Simonu Hornochovou, kterou Andrej Babiš ve svém resortu pověřil reformou daňové politiky, v nové funkci rozhodně nečeká žádný klid. Musí zajistit, aby se sliby o lepším výběru daní, které pomohly vystřelit hnutí ANO 2011 do vlády, přetavily ve skutečnost. K boji s neplatiči daní má přispět i elektronická registrace tržeb, která začíná dostávat reálné obrysy.

Po návratu ze studijní cesty náměstkyně Hornochová sází na chorvatský model: ten se obejde bez nových pokladen a vystačí si s daleko lacinějším softwarem, který se dá přetáhnout do již pořízených pokladen nebo i tabletů. To by podle jejího názoru mohlo utlumit odpor části živnostníků a podnikatelů, kteří se obávají zbytečných nákladů a složité administrativy.

Proč jste kývla na nabídku stát se náměstkyní pro daně? Zatím jste byla - obrazně řečeno - na opačné straně.

Nemyslím, že bych někdy stála na opačné straně. Cíl by měl být vždy stejný, vybrat daně tak, jak to ukládá zákon. Když jsem od Andreje Babiše dostala nabídku nastoupit na ministerstvo, tak jsem dost uvažovala, zda nějak můžu přispět ke zlepšení poměrů. Jako odborník i jako občan, který není spokojený se stavem naší společnosti. Protože reálnou možnost něco zlepšit člověk často nedostane, tak jsem nabídku akceptovala.

Andrej Babiš před volbami tvrdil, že lepším výběrem daní, a tedy bez jejich zvyšování, je možné ročně vybrat o desítky miliard korun více. Nedávno uvedl i číslo 100 miliard korun. Jaký je váš odhad?

Odhady jsou obtížné. Bavíme se o šedé ekonomice, jejíž rozměr jen tušíme. Těch 100 miliard je odvozeno mimo jiné z analýz Evropské unie o tom, že při transakcích s DPH uniká v České republice kolem 2,7 procenta hrubého domácího produktu, takzvaný VAT gap. Když po mně chcete nějaké číslo, tak to řeknu takhle: pokud se nám bude hodně dařit, tak může jít o desítky miliard korun ročně. Je ale nutné vidět, že jde o řadu navzájem propojených opatření a že vliv má i vývoj ekonomiky a to, jak proti daňovým únikům postupují v sousedních zemích. Organizované skupiny se velmi rychle přesouvají.

Kdy je možné s těmito penězi počítat?

Schvalování potřebné legislativy trvá přibližně rok. Takže první změny, které navrhujeme, tu mohou být během příštího roku. Řada kroků ale nemá legislativní povahu a jde o lepší koordinaci, o efektivnější spolupráci mezi financemi a policií při potírání řetězových podvodů s DPH a se spotřební daní. To je možné udělat okamžitě a také se to už děje. Hodně si slibujeme od lepšího zpracování dat, protože když předem lépe vytipujeme rizikové plátce, můžeme posílat kontroly skutečně cíleně, což má daleko větší efekt.

Spoléháte na elektronickou registraci tržeb, a vyjeli jste dokonce sbírat zkušenosti do Chorvatska a Maďarska. S čím jste se vrátili?

Spoléháme - to je trochu silné slovo. Spíše bych řekla, že to může přispět ke zlepšení morálky běžných poplatníků. Avšak přínos těchto opatření pro rozpočet bude zřejmě nižší než boj proti velkým podvodníkům. Jinak ale jsou dojmy z našich cest veskrze pozitivní. Systém elektronické registrace musí být efektivní, měl by se dát zavést rychle a s co nejnižšími náklady pro poplatníky. Proto je pro nás vzorem Chorvatsko. Příslušný software, který umožní on-line napojení obchodu, dílny či restaurace na finanční úřad, tam je možné vložit do už dříve pořízené pokladny, notebooku, ale třeba i do tabletu. Pokud jsou nějak napojeny na tiskárnu, z níž vyjede účtenka. Odpadají přitom problémy s certifikací výrobců speciálních pokladen i servisních firem, vše se zjednoduší a zlevní. Podle chorvatské zkušenosti to zatím vypadá, že roční náklady by nepřevýšily stovky korun.

