Na vlastní kůži si vyzkoušel, že věda je tak trochu popelka. Proto se úspěšný finančník Libor Winkler, který začínal v zemědělském výzkumu, nyní snaží badatele podporovat. A rozhodně není sám. Winkler dal jako mecenáš výzkumníkům zatím milion korun a v následujících letech "přihodí" minimálně čtyři další miliony. "Chystáme se do vědy také investovat," popisuje plány Libor Winkler, výkonný ředitel a významný akcionář společnosti RSJ obchodující s cennými papíry. Firma miliardáře Karla Janečka vlastní investiční fond RSJ Private Equity, a ten v nejbližších dnech spustí podfond Gradus zaměřený hlavně na investice do medicíny.

Zkoumání nádorových onemocnění loni finančně podpořil také miliardář Petr Kellner. Dal třem týmům dohromady 8,5 milionu. Jelikož jde o čtyřaž pětileté granty, výzkumníci od něho celkově dostanou 38 milionů korun. I Petr Kellner do medicíny zároveň investuje. Do jím ovládané skupiny PPF patří biotechnologická společnost Sotio, která vyvíjí nové léky na rakovinu.

Inspirovali se čeští miliardáři v cizině? Hlavně v USA jejich "kolegové" v současnosti podporují vědce ve velkém. Spoluzakladatel společnosti Google Sergey Brin dal více než 30 miliard na studium Parkinsonovy choroby, Bill Gates podpořil 10 miliardami dolarů medicínské výzkumy, hlavně boj s obrnou a malárií, spoluzakladatel společnosti Intel Gordon Moore přispěl 200 miliony dolarů na výstavbu obřího vesmírného teleskopu na Havaji. (Více viz Miliardáři v Nobelových stopách na str. 14.)

Nového trendu se chytají i čeští podnikatelé. "Vlnu podpory výzkumu bychom chtěli v Česku zvednout," potvrzuje Libor Winkler ve zbrusu nových kancelářích své firmy v budově pražského Florentina. A zřejmě se to skutečně daří. K iniciativě Karla Janečka, který začal dávat peníze vědcům prostřednictvím své nadace už v roce 2010, se loni přidal další bohatý a respektovaný český podnikatel Dalibor Dědek. "Věda mě bavila od dětství.

Navíc naše firma vyvíjí produkty, které jsou založené na nových poznatcích v oblasti elektroniky. Bez vědy bychom se nemohli stát lídrem trhu," vysvětluje své rozhodnutí Dědek, majitel a zakladatel holdingu Jablotron s obratem 1,8 miliardy. Každý rok věnuje prostřednictvím nadace Neuron milion korun vybranému fyzikovi. "Není to sice závratná částka, ale dotyčný nebude muset vyplňovat spousty formulářů," podotýká Dědek. Fond totiž mimo jiné dbá na to, aby vědci netrávili zbytečně moc času administrativou. Nyní uděluje granty hned v několika oborech - za fyziku, matematiku, medicínu, chemii a společenské vědy. A rád by se rozšířil o nové mecenáše. "Jednáme s několika podnikateli o tom, že se k nezávislé iniciativě přidají," říká ředitelka nadačního fondu Neuron Monika Vondráková. Třeba liberecký rodák se srbskými kořeny Leon Jakimič, jehož firma Lasvit dodává lustry z českého skla do luxusních hotelů a rezidencí po celém světě, mecenášství prostřednictvím Neuronu rozhodně nevylučuje. "Česká věda je na špičkové úrovni a nepřímo z ní profituje velké množství zdejších firem," podotýká pro Ekonom Jakimič s tím, že jeho firma nyní financovala třeba vývoj pohyblivých skleněných instalací, které Lasvit před dvěma týdny úspěšně prezentoval na výstavě designu v Miláně.

