V Česku se v souvislosti s korupčními kauzami už delší dobu mluví o potřebě posadit do vězení velkou rybu, tedy například nějakého vysoce postaveného politika. Pomohlo by to skutečně vyčistit český rybník zanesený korupcí?

Velká ryba za mřížemi by pomohla při obnovování důvěry veřejnosti ve spravedlivý stát, a to za předpokladu, že by nezůstala sama. Očekávat, že odsouzení vysoce postavené osoby bude mít dopad na ostatní korupčníky, by ale asi bylo trochu pošetilé. Velcí podvodníci jsou jako predátoři. Nepřestanou lovit jen proto, že se ten či onen sousední žralok nechal chytit.

Pomáhá tedy vůbec hrozba vězení a vysokých trestů odradit podobné podvodníky?

Většina velkých podvodníků a korporátních delikventů má potřebu testovat hranice druhých, zakoušet vzrušení, anebo si budovat mocenské postavení. Jsou lidé, kteří jsou brilantní v odpovídání na výzvy, v rychlých reakcích, rádi podstupují rizika. Výše trestu není na seznamu věcí, o které by se zajímali. To, co by pomohlo, by byl fungující právní stát, kde by bylo možné zasáhnout rychle, důsledně a ve všech zjištěných případech.

Zpřísnění trestů, po kterém se také často volá, by tedy podle vás nic nezměnilo.

To volání je silnější v době, kdy se společnost cítí nejistě nebo v ohrožení. A právě v takové době teď žijeme. Přitom trestní sazby jsou vyšší, než byly v minulosti, a soudci v rámci mantinelů, které mají k dispozici, sahají spíše po vyšších sazbách. Veřejnost to ale vidí jinak, stále je jí to málo. Cítíme se ohrožení a běžnými cestami se s tím neumíme vypořádat. Ono to ale není o velkých trestech, je to o důslednosti vymáhání existujícího práva.

Jak odhalit podvodníka ve firmě? Lze ho rozpoznat už při přijímacím pohovoru?

Těžko poznáte, že pan Novák za pět let zpronevěří peníze vaší společnosti. On to zpravidla neví ani ten pan Novák. Ale jsou možnosti, jak identifikovat určité osobnostní rysy a složit je do obrazu, který může být v určitých případech rizikový. Psycholog může zjistit, že uchazeč je vysoce inteligentní, ale také rád riskuje, má potíže s uznáváním autorit, dělá mu potíže předvídat důsledky svého chování a podobně. Na vedoucího účtárny se asi takový člověk nehodí. Ale co když ta firma hledá manažera pro spuštění agresivního prodejního modelu? Pak už je na dané společnosti, jestli je ochotna nést rizika, která to s sebou nese.

Co se musí změnit v životě obyčejného zaměstnance, obyčejného člověka, aby začal podvádět? Je to dané geny, výchovou nebo ještě něčím úplně jiným?

Běžného, drobného podvodu se může dopustit většina lidí. Pokud se ale bavíme o skutečně velkých rybách, pak je třeba uvědomit si, že nejde o průměrný vzorek populace. Jsou to jedinci, kteří se na špičce ocitli díky svým vlastnostem. Od přírody mají v sobě něco, co můžeme nazvat temperamentem. Navíc vyrostli v nějakém prostředí, mají nějaké zkušenosti, a to formuje charakter. Temperament a charakter pak tyto lidi nějak nasměrovaly. Představa, že se obyčejný čtyřicátník, který se nikdy nijak neprojevil, najednou změní a stane se velkým podvodníkem, to je spíše filmová nebo literární představa.

 

Poslechněte si celý rozhovor:

AlterEko: Lálka a Jiřička

Studio ZetProjekt Alter eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.

Související