A v Maďarsku?

Tam přece jen mají systém napojený na fiskální paměti v pokladnách, což znamená vyšší pořizovací náklady a právě onu certifikaci. Protože se chceme vyhnout zbytečnému úřadování a s ním spojené potenciální korupci, tak nám více vyhovuje chorvatský model. Rozhodně nechceme vymýšlet nic vlastního, když se můžeme poučit ze zkušeností jiných a ušetřit čas.

Kdy tedy elektronickou registraci zavedete?

Nejvíce času zabere zřejmě výběrové ří- zení na firmu, která nám dodá aplikaci na sběr a zpracování získaných dat. K české praxi patří odvolání těch, kteří v takové soutěži neuspějí, a tak je na to nutné vyčlenit jeden, nebo jeden a půl roku. Souběžně by běžela příprava a schvalování legislativy. Napsat zákon by nemělo být nic obtížného. Když budu hodně velká optimistka, tak by tu elektronická registrace tržeb mohla být v roce 2016, když realistka, tak o rok později.

Řada podnikatelů se tomu brání a tvrdí, například šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček, že stát své úkoly příliš snadno přenáší na byznys.

Stát nic nepřenáší. Faktem je, že část podnikatelů neplatí daně tak, jak má. O celé věci jednáme s rozmanitými podnikatelskými svazy a odezva je docela dobrá. V dnešní době se přece elektronizuje všechno, a navíc ti poctiví nejsou nijak nadšeni z toho, že musejí čelit nekalé konkurenci.

Bude se registrace týkat všech? V Chorvatsku s tím byly problémy, demonstrace...

Definitivní rozhodnutí mají v rukou politici. Ministerstvo financí ale výjimkám nakloněno není. Vyvolaly by jen zbytečné diskuse mezi různými podnikatelskými skupinami. Je ale pravda, že v Chorvatsku jsou z této povinnosti vyjmuti malí prodejci, kteří na trhu nabízejí to, co sami vypěstují.

V programovém prohlášení se také mluví o zavedení účtenkové loterie. Máte už představu, jak by mohla vypadat?

Nejlepší zkušenosti s účtenkovou loterií bývají na začátku, kdy se lidé těší, že něco vyhrají. Když trvá déle, tak původní nadšení a spolu s tím i její účinnost klesá. Obrazně řečeno je to jakýsi cukr, který je daleko příjemnější než bič, třeba v podobě pokut, když nebudete mít účtenku.

Loterii nejspíše zavedeme, Češi mají rádi různé hračky a jistě se v hojném počtu zapojí. Později ji bude možné vyhodnotit a operativně se rozhodnout, zda v ní pokračovat, či ne.

Jak často by mohla být a s jakými výhrami?

O tom zatím nemáme představu. U registrací nejdříve chceme mít jasno o technickém řešení a pak teprve nastavíme parametry.

Patří ale tyto instrumenty do západního světa? K vidění jsou zatím spíše v exotických zemích nebo na Balkáně.

Naše společnost se vyvíjí jiným směrem než ve Švýcarsku nebo v Německu. Tam jsou hrdí na to, že platí daně, u nás obrat stoupá a výběr klesá. Mnozí podnikatelé upozorňují, že některé domácí obchody vykazují tak nízké tržby, že pokud by byly pravdivé, tak by jejich majitelé nikdy nemohli mít peníze na zaplacení pronájmu. Když je tu standardem neplatit daně, tak je to jednoduše problém a musíme s tím něco dělat. Občas se setkávám s názorem, že by stačilo postavit ke každému obchodu klasického kontrolora. To je ale iluze, kde bychom je vzali?

Zahraniční experti či šéf Linetu Zbyněk Frolík soudí, že by pomohlo, kdyby se co největší část plateb uskutečňovala elektronickými kartami. Nemělo by se jít touto cestou?

