Zhruba 27 až 31 miliard korun ročně si ministerstvo financí slibuje od lepšího výběru daní. Nepůjde sice o peníze pro rozpočet na příští rok, jak ještě v lednu sliboval ministr financí Andrej Babiš, ale od roku 2016 by se příjmy tímto způsobem už zvyšovat měly. Od ledna 2016 by se totiž podle Babišovy náměstkyně pro daně Simony Hornochové měla spustit elektronická registrace tržeb a od stejného okamžiku má úniky DPH snižovat i počítačem sledované párování faktur. Navíc stát dostane možnost snadněji odčerpávat nezdaněné příjmy.

Ministerstvo financí sestavilo první konkrétní propočty, kolik tyto projekty boje s daňovými úniky každoročně přinesou. Výběr daně z přidané hodnoty má narůst o 10 až 12 miliard korun a spotřební daně o šest až osm miliard. Stoupnout má rovněž výnos daně z příjmů. V případě fyzických osob o šest miliard a u firem asi o pět miliard.

Pokud vše bude fungovat tak, jak na resortu financí předpokládají, mělo by dojít k poklesu DPH u potravin. Ve hře je i převedení restauračních služeb ze základní do snížené sazby.

Chorvatská modla

Vlajkovou lodí boje s daňovými úniky je elektronická evidence tržeb využívající internetu, která má zastoupit v minulých letech chystané a nikdy do praxe neuvedené registrační pokladny. Po sbírání zkušeností v Chorvatsku a červencové návštěvě tamního ministra financí Borise Lalovace v Praze už padlo rozhodnutí, že vzorem bude právě tato země, v níž ve světě ojedinělý projekt zavedli počátkem roku 2013.

"Chorvatský systém je jednoduchý, nadměrně nezatěžuje podnikatele a díky on-line spojení s finanční správou nevzniká prostor pro následné úpravy přijatých a vykázaných tržeb," prohlašuje po konzultacích ministr Babiš.

V následujících týdnech bude hotova studie proveditelnosti a v listopadu resort vyhlásí výběrové řízení na dodavatele počítačového vybavení finančních úřadů. Náklady na techniku i software podle náměstkyně Hornochové dosáhnou na straně státu stovek milionů korun, ale mělo by se to vyplatit. "Určitě si na to vyděláme, vybereme navíc miliardy," ujišťuje.

Dokonce v případě jakési minimální varianty, kdy by elektronická evidence tržeb byla . Další miliarda přibude díky s tím spojenému lepšímu výběru daně z příjmů.

Nejde však o konečná čísla, celková suma by se mohla přiblížit k deseti miliardám. "Nevidím žádný důvod, proč by se evidence neměla zavést pro všechny a pokud možno ve stejnou chvíli. Pro všechny, kdo prodej a poskytování služeb mají jako podnikání. V opačném případě, když povolíme rozmanité výjimky, budeme čelit výtkám, že podmínky pro podnikání nejsou pro všechny stejné a že vytváříme nerovnou konkurenci," míní náměstkyně.

Jisté výjimky však budou - elektronická evidence by se nevztahovala na nahodilý prodej na tržištích. "Pokud tam ale nějaká paní chodí prodávat svoji mrkev pravidelně každý rok, tak se jí to týkat bude. Stejně jako by měla daň odvádět už dnes," říká Hornochová. Při internetovém prodeji se zase zvažuje možnost, že zákazník dostane účtenku později, při převzetí zboží.

Exministr financí a šéf opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek zůstává vůči všem ministerským odhadům skeptický. "Chorvaté si elektronizaci pochvalují, jenže oni do té doby s výběrem daní měli ohromné problémy," říká. Navíc připomíná, že Babišův resort stále jasně neřekl, na kolik takový systém přijde, jak na straně státu, tak podnikatelů.

Právě výdaje na straně byznysu přitom mohou být v celkovém vyjádření poměrně vysoké. "Jednorázové náklady na zavedení elektronické evidence jsme ve spolupráci s pražskou Vysokou školou ekonomickou odhadli na 2,5 miliardy korun," říká David Šejch, předseda Unie malých a středních podniků ČR. Náklady by navíc mohly narůst, pokud nový systém bude vyžadovat evidenci skladových zásob.

Resort přesto doufá, že zákon projde. "Věřím, že za této vlády elektronická evidence bude, taková je koaliční dohoda," zdůrazňuje Hornochová. Podle ní by se neměl Ten byl v roce 2005 přijat, ale ještě než začal fungovat, politici ho po dvou letech pod tlakem podnikatelské veřejnosti zrušili.

Nejhlasitější výtkou bylo, že evidence tržeb přináší pro živnostníky likvidační náklady. Některé odhady tehdy hovořily až o deseti miliardách.

