Jak hodnotíš první obrysy rozpočtu na příští rok?

Řekl bych s rozpaky, a to vzhledem k datům o vývoji veřejných financí za loňský rok. Centrální vláda, mimorozpočtové fondy, zdravotní pojišťovny a municipality hospodařily se schodkem pouhých 1,4 procenta, zatímco všichni čekali deficit dvě až tři procenta HDP. Ve světle této informace jsou obrysy vznikajícího rozpočtu na příští rok málo ambiciózní. Zaráží mě navrhovaná výše deficitu, která signalizuje poskytnutí fiskálního impulzu v době, kdy se čeká, že ekonomika poroste i bez podpory vlády, což příliš nedává smysl.

Často jsou slyšet hlasy, že předchozí vláda až příliš tlačila na pilu ve chvíli, kdy ekonomika potřebovala povzbudit. Myslíš si, že bylo Kalouskovo ministerstvo financí skutečně příliš restriktivní, a že by si z toho to Babišovo mělo vzít ponaučení a být trochu odvážnější?

Naše fiskální politika jde v posledních letech ode zdi ke zdi. Před krizí jsme rozhazovali a přitom jsme nepotřebovali ekonomiku podporovat rostoucím dluhem. Správně zareagovala fiskální politika jen v roce 2009, kdy v reakci na hluboký propad vláda nechala prohloubit rozpočtový deficit. Další čtyři roky se ale opět nechovala správně. Ekonomika se vrátila do recese a ministerstvo financí pokračovalo ve škrcení. Dohromady nám to podle mých propočtů snížilo životní úroveň o zhruba 1,5 procenta. To jsou náklady, které bychom za stabilizaci veřejných financí tak jako tak museli zaplatit. Otázkou je, jestli je máme platit v době, kdy nemáme práci, anebo raději počkat, až bude ekonomika v lepší kondici.

Připravovaný rozpočet je stále ve velmi rudimentární podobě, nicméně kde tipuješ, že vznikne větší napětí, na straně příjmů, nebo výdajů?

Vzhledem k dlouhodobé opatrnosti ministerstva financí, která je vtělena i do aktuální prognózy vývoje ekonomiky, si myslím, že podobně jako Kalouskova vláda má i ta současná potenciál být překvapena pozitivně. A to na obou stranách. Vývoj ekonomiky bude méně tlačit na růst výdajů, trh práce se začíná zotavovat. A stejně tak by se na straně příjmů mohl lepší ekonomický vývoj projevit ve vyšším inkasu přímých i nepřímých daní.

Možná budeme také pozitivně překvapeni, až se nedočkáme zvýšení daňových sazeb.

Možná se dokonce rýsuje snížení. Mluví se o třetí sazbě daně z přidané hodnoty. To je krok trochu nelogický. Myslím si totiž, že je daleko větší prostor pro kreativitu v daňovém systému v jiných oblastech. Máme například jedny z nejnižších majetkových daní. Pokud by se zvýšily, mohli bychom snížit třeba sociální pojištění.

A myslíš si, že vláda nějak výrazně přemění souhru fiskální a monetární politiky?

Zatímco monetární politika funguje v podstatě tak, jak má, fiskální politika neplní svoji stabilizační roli a není příliš často v souhře s měnovou politikou. Ambicí vlády by mělo být to změnit. Pokud přitom není schopna identifikovat, v jaké pozici by měla fiskální politika být, pak se nabízí založení institutu, který je v řadě zemí světa již běžný, tedy takzvané fiskální rady. Myslím si, že by bylo vhodné, kdyby rada nezávislých ekonomů alespoň našeptávala vládě, kdy je vhodné pootočit kormidlem.

 

Poslechněte si celý rozhovor:

AlterEko Marek a Kupka

Studio ZetProjekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.

 

Související