Deset českých vlád za tu dobu nedokázalo dotáhnout do konce zákon, který by umožnil rychle získat potřebné plochy pro klíčové stavby. Chtě nechtě, i proto je třeba ocenit ministra dopravy Antonína Prachaře. A dokonce snad i Andreje Babiše, který ho vybral.

Na chválu je sice brzy, výsledek ještě není, ale Prachař se vydal správným směrem. Vyvlastňovací agendě dal patřičnou prioritu a také k věci přistupuje s logikou, která dosud ze strany státu jakoby chyběla. Například uplatnil princip, že když společnost žádá pro sebe čísi majetek, má onomu nešťastníkovi nabídnout patřičný bonus. Ne jen cenu místně obvyklou či nějakou lišácky zdůvodněnou almužnu, ale odměnu za způsobené příkoří.

Třicet korun za metr čtvereční – jak určuje nedávno přijatá norma – je skutečným výsměchem. Stát v módním tažení proti spekulantům téměř přestal stavět. I kdyby se současné vládě povedlo „jen“ nastavit pořádná pravidla v této oblasti – o nějaké záplavě dalších rozumných vládních záměrů se zatím nedá hovořit – nebyl by to špatný výsledek.

 

Hezké čtení

Dalibor Martínek, šéfredaktor

Související