První mýtus: Do Česka proudí norský plyn

Tvrzení, že jednu čtvrtinu tuzemské spotřeby pokrývá plyn z Norska, je mýtus, kterému věří i mnozí politici. Norský plyn totiž nemá kudy se do Česka dostat.

Jeho možné využití u nás limituje také rozdílné chemické složení a jiná výhřevnost (domácí kotel či sporák to zvládne, ale třeba sklárny s tím mohou mít problém).

V praxi vše funguje tak, že RWE a další dovozci plynu sice platí za norské palivo, fyzicky však odebírají z východu Německa ruský plyn.

Také plyn, který čeští dodavatelé energií nakupují na německých energetických burzách, pochází z velké části z Ruska. Realita je taková, že zhruba 90 procent plynu spotřebovaného tuzemskými domácnostmi a podniky bylo vytěženo na území Ruské federace.

Druhý mýtus: spasí nás dovoz zemního plynu z USA

Těžba břidlicového plynu ve Spojených státech rychle narůstá, stále však platí, že tamní spotřeba je vyšší než objem produkce. I Američané tedy musí část plynu dovážet.

Jistou naději nicméně přináší ambiciózní plány těžařů v Austrálii, kteří do pěti let chtějí ve zkapalněné podobě vyvážet 100 miliard metrů krychlových ročně.

Se svou produkcí zřejmě obsadí lukrativní východoasijské trhy a „odkloní“ tak produkci z vrtů v Perském zálivu do Evropy. Konkurence dodavatelů tedy zesílí, což je zpravidla ku prospěchu zákazníků.

 

Třetí mýtus: rusko-ukrajinský konflikt zvedne cenu plynu

Vyloučit to nelze, ale zatím tomu nic nenasvědčuje. Například na burzovním trhu NGC se plyn s dodávkou v roce 2015 dříve - před vypuknutím vzpoury na Krymu - obchodoval na úrovních okolo 26 eur za megawatthodinu. Od poloviny února cena klesá, aktuálně se pohybuje okolo 24 eur.

Ještě výraznější propad lze vidět na spotovém trhu, kde se obchodníci snaží zbavit přebytků po mírné zimě. Pokud se váš dodavatel plynu za této situace pokusí o zdražení, tak vězte, že je to lumpárna.

 

Čtvrtý mýtus: Rusy je třeba neprovokovat, jinak zdraží

Zkušenosti ukazují, že na ruský Gazprom platí razantní postup. Příkladem může být úspěšná arbitráž o cenu a objem dodávek, kterou loni vyhrála skupina RWE.

Také Poláci a Litevci si dlouhodobě stěžovali na cenu ruského plynu. Až poté, co obě země výrazně pokročily s výstavbou terminálů pro dovoz zkapalněného plynu, Gazprom přispěchal s nabídkou slevy.

 

Tématu rusko-ukrajinské plynové krize a jejím dopadu na Česko se bude věnovat Ekonom v čísle, které vychází tento čtvrtek.

 

Související