Volby do Evropského parlamentu jsou spojeny i s výměnou Evropské komise, tedy řekněme unijní vlády. Jak velkou změnu čekáte v politice a v agendě příští komise?

Neočekávám nějakou výraznou změnu. Každá komise přebírá automaticky situaci, ve které se Evropská unie nachází. Teď, po výrazné krizi, kterou EU a eurozóna prošla, bude jednoznačně prioritou růst, nezaměstnanost, investice a podobné věci. Možným novým akcentem by mohlo být zjednodušení nebo demystifikace Evropské unie, zjednodušení některých procesů. Dělat se možná bude méně věcí, ale zato půjde o věci, které jsou pro Evropskou unii zásadní.

Nízká účast u voleb podle exprezidenta Václava Klause jen potvrzuje pesimismus Čechů vůči procesu integrace. Jaký je pohled Bruselu, proč jsou Češi takoví euroskeptici?

Ty důvody nízké účasti neznám, ale mohu se domnívat, že zčásti je to pohodlí, zčásti je to potrestání politiků nebo nepřijetí té instituce.

Já mám pocit, že u nás je to více hlasování o domácí politice než o evropských tématech.

Může to být i tak, těch důvodů může být celá řada. Když se nicméně podívám na výsledky, které vzešly z té nízké účasti, je jasné, že ti, kteří hlasovali, jsou spíše proevropští. Představa, že je Česko spíše europesimistickou zemí, tedy tak moc neplatí.

Na druhou stranu, někteří politici kritizovali unii a voliči tyto názory přebírají. Druhou věcí pak je, že máme v národním genofondu pocit, že jsme malí, utlačovaní a všichni nás chtějí převálcovat. Přitom jsou malé státy jako Dánsko, které Unii významně ovlivňují. Já tak vidím EU jako projekt, kde se dá tvořit. Je to velká příležitost a je na nás, jak ji využijeme.

Ukázkou může být Slovensko a jeho přijetí eura. Slovensko v roce 1992 začínalo s životní úrovní o 25 procent nižší než Česko. Teď to vypadá, že nás letos dostihne.

EU, to je obrovský trh, investice a výrobní faktory tu volně plynou, je tu spousta podpůrných programů. Záleží tak na tom, jak inteligentně a efektivně se tyto příležitosti využijí. Opakuji, záleží na nás. Berte to tak, že se u nás například Svatá říše římská používá jako příklad období, kdy jsme byli utlačováni. Přitom jsme tehdy měli významného kurfiřta a ovlivňovali jsme evropskou, možná i světovou politiku. I proto mám pocit, že pro stát či národ - a ekonomiku - naší velikosti, navíc geopoliticky ve velmi specifické oblasti, mezi Východem a Západem, je dobré ovlivňovat věci zevnitř namísto pocitů ukřivděnosti.

Někdy mi to přijde tak, že u Čechů je to strach z něčeho vzdáleného, neznámého. Vy jste v Bruselu 10 let, takže pro zajímavost: jak dlouho vám trvalo ho pochopit?

Dva roky mi trvalo, než jsem si přečetl všechna pravidla a než jsem si uvědomil, co je a není důležité. Brusel, jako zavedená instituce s různými institucionálními hrami a tak dále, má spoustu pravidel. A mně chvilku trvalo pochopit, jestli jsou důležitá, anebo tam jsou, protože je někdy někdo napsal. Na otázku, zda už Bruselu rozumím, bych řekl, že před krizí jsem všechno přečetl, ale neměl jsem to osahané. Po krizi už si troufám říci, že to celkem umím.

 

Poslechněte si celý rozhovor:

AlterEko Blížkovský Lacina
AlterEko.mp4.jpg

Studio ZetProjekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.