"Pravda je, že ze všech v minulosti prosazovaných systémů evidence tržeb se nám zdá nyní navrhovaný způsob nejlevnější," připouští Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Ta, pokud se podaří minimalizovat náklady, je ochotná projekt podpořit.

"nemá vyžadovat žádné speciální zařízení ani certifikaci a mají k němu stačit běžná pokladní zařízení propojená s internetem, mobilní telefony a tablety. V té nejjednodušší variantě by šlo o elektronický čip, který zajistí internetové propojení mezi prodejcem a finančním úřadem. Lukáš Kozák, poradce náměstkyně Hornochové, tvrdí, že ve většině případů Na ministerstvu financí spoléhají, že v Česku stejně jako v Chorvatsku zafunguje trh a konkurující IT i telekomunikační firmy přijdou s balíčky na míru. "S ohledem na tyto zkušenosti lze i u nás počítat s cenami v tvrdí Kozák.

David Šejch na základě analogie s hernami, které jako jediné jsou už dnes připojeny na ministerstvo financí, ovšem varuje, že roční výše nákladů na připojení a software může v menším obchodě dosáhnout až 1,5 procenta obratu.

Bič na večerky

Ministerstvo financí si od zavedení internetové evidence slibuje i zvýšení počtu dosavadních asi 600 tisíc plátců DPH o další desetitisíce lidí. Míří tím hlavně na "vietnamské" večerky a jim podobné obchody, které mezi plátci často chybějí. Dosavadní limit pro placení DPH totiž představuje jeden milion korun ročně a mnozí prodejci tvrdí, že jej nedosahují. Podle Jaroslava Ungermana, poradce ministra Babiše, je však nemožné, aby se jakýkoliv kamenný obchod při nižším obratu uživil.

On-line systém má rovněž umožnit okamžité zásahy na podezřelých místech, například tam, kde náhle začnou ubývat tržby nebo kde v době nákupní špičky tržby vykazovány nebudou. Na ministerstvu financí se již mluví o speciálních týmech, které dostanou kontroly tržeb na starost. Kromě cifršpionů z finančních úřadů v nich kvůli větší razanci budou uniformovaní a ozbrojení celníci. Neznamená to však nové lidi, současní kontroloři se mají specializovat buď na analytickou práci s "papíry", nebo na činnost v terénu.

Zbývá ještě rozhodnout o podobě sankcí. V Chorvatsku je možné hned po prvním podvodu při elektronické evidenci tržeb uzavřít živnost, tak tvrdý model však v Česku zaveden být nemá. První výstrahou bude pokuta.

Naostro by se vše spustilo od začátku roku 2016 a spolu s tím by se mohla objevit i účtenková loterie. Díky ní by spotřebitelé sami začali vyžadovat účtenky, aby je mohli posílat ke slosování. Pro případ, že zájem o ni jako na Slovensku postupně opadne, je podle Hornochové nutné hledat "jiné hračky", které udrží zájem veřejnosti. Šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček loterii odmítá. "Jde o nepřípustné přenášení odpovědnosti na zákazníka. To je stejné, jako kdyby řidiči místo policie jeden druhému měřili rychlost," říká.

Velký bratr

Ještě více peněz než díky elektronické evidenci očekává ministerstvo financí od omezení řetězových podvodů při placení DPH. Při nich se daň neodvádí, a naopak nastrčené společnosti uplatňují u státu nárok na vratky. Jedním z kroků, které tomu mají bránit, bude zavedení kontrolního hlášení při placení DPH, takzvané párování faktur. Stejně jako na Slovensku se v měsíčních výkazech nebude uvádět jen celková suma, ale částka bude rozčleněna a připsána k jednotlivým fakturám. Počítač (stejný jako u elektronické evidence tržeb) a speciální program je pak budou vyhledávat i na straně obchodního partnera. Získá se tak okamžitý přehled o uskutečňovaných obchodech, což je pro potírání řetězových podvodů zásadní. A nespárované faktury se stanou signálem pro kontroly berních úřadů.

Proti se už postavila Hospodářská komora v čele s novým šéfem Vladimírem Dlouhým. Nesouhlasí s plošným zavedením hlášení a varuje před libovůlí úřadů i vysokými sankcemi. "Na půl milionu plátců DPH se stane rukojmími finanční správy v rámci boje proti mnohonásobně menšímu počtu vědomých daňových podvodníků," uvádí se v prohlášení.

