Odletět z Prahy, kde počasí stále váhá mezi babím létem a sychravým podzimem, do prosluněného přímořského Tel Avivu je příjemná změna. Kvůli koupání a pivu (mimochodem vůbec ne špatnému) na pláži tu ale nejsme. Novinářský program je nabitý návštěvami inkubátorů, akcelerátorů, start-upů i firem, které již provedly úspěšný exit.

Pro tahle slova neexistuje přesný český ekvivalent. Samy inkubátory, akcelerátory i start-upy už naštěstí najdeme i v Česku. Značný rozdíl tu ovšem je. V Tel Avivu je jich "něco mezi 700 - 1200". Nikdo přesně neví kolik, protože každý den nové vznikají a jiné zase zanikají.

"Je to neustálý proces. Start-upů každý rok přibývá asi deset procent. Průměrně trvají tři čtyři roky, pak skončí buď úspěšným exitem, změní se na normální firmu, nebo zaniknou," říká Hila Orenová, ředitelka a zakladatelka městské společnosti Tel Aviv Global.

Drobným, ale příznačným detailem je to, že ve velké části města je komukoli k dispozici rychlá a spolehlivá wi-fi síť zdarma.

Prostředí pro rozjezd vlastního byznysu založeného na inovacích, moderních technologiích, IT, softwaru, aplikacích pro chytré telefony či třeba v oblasti biomedicíny a dalších moderních oborech je v Izraeli dobře opečovávané.

Do vědy a výzkumu vláda ročně investuje 4,5 % HDP, v poměru k rozpočtu nejvíc na světě. Financuje inkubátory, láká investory, podporuje příliv rizikového kapitálu daňově i vízovou politikou.

"Když tu chcete rozjet start-up, potřebujete jen mobil, laptop a stůl. Kapitálu a investorů je tu spousta," říká Yossi Vardi, uznávaný podnikatel a investor, který stál už v roce 1996 mimo jiné u vzniku ICQ.

"Nemáme tu žádné přírodní zdroje, jsme v permanentním ohrožení, nezbývá nám než být kreativní," vysvětluje Oran Simanian zakladatel inkubátoru Startau při telavivské univerzitě. "Tady, kde stojíme, byla poušť. Ještě před šedesáti lety tu nic nebylo. A dnes jsme podle hodnocení World Street Journal hned po Silicon Valley druhým nejinovativnějším městem světa," dodává Oran.

Na falešnou skromnost není čas ani prostor. Vedle klíčové podpory vlády a multikulturního prostředí, kde je angličtina stejně běžná jako hebrejština, je tu ještě něco, co Izraelcům pomáhá v cestě vzhůru. "Je to chucpe. Špatně se to vysvětluje. Říkám tomu kultura nekultury. To, že lidé přímo říkají to, co si myslí. Nadřízeným i lidem, které znají jenom chvíli," říká Oran.

Zcela přirozené je i spojení mezi firmami (obvykle s globální působností) a místními vysokými školami, jež patří mezi nejlépe hodnocené na světě. Příkladem takové firmy zaměřené na transfer technologií je společnost Ramot při Telavivské univerzitě.

 

Vědci s miliony dolarů na kontech

"Máme tu 1100 aktivních vědců, roční rozpočet univerzity na výzkum a vývoj je 150 milionů dolarů, dílem jde o vládní, dílem o soukromé zdroje. Výsledkem je, že aktuálně pracujeme na 1800 vědeckých projektech, podle citačního indexu jsme číslem jedna v Izraeli a 16. na světě," říká za univerzitu šéfka jedné z vědeckých sekcí Irit Ben Chlouchová. "Máme 589 aktuálně platných patentů, polovina z nich vznikla v posledních pěti letech. Zhruba třiceti procentům z nich jsme už udělili licence," dodává.

Snaha o komercializaci vědeckých výsledků je zjevná, zájem o ní mají všichni. "O zisk se dělíme tak, že čtyřicet procent připadne vědci nebo vědeckému týmu, dvacet procent jde na výzkum pro fakultu, z níž vědec pochází, a zbylých čtyřicet procent jde univerzitě. Máme tu tedy mezi vědci řadu dolarových milionářů," konstatuje Chlouchová.

Mezi partnery univerzity jsou firmy jako Microsoft, Teva, Motorola, Samsung, Ford, Baxter, Google, Roche nebo Exxon Mobile... Právě zde vznikla například mobilní úložiště dat Flash Drive nebo SanDisk. Aktuálně se tu prý pracuje na nových možnostech skladování energie, lécích na Alzheimerovu chorobu, ve fázi klinických studií je speciální kloubní kolagen ExceeMatrix – nebo BrainStorm, léky na neurodegenerativní onemocnění s využitím kmenových buněk.

Českým e-shopům vládne platba hotovostí. Nahradit ji má nákup jedním klikem - čtěte ZDE

Tweetování se zkumavkou. Sestavili jsme mapu českých vědců aktivních na Twitteru - čtěte ZDE

Oblastí, v nichž se lze v Izraeli inspirovat, je celá řada. Transfer technologií, oboustranně výhodná spolupráce (nikoli rivalita a tahání se o drobky jednoho společného koláče určeného k podpoře vědy) firem a univerzit je jednou z nich.

Výsledky jsou zjevné. Žádný div, že své firmy zaměřené na transfer technologií mají bez výjimky všechny izraelské univerzity. "S transferem technologií jsme začali před třinácti lety, nějaký čas trvá, než vám výsledky začnou vydělávat. Projdete i řadou chyb a selhání, ale nyní jsme v zisku a cílíme hlavně na dlouhodobé projekty," konstatuje Irit Ben Chlouchová. "Jaký je přesný roční příjem univerzity, to vám neřeknu, je to důvěrná informace. Ale pohybuje se v desítkách milionů dolarů," dodává.

Související