Přesně před sedmi lety se zhroutil americký trh s hypotékami. Výsledkem byla krize důvěry, vyschnutí úvěrů a první vlna pumpování peněz centrálními bankami do ekonomiky. Nehrozí nám něco podobného i teď, nejsme svědky nebezpečné bubliny?

Asi by bylo těžké odpovědět jednoznačně ano, nebo ne. Oproti tomu období před sedmi lety jsou tu ale jednoznačné rozdíly. Tehdy byly ceny nemovitostí nad jakoukoli reálnou hodnotou, ekonomiky rostly neúměrně dlouho a ten růst byl tažen faktory, které nemohly vydržet. Dnes je situace jiná v tom, že zatím ve světě existuje v ekonomikách spousta volných kapacit a nerovnováha na finančním trhu se netýká nemovitostí, ale dluhopisů. A na výkyvy v cenách dluhopisů je jednodušší reagovat než na výkyvy v cenách nemovitostí.

Pravda, výnosy z dluhopisů jsou na historických minimech. Co akcie, tam bublinu nevidíš?

Já dost dobře nevím, co je to bublina. Berte to tak, že názory na to, zda je momentální ocenění vysoké, se rozcházejí. Když se podíváme na poměr k budoucím očekávaným ziskům podniků, tak se akcie zdají mírně dražší, byť jsou stále daleko od historických maxim. Když se podíváme na to, jak vypadá ocenění akcií v porovnání s oceněním obligací - a to je také relevantní parametr - jsou vysloveně levné. Já si tak myslím, že akcie může čekat korekce, ale nebude to propíchnutí bubliny, které by ceny srazilo o desítky procent.

Bublina je tedy něco, co jde, řekněme, mimo fundamenty, jde o něco, co nelze podložit fakty. Myslíš si, že se udělalo něco proto, aby se podobné bubliny v budoucnosti nevytvářely?

Kdybych chtěl být jízlivý, tak řeknu, že jediné, co se udělalo, bylo, že se investičním bankéřům přistřihly bonusy. Pokud budu mluvit vážně, tak se toho udělalo dost. Ne ale v tom smyslu, aby se odstranily bubliny z trhu, protože to nejde. Udělalo se toho dost, aby případné výkyvy v cenách aktiv na finančním trhu byly lépe snesitelné pro subjekty pohybující se na těchto trzích. Bankám tak bylo například přikázáno držet větší podíl kapitálu ve srovnání s objemem obchodů, které dělají pro své klienty.

To jsou opatření týkající se trhů. Co opatření, která mají stabilizovat ekonomiky?

Původně finanční krize, která začala před sedmi lety, vyústila v ekonomickou krizi a zejména v eurozóně odhalila mnoho institucionálních nedostatků. Některé z těchto nedostatků se celkem úspěšně odstraňují, byť jde o dlouhý proces.

Řada evropských zemí se stále nedostala na předkrizovou úroveň. Kromě takzvaného jižního křídla se jedná například o Dánsko nebo Nizozemsko. Naopak Německo nebo Švédsko té předkrizové úrovně dosáhly poměrně rychle. Platí tedy pravidlo, že země, které byly a jsou rozpočtově disciplinované, umějí lépe čelit krizím?

Já mám tendenci na tuto otázku odpovědět ano, ale oba si určitě uvědomujeme, že rozpočtová disciplína není všechno. Pokud vezmeme zmíněné Německo versus Nizozemsko, tak nepochybně německá rozpočtová disciplína přispěla k tomu, že země překonala krizi rychleji než ostatní. Je ale důležité dodat, že Německo krátce před začátkem krize nastartovalo významné reformy na pracovním trhu, a ty nepochybně také pomohly.

 

Poslechněte si celý rozhovor:

Studio ZetProjekt Alter eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.

Související