Vláda ustoupit nemíní, ministerský odhad hovoří o snížení úniků při placení DPH o pět až deset miliard korun, a to už krátce po zavedení. Ztráty rozpočtu jsou enormní a poradce Ungerman je pouze u informačních technologií, počítačů a mobilů odhaduje na miliardu korun měsíčně. Dalším krokem proti velkým podvodníkům je vedle lepší koordinace postupu úřadů a policie, na níž se již letos dohodla ministerstva financí a vnitra, rovněž takzvaný "reverse charge", tedy přenesení daňové povinnosti k DPH z dodavatele na příjemce. DPH by se tak nevybírala postupně od jednotlivých podniků, ale až od posledního článku, který zboží nebo služby prodává konečnému spotřebiteli. Takto už to funguje u stavebních prací, emisních povolenek či železného šrotu. Od počátku roku 2015 by se tato změna měla týkat i elektroniky. V resortu financí stále za velký problém pokládají nelegální obchody s pohonnými hmotami. Ministr Babiš by reverse charge nejraději dočasně zavedl na veškeré zboží a služby, a to na celoevropské úrovni. To by znamenalo přesvědčit o nutnosti takového kroku Brusel, protože výběr DPH je věcí směrnice EU.

Vrabec místo holuba

Ministerstvo financí současně připravuje legislativu, která má opět od začátku roku 2016 finančním úřadům usnadnit odčerpávat zisky, o nichž na základě svých vyšetřování a poznatků policie usoudí, že zůstaly nezdaněné. Právě vzniká věcný záměr novely zákona o daních z příjmů a dalších předpisů, podle kterého by odčerpání nezdaněného, v řadě případů nelegálně získaného majetku nebyla věc soudů, ale daňových úřadů.

Náměstkyně Hornochová tvrdí, že takový majetek může být dodatečně zatížen existující daní z příjmů (nyní 15, resp. 19 procent) a k tomu by se vybíralo jednorázové penále, které by mohlo být oproti běžné, dvacetiprocentní sazbě do jisté míry zvýšeno. Dohromady by tak šlo například o třicetiprocentní odvod, což je ale podstatně méně, než jak stojí v návrzích levice. Ty se pohybují v intervalu od 70 do 100 procent, což by ale mohlo vést ke srážce s Ústavním soudem. V resortu je směrodatný názor Andreje Babiše o tom, že je "lepší vrabec v hrsti než holub na střeše".

daní znamená snížení agregované poptávky, a tedy mírné snížení ekonomického růstu s následným dopadem na inkaso.

"To je vcelku jednoduchá aritmetika. Každá koruna, která se vybere navíc, bude jinde, například na investicích, přirozeně chybět. Jde o podobný efekt, jaký představuje zvýšení daní," míní ekonom Pavel Kohout ze společnosti Partners Financial Services. Připouští sice, že lepším výběrem daní získané prostředky stát přerozdělí, to ale nemusí k žádnému růstu přispět. "Často se tvrdí, že přerozdělené peníze mají multiplikační efekt, že se použijí na nastartování ekonomiky, ale v praxi to tak nefunguje," dodává.

Podle jeho názoru by bylo lepší zjednodušit zbytečně složitý daňový systém, což by samo o sobě mohlo snížit úniky. A jako další krok navrhuje po vzoru Velké Británie centralizaci výběru daní. "U nás každý daňový úřad postupuje samostatně a tím vzniká chaos. Možná by už také byl čas začít daně vybírat elektronickou cestou, bez současných formulářů," soudí Kohout.

Náměstkyně Simona Hornochová to vidí jinak. "Podle odhadů Evropské unie u nás jen úniky na DPH představují 100 miliard korun ročně, zhruba 2,7 procenta HDP. Podle stejné metodiky to v sousedním Německu vychází jen asi na jedno procento. Už z tohoto srovnání je patrné, že nám šedá ekonomika dělá problémy, a tak nevidím nic špatného na tom, že stát chce vybírat daně," řekla Ekonomu.

Josef Pravec

Jak funguje chorvatská elektronická evidence tržeb

Podle českého ministerstva financí je na rozdíl od dat z registračních pokladen obtížnější s údaji z elektronické evidence manipulovat. Ty jsou v Chorvatsku v okamžiku transakce odeslány finanční správě a od ní obratem přichází „razítko“ – unikátní kód, který je vzápětí tištěn na účtenku.
Zákazník má možnost přes internet ověřit její platnost. Možnosti obejít takový systém spočívají v pokusech o kopírování stejné účtenky. Vzhledem k počítačové analýze a porovnávání dat z různých zdrojů tvrdí chorvatští experti, že se podezřelé subjekty dají snadněji odhalit a mohou se do nich poslat daňoví kontroloři. Další možností, jak systém obejít, je nevydávat účtenky vůbec nebo je vydávat se simulovaným kódem. Tomu má v Česku zabránit účtenková loterie.


Plánované daňové výnosy

Pozn.: Meziroční nárůst daňových výnosů není dán jen lepším výběrem, ale také ekonomickým růstem.

Na půl milionu plátců DPH se stane rukojmími finanční správy.

30 procent
Takový odvod by mohl postihnout odhalené nezdaněné a nelegální zisky.

Foto: Archiv

Související