V programovém prohlášení stojí, že se rozšíření platebních karet má podporovat, na druhé straně si neumím představit, že by ministerstvo financí se zdůvodněním, že jde o boj s daňovými úniky, přímo zajišťovalo zavedením povinnosti užívat karty bankám jejich byznys.

Už jste se zmínila, že prioritou, podobně jako na Slovensku, je potírání řetězových nebo karuselových podvodů...

To je skutečný organizovaný zločin, kde běžné kontroly nestačí. Nejde jen o nezaplacenou daň, ale o to, že podvodníci ze státu vysávají velké peníze (při dovozu nezaplatí daň, zboží rychle přeprodávají a nakonec opět vyvezou, přičemž uplatní nárok na odpočet daně - pozn. redakce). Opět si ale myslíme, že nám pomůže elektronizace a okamžité vyhodnocování získaných dat.

Je k tomu ale skutečně nezbytný registr bankovních účtů? Zejména v ODS v tom vidí příchod orwellovského světa.

Nesetkala jsem se s jedinou věcnou výhradou, pouze s různými dezinterpretacemi, a tak nemáme žádný důvod od tohoto plánu ustoupit. Vstřícná je ČNB i ministerstvo vnitra a registr bychom tu chtěli mít v průběhu příštího roku. Proč by někomu měly vadit informace o tom, kdo v jaké instituci má finanční produkt, účet? Nebavíme se o zůstatcích ani pohybech na účtu, jde nám o to, abychom při potírání řetězových podvodů, při kterých dochází k velmi rychlému pohybu peněz, nemuseli oslovovat třeba 30 bank.

O kolik peněz stát tímto způsobem přichází?

U DPH může jít možná o 20 miliard korun ročně, u spotřební daně o 8 až 10 miliard. Ty částky lze skutečně vyčíslit jen těžko, z logiky věci nejsou k dispozici potřebná data a všechno jsou jen hrubé odhady vyplývající z různých analýz. Jde však o skutečně velké podvody. Nedávno byl odhalen jeden za více než čtyři miliardy korun, stát ale bohužel tyto peníze zpět nezískal. Je tu i řada dalších podvodů ve výši přes 100 milionů. Týkají se prakticky všeho, co má při relativně malém objemu velkou hodnotu. Čipy, zlato, elektronika, například tablety. Ale kupodivu také stavební ocel, cukr či technické plodiny. Neustále se to mění.

Počítá ministerstvo financí i se zavedením majetkových přiznání?

Neustále se snažíme tento omyl vyvracet, žádné plošné zavedení majetkových přiznání pro občany nechceme. Připravujeme zákon, který by umožnil postihnout ty, kteří vlastní velký majetek nejasného původu, a ten odčerpat. Je to citlivá záležitost, na Slovensku obdobný zákon narazil na ústavní soud. Chceme se o tom bavit s právními experty, soudci, akademiky, abychom našli cestu, která bude udržitelná a efektivní.

Avizovali jste zpřísnění výdajových paušálů pro živnostníky. Jak budou vypadat?

Pouze chceme stanovit dvoumilionový strop ročního obratu i u živností, které si odečítají 60 procent. Takže na tom budou stejně jako ti, kteří odečítají 30 a 40 procent. Žádné velké peníze do rozpočtu tím nezískáme, je to systémový krok. Nechceme živnostníky nijak poškodit, takže dalším krokem budou pečlivé analýzy, například jaké živnosti paušály využívají a jaká je jejich průměrná nákladová zátěž. Navíc je to velké politikum.

Jen pro úplnost připomínám, že na Slovensku paušály zrušili a ponechali jen jeden - 40procentní u řemeslných živností, a to s limitem přibližně 5000 eur. Změna ale časem může přijít odjinud, se zavedením elektronické evidence tržeb a zlepšením výběru DPH. Třeba pak budou mít někteří živnostníci takový obrat, že se jim paušály nevyplatí.

Ministerstvo se chystá na likvidaci nesystémových výjimek u daně z příjmů. O tom se mluví - a jen mluví - nejméně 10 let...