Na začátku letošního roku se novým mecenášem fondu Neuron stal Martin Ducháček, který ve společnosti RSJ šéfuje vývoji algoritmických systémů a je menšinovým akcionářem firmy. "Ve zdejším prostředí nebylo moje rozhodování složité," podotýká Ducháček, který už v minulosti podporoval medicínské projekty. "Díky matematice se nám daří v byznysu, a je proto přirozené, že se chceme o úspěch podělit," vysvětluje.

Na vědu sázejí v Česku i další podnikatelé. Většina z nich však chce na nových poznatcích především vydělávat. Z výzkumu těží byznys Zbyňka Frolíka, majitele firmy Linet vyrábějící nemocniční lůžka. Bez nových vědeckých poznatků a patentů by neprosperoval ani holding Contipro, jenž vyrábí kosmetické přípravky a podílí se třeba také na vývoji záplat srdce po infarktu. Ostatně Vladimír Velebný, který firmu v 90. letech s několika partnery založil, pracoval původně na hradecké Lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Ze symbiózy výzkumu a privátních peněz těží také skupina firem Medicem, která vyrábí třeba oční čočky schopné zaostřit na různé vzdálenosti, "umělou kůži", tedy speciální kryty na rány urychlující hojení, nebo hydrogelový dilatátor - gynekologickou pomůcku umožňující šetrné rozšíření děložního hrdla. "Vědci potřebovali někoho, kdo by jim poskytl peníze, aby své produkty dostali co nejdříve a v co největším množství k pacientům," popisuje finančník Jan Chalupa pro Ekonom, jak skupina Medicem vznikla.

Vše začalo už Chalupovým rozhodnutím opustit místo dobře placeného manažera a vrhnout se na podnikání. Pracoval 20 let pro různé finanční instituce, byl výkonným ředitelem dnes již neexistující banky IPB, působil v různých pozicích ve skupině PPF. V roce 2009 založil s několika partnery vlastní společnost Tarpan Partners, která vyhledává zajímavé investiční příležitosti. "Pro podnikání v oborech s vysokou přidanou hodnotou, jako je zdravotnictví, věda nebo výzkum, jsme se rozhodli hned na začátku," říká Jan Chalupa. Úspěšný projekt odstartovalo osudové setkání s Vladimírem Stoyem. Ten se školil u slavného chemika Otty Wichterleho, který vymyslel, jak ve velkém vyrábět oční čočky z hydrogelu. A na to vlastně navázal Vladimír Stoy. Se svými partnery vyvinul třeba unikátní čočku, která se velmi podobá té přirozené a umí ji téměř dokonale nahradit.

"Vladimír má sám tyto čočky voperované, takže na odborných kongresech funguje trochu jako 'chodící reklama'," poznamenává Jan Chalupa. Upozorňuje také, že v oblasti vědy se musí člověk stále učit něco nového. "Je to úžasné a nutí vás to k pokoře," říká Chalupa, který přerodu z manažera na podnikatele rozhodně nelituje.

Zaostřeno na rakovinu

Zájem podpořit vědu bude mít zřejmě stále více bohatých podnikatelů. Naznačuje to průzkum, který před časem udělala J&T Banka ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd mezi dolarovými milionáři v Česku a na Slovensku. Více než 90 procent respondentů prostřednictvím svých peněz někdy pomohlo potřebným, polovina to dělá pravidelně. Skoro pětina oslovených dolarových milionářů podpořila vědu, vzdělávání či kulturu. Devět procent z nich se přiznalo, že přispívá na výzkum léčby nemocí.

Mecenášská podpora medicínských výzkumů je ostatně populární i ve Spojených státech. A vsadil na ni také nejbohatší Čech Petr Kellner. Proč se zaměřuje pouze na výzkum rakoviny? "Nádorová onemocnění jsou v naší zemi druhou nejčastější příčinou úmrtí. U některých typů nádorových onemocnění máme navíc k dispozici jen velmi málo úspěšné léčebné terapie," vysvětluje Jitka Tkadlecová, mluvčí nadace manželů Kellnerových. A zdůrazňuje, že si medicínské výzkumy rozhodně zaslouží filantropickou podporu. Tu od Kellnerových zatím získala trojice projektů, které vybírá expertní rada složená ze čtyř odborníků. Uspěl tým docenta Jana Brábka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který zkoumá invazivnost nádorových buněk. Peníze získal také tým vědců vedený Jaroslavem Truksou z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR, jenž se věnuje rezistenci nádorů. Nejznámějším jménem je profesor Jiří Bártek, který působí zároveň na Univerzitě Palackého v Olomouci a na výzkumném pracovišti v dánské Kodani. V Česku patří mezi nejcitovanější vědce a spekuluje se o něm jako o kandidátovi na Nobelovu cenu. Bártek za Kellnerovy peníze zkoumá, jak by se dala léčit rakovina prostaty, snaží se porozumět podstatě tohoto nádorového onemocnění a výsledkem jeho práce mohou být léky šité na míru konkrétnímu pacientovi. Na nepřízeň mecenášů si Jiří Bártek rozhodně nemůže stěžovat. Už v roce 2010 získal milionový grant od nadace Neuron.

Co se stane, když vědci přijdou s přelomovým nápadem, který skončí patentem nebo prodejem licence? "Využití výsledků výzkumu bude záviset čistě na rozhodnutí řešitelského týmu a jejich domovské instituce," říká Jitka Tkadlecová s tím, že hlavním cílem nadace je podpora mezinárodně úspěšných výzkumných týmů. A stejně to funguje i v případě nadace Neuron.

Nicméně do skupiny PPF ovládané Petrem Kellnerem patří také společnost Sotio, která se věnuje komerčnímu vývoji preparátů na léčbu nádorových a autoimunitních onemocnění. A vědeckým ředitelem firmy je profesor Radek Špíšek. Zároveň působí na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a kromě toho také předsedá expertní radě vybírající projekty, jež získají podporu od Kellnerovy nadace. To, že případné poznatky z projektů využije právě firma Sotio, by se tedy logicky nabízelo.

Společnost nyní klinicky testuje preparáty na rakovinu vaječníků a prostaty. Připravuje se také na testy pro zhoubné nádory plic. Nejdále je však s preparátem na rakovinu prostaty. "Třetí fáze klinických zkoušek může být zahájena každým dnem. Čekáme na to, až některé ze spolupracujících léčebných center v Evropě zařadí do studie prvního pacienta," říká mluvčí firmy Sotio Richard Kapsa. Když vše dopadne dobře a preparát bude schválen, může se začít běžně používat.

Sázka na cukrovku

Také společnost RSJ se kromě mecenášství nyní vrhá na investování do vědy. Finišuje s přípravou fondu Gradus, který má vložit zhruba 200 milionů do výzkumných projektů, jež časem mohou dospět k léku a přinést zisk. "Předvybrali jsme asi pět projektů, právníci ladí detaily spolupráce a brzy podepíšeme smlouvy," říká Libor Winkler. Ve všech jmenovaných případech jde o medicínské výzkumy amerických vědců. "Zatím to vypadá na oblast regenerativní medicíny, v jednom případě dokonce s přesahem do IT," popisuje Martin Ducháček z RSJ. Půjde o tří-, pětinebo sedmileté projekty. Gradus bude mít rozhodně na co navazovat. Před časem se totiž fond RSJ Private Equity podílel na investici Credo Ventures do firmy Cognitive Security. V roce 2009 ji založili dva vědci z ČVUT a samozřejmě i díky finanční injekci se firmě začalo dařit natolik, že ji loni za blíže nespecifikovanou částku koupil technologický gigant Cisco.

Jeden z aktuálních projektů se bude týkat léčby cukrovky. "Moje žena trpěla diabetem prvního typu a osobní rovina přispěla k urychlení spuštění fondu," přiznává Martin Ducháček. Klíčový pro rozjezd fondu je však podle něho především fakt, že se ve Spojených státech podařilo najít portfoliového manažera s bohatými zkušenostmi s vědeckými projekty.

