezentant Libor Kraus. Skladbu nové rady naopak chválí Jiří Chýla i Jiří Drahoš. "Většina členů rady má velmi dobrou vědeckou kvalifikaci, připočtu-li u k tomu u některých zkušenosti s vědeckým managementem, mohu být se složením rady spokojen," podotýká Drahoš.

Složení nové rady se vcelku líbí i Janě Roithové, která se zabývá chemií na Přírodovědecké fakultě UK. Jen by tam chtěla mít větší počet žen. Roithová věří, že se členové rady budou schopní domluvit se na kompromisech. "Přeji radě, aby našla odvahu k rázným řešením a doufám ve správné kroky a že ustojí vlnu protestů, kterou přinesou," podotýká. Pokud se nezvětší balík peněz určených na vědu, měla by se rada podle Roithové více soustředit na financování dle kvality, což mnozí vědci to ponesou těžko.

Hlavní úkol pro radu? "Bude muset přesvědčit vládu o tom, že vědu a výzkum nelze posuzovat podle byznys modelu 'co dnes investuji, musí se mi zítra vrátit i s úroky'," říká Jiří Drahoš. Kromě toho bude podle něj potřeba vyřešit financování vědeckých center postavených za unijní peníze. S tím by mohl souviset i další důležitý úkol, na který upozorňuje Pavel Bartoš. Aktuálně je potřeba vyřešit čerpání dalších evropských peněz na vědu.

Libor Kraus považuje za klíčové, aby rada kultivovala zdejší prostředí vědy a výzkumu, a to nezávisle na lobbingu jednotlivých zájmových skupin. V radě jsou zastoupeni lidé z Akademie věd, vysokých škol a průmyslu a v minulosti tam bez ohledu na prospěch české vědy jako celku často jen bojovali za "své" zájmy. To by se podle mnohých vyřešilo zřízením ministerstva pro vědu. Výhledově tenhle plán podporuje Pavel Bartoš, ale i Jiří Chýla.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace

členové doplnění v září:

* Pavel Baran, filozof z Akademie věd ČR
* Petr Dvořák, biolog z Masarykovy univerzity
* Karel Havlíček, ředitel Asociace malých s středních podniků a spolumajitel firmy Sindat
* Štěpán Jurajda, ekonom z institutu CERGE-EI
* Jan Konvalinka, působí na Přírodovědecké fakultě UK i na Akademii věd
* Jaroslav Machan ze společnosti Škoda Auto
* Arnošt Marks z Úřadu vlády ČR
* Eva Syková, senátorka za ČSSD a šéfka jednoho z ústavů Akademie věd ČR
* Julius Špičák z IKEM

působili v radě již dříve:

* Pavel Bělobrádek, vicepremiér
* Jiří Cienciala z Třineckých železáren
* Zdeněk Havlas z Akademie věd
* Stanislava Hronová z VŠE
* Tomáš Jungwirth z Akademie věd
* Jiří Málek, bývalý rektor Pardubické univerzity
* Vladimír Mařík z ČVUT
* Ivo Vondrák, rektor VŠB-TUO

 

2obalka Ekonom 2014 39Rozhovor se Štěpánem Jurajdou, jedním z nových členů vládní rady pro vědu, čtěte v aktuální čísle časopisu Ekonom. Výzkumník z prestižního pracoviště CERGE-EI kritizuje podporu pseudovědy, ale i fakt, že státní úřady nedávají badatelům k dispozici data, která shromažďují. Zavedení daňových a dalších reforem navíc podle Jurajdy u nás nepředcházejí analýzy odborníků, takže často vyhazujeme miliardy za zbytečné za neefektivní změny.