To je otázka politické vůle. Vždy se připraví nějaký seznam, ten se pak v Poslanecké sněmovně proškrtá a mnoho z něj nezbude. Konkrétní návrhy ze mě nedostanete, osobně si myslím, že v České republice řešíme příliš mnoho různých podpor přes daně, a zákon je pak komplikovaný a plný nesystémových úlev a výjimek. Což vede nejen k jeho složitosti, ale i ke zneužívání.

A co stravenky?

Stravenky jsou naprosto nesystémové, ale zkušenosti ukazují, že jít proti nim je marné. Bylo by to pouhé plýtvání energií, kterou potřebujeme na daleko důležitější věci. Stravenky nás přežijí.

Proč se o rok odkládá zrušení superhrubé mzdy? Exministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že se kvůli zdržení nesníží například ani odvody na pojistné, a státní pokladna hned získá 20 miliard korun.

Zavedení superhrubé mzdy i solidárního příspěvku jen zakrývá skutečnou sazbu daně. Proto se chceme vrátit ke dvěma sazbám, standardní daňové progresi. Podle závazku z koaliční dohody musíme zajistit, aby nikdo neplatil více. Zákon je složitý, potřebujeme čas, abychom správně nastavili všechny vazby. Zdržení souvisí i s odkladem jednoho inkasního místa. Od jeho schválení před více než dvěma lety došlo k mnoha jiným daňovým úpravám, takže je již zcela nefunkční. Koncepčními změnami u daně z příjmů fyzických osob se budeme zabývat až pro rok 2016.

Vláda se zavázala k vyjednání nižší zvýhodněné sazby u DPH. V jaké výši a u jakého zboží či služeb?

K současným dvěma sazbám přibude další. Zatím je navrhována ve výši 10 procent a týkala by se léků, knih a nenahraditelné dětské výživy. V seznamu jsou také dětské pleny, které ovšem nejsou v souladu s právem EU. U léků by stát přišel na DPH o 3,7 miliardy korun, u zbývajících položek dohromady asi o miliardu. Snížení na pět procent by ubralo osm miliard, a to je příliš mnoho. Snížení sazby u léků by se naopak mělo pozitivně projevit ve zdravotnictví.

Objevily se informace, že by mohly klesnout i současné sazby DPH. Běžná z 21 na 20 procent a snížená z 15 na 14 procent. Premiér se ale ohradil - obává se propadu příjmů o 16 miliard korun. Ministerstvo financí pak vše dementovalo. Co si o tom myslíte?

Nic takového nezamýšlíme. Nedorozumění vzniklo tím, že v pracovní verzi námi připravovaného konvergenčního programu zůstala stará čísla podle platného zákona, minulé zvýšení sazeb bylo míněno jako dočasné. Také tady máme platný zákon, který zavádí sjednocení DPH na 17,5 procenta a je třeba ho zrušit. Konvergenční program je zatím v pracovní verzi a při redakci tato část nebyla upravena. Měli jsme kolem toho na ministerstvu poměrně vzrušenou debatu, i pan ministr nám poslal pár esemesek z dovolené.

Josef Pravec

Simona Hornochová (40)

- Vystudovala Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
- Od roku 1996 začala pracovat v konzultační společnosti Ernst & Young jako daňová poradkyně. Ve firmě ve vysokých manažerských funkcích působila až do letošního února, kdy nastoupila na ministerstvo financí.
- V roce 1997 vstoupila do Komory daňových poradců, v roce 2012 se na dva roky stala členkou jejího prezidia.
- Byla spoluautorkou připomínek Komory daňových poradců k dřívějším návrhům daňových zákonů.
- Je svobodná a bezdětná.
- Mezi její záliby patří badminton, brusle, hory v létě a zvířata (není ale vegetariánka).

Rozhodně nechceme vymýšlet nic vlastního, když se můžeme poučit ze zkušeností jiných a ušetřit čas.

"Stravenky jsou naprosto nesystémové, ale zkušenosti ukazují, že jít proti nim je marné. Bylo by to pouhé plýtvání energií," říká náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Foto: Martin Svozílek

Související