Časem by mohly podporu získat i české týmy. "Každopádně však chceme, aby klinické zkoušky u všech projektů, pokud je to možné, probíhaly v Česku," říká Libor Winkler. Lékařská péče je tady totiž na vysoké úrovni a náklady na testování jsou zatím stále nižší než ve většině vyspělých zemí.

"Je třeba rozlišovat mecenášství a byznys," upozorňuje Libor Winkler a zdůrazňuje, že se do podpory vědy nepouštěl proto, aby do ní později investoval.

Vědce, kteří získají grantovou podporu od nadace Neuron, vybírají odborné komise. "Když chcete peníze darovat smysluplně, potřebujete na to mít 'stroj'," vysvětluje Winkler, proč je mecenášství prostřednictvím nadace tak výhodné. Upozorňuje, že pokud je člověk bohatý, obrací se na něj spousta zájemců o podporu. Je proto dobré, když má mecenášství jasná pravidla, což v případě Neuronu platí. Winkler si však umí představit, že odborné komise a kontakty navázané prostřednictvím Neuronu otevřou cestu k výběru českých vědeckých projektů, do kterých by měl Gradus investovat. Kontakty mezi byznysem a výzkumnými ústavy se totiž mnohdy nenavazují právě snadno.

"Základní i aplikovaný výzkum financuje stát. Pak ale následuje fáze, kdy úspěšné projekty potřebují kapitál, a v Česku zatím nikdo není připraven jim ho dát. Pro banky jsou podobné projekty příliš riskantní. Ze stovky totiž zpravidla uspějí tak dva nebo tři," vysvětluje Winkler.

Proměna české vědy

Dnes už miliardáři celkem běžně přispívají na stipendia studentům, mnozí dokonce zčásti platí i chod základních nebo středních škol. "Tak jako se před časem trendem stala podpora vzdělávání, i věda přitahuje stále více pozornost lidí, kteří mají možnost přispět k jejímu rozvoji," říká Jitka Tkadlecová. Soukromé peníze zřejmě potečou do výzkumu více než dosud.

Aby se zájem veřejnosti a tedy i miliardářů o vědu zvýšil, je také třeba informovat o nových poznatcích atraktivně. A to je i důvod, proč se Libor Winkler nyní rozhodl dát milion korun na oživení tradičního vědeckého časopisu Vesmír.

Peníze od podnikatelů českou vědu zřejmě promění. Stát dává ročně na vědu zhruba 27 miliard korun, takže pár milionů ze soukromých zdrojů není v tomhle kontextu nijak závratná částka. "Ale může ukázat, jak peníze na vědu vynakládat efektivněji," říká Libor Winkler. A jak naznačují zkušenosti z Česka i z ciziny, dostatku soukromých peněz se budou těšit hlavně medicínské výzkumy. Ostatně nemoci se nevyhýbají ani miliardářům. A většinou jen oni mají dost peněz na hledání léku.

Eva Hníková

13 mil. Kč
Tolik vložil do podpory vědy nadační fond Neuron, většina částky šla na granty pro badatele.

27 mld. Kč
Tolik jde na vědu ze státního rozpočtu. Příspěvky bohatých podnikatelů tvoří zatím zlomek.

8,5 mil. Kč
Takovou částkou podpořila nadace manželů Kellnerových zkoumání nádorových onemocnění.

Moje žena trpěla diabetem prvního typu a osobní rovina přispěla k urychlení spuštění fondu.

Martin Ducháček
RSJ


O vědě je třeba informovat atraktivně, myslí si Libor Winkler.

Vědci potřebovali někoho, kdo jim poskytne peníze, říká Jan Chalupa.

Miliardář Petr Kellner dává jako mecenáš peníze na výzkum rakoviny, zároveň do něj také investuje.

Věda ho bavila od dětství. I proto se podnikatel Dalibor Dědek rozhodl podpořit fyzikální výzkumy.

Foto: Jan Schejbal, Isifa/MAFRA/Tomáš Krist, Isifa/PPF/V.Jirásek, Reuters, Jan Rasch