Jednou za 14 dní se hraje o 300 tisíc korun, každý měsíc bonus v podobě auta. Pokud se ministrovi financí Andreji Babišovi a premiéru Bohuslavu Sobotkovi podaří prosadit plány na efektivnější výběr daní, mohou se na účtenkovou loterii těšit i Češi. Na Slovensku přitom již funguje od loňského září. Stačí nakoupit za jedno euro, doklad o zaplacení pomocí mobilního telefonu přihlásit do soutěže a pak už jen počkat na výsledek pravidelného slosování. Jen během prvních dvou měsíců se výběr DPH na Slovensku díky tomu v přepočtu zvýšil o 5,5 miliardy korun.

Babiš se Sobotkou předpokládají, že vidina snadného zbohatnutí donutí i tuzemské zákazníky požadovat účtenky. Celý systém navíc chtějí oproti východním sousedům zdokonalit. Obchodníci si budou muset pořídit registrační pokladny, které budou schopné přímo komunikovat se servery finančních úřadů. Stát tak bude mít okamžitý přehled o tržbách každého obchodu, restaurace nebo třeba autoservisu.

Ministerstvo financí celý projekt právě rozjíždí: náměstkyně pro daně Simona Hornochová odjela v čele expertů na studijní cestu do Chorvatska a pak se seznámí se systémem elektronické registrace tržeb i v Maďarsku. Týdeník Ekonom proto přináší analýzu, co tento způsob boje s daňovými úniky může přinést.

Dopředu je jasné, že nebude zadarmo. Několik miliard zaplatí stát za vybudování potřebné technické infrastruktury. Další náklady pak ponesou obchodníci. Podle odhadů vyjde příslušná pokladna na 13 tisíc korun a bude jich zapotřebí přes 300 tisíc. Což teoreticky znamená náklady kolem čtyř miliard korun.

"Pokud půjde vše dobře, tak by systém elektronické evidence tržeb mohl fungovat od roku 2016 a v nějaké fázi, až to bude technologicky možné, se k němu přidá účtenková loterie," říká premiér Bohuslav Sobotka. Ministr financí Andrej Babiš zůstává opatrnější, poukazuje na dlouhé lhůty pro schvalování legislativy a nutnost výběrových řízení na nákup potřebné výpočetní techniky. "Kdybych na resortu mohl rozhodovat jako ve firmě, tak by to bylo snadnější," podotýká ministr a majitel Agrofertu.

Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a šéf společnosti Sindat, považuje účtenkovou loterii za nesmysl. "Je to jen plácnutí do vody a lidé o takovou Matějskou pouť stejně postupně začnou ztrácet zájem. Stát si chce vše usnadnit a práci berních úředníků přenáší na občany," řekl podnikatel týdeníku Ekonom. Mezi politiky je zásadním odpůrcem vládních plánů exministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "Registrační pokladny, popřípadě elektronická evidence tržeb, představují náklady zejména pro drobné podnikatele a živnostníky. Spolu s omezením výdajových paušálů mohou pro řadu z nich znamenat likvidační prostředí," tvrdí.

Český kabinet se ale razantního postupu vzdát nehodlá. Minulá tažení proti neplatičům lepší placení daní nepřineslo, a Andrej Babiš navíc před loňskými volbami veřejnosti slíbil nápravu. Hlasy získal i díky tomu, že slíbil posílení rozpočtových příjmů o 40 až 50 miliard korun, potažmo jejich následné utracení ve výdajích. Například na důchody. Dál operuje s teoretickými propočty: potenciál nevybraných nepřímých daní se podle něho pohybuje kolem 100 miliard korun. Jen na DPH lze podle odhadu Babišova poradce Jaroslava Ungermana reálně vybrat zhruba o 30 miliard korun více.

Podle Ungermana ovšem nelze vzhledem k "divočejším poměrům střední Evropy" spoléhat na tradiční kontroly po vzoru Německa či Francie. Tvrdí, že registrace tržeb pomůže především v potírání daňových úniků v restauracích a malých obchodech, nevyjímaje vietnamské večerky a koloniály.

Živnostníci se pokladnám propojeným s finančními úřady brání. Nelíbí se jim ani náklady, které by museli zaplatit ze svého, ani zvýšené papírování, které by s tím souviselo. "Pokud jde o elektronickou registraci tržeb, myslím, že se tak trochu jde s kanonem na krtka," míní zmíněný Karel Havlíček. Od resortu financí proto požaduje analýzu, co takový systém bude stát, kolik lidí si pokladny bude muset pořídit a o kolik více se vybere na daních.

Babišova náměstkyně Simona Hornochová ujišťuje, že do konce letošního roku bude analýza na stole, i když trochu jiného druhu. "Nebudeme zvažovat zda ano, nebo ne. Elektronickou evidenci tržeb chceme, jsme přesvědčeni, že je funkční. Posoudíme ale různé existující modely a zamyslíme se nad alternativami," zdůrazňuje Hornochová.

Chorvatská rada: Dodržujte zákony

Elektronickou registraci tržeb už v roce 2012 zavedli v Bulharsku a pak v Maďarsku. Rovněž v Řecku mají kontrolní systém Taxisnet. Pro české přívržence elektronické registrace se ale vzorem stal chorvatský ministr financí Slavko Linić, který loni z pověření levicového kabinetu elektronickou registraci tržeb zavedl i ve své zemi. "Lidé si zvykli neplatit daně, a podvádět tak ostatní občany. Mám pro ně jedinou zprávu: budete dodržovat zákony a předpisy," prohlásil.

Od ledna 2013 tam musejí mít pokladny on-line napojené na berní úřady v hotelech i restauracích, od loňského dubna v prodejnách, velkoobchodu a autoservisech. Mimo zůstávají jen prodejci novin a tabáku. Do systému vstoupilo na 64 tisíc poplatníků a například v Rijece se průměrný obrat restaurací více než ztrojnásobil. Start elektronizace ovšem jednoduchý nebyl. Stávkovali trhovci, proti se stavěla Chorvatská obchodní komora.

"Porovnávat účinek registrace tržeb v Česku a jiných zemích je problematické. Ekonomiky jsou odlišné, chorvatská stojí na turistickém ruchu, a tam se pokladny skutečně nabízejí. U nás je ale klíčový průmysl, a to se přece musí promítat i do daňových poměrů," míní podnikatel Karel Havlíček.

V Maďarsku, o něž se Babišovi lidé také zajímají, dříve měli standardní registrační pokladny, jenomže jejich význam klesal, tak jak narůstal počet podvodů s jejich pamětí. Pomocí speciální aplikace totiž není problém nahrazovat drahé položky levnějšími či uvádět fiktivní, ale věrohodně vypadající údaje. Proto padlo rozhodnutí napojit pokladny přímo na servery finančního úřadu. V Budapešti si od toho slibují zvýšení ročního výběru daní v přepočtu o 11 miliard korun.

Tyto pokladny mohou daňovým kontrolorům okamžitě poskytnout údaje o každé obchodní transakci. Systém je přitom zabezpečen před manipulací a údaje doprovází elektronický podpis, a tak mají platnost před soudem. Kontrolor pokladnu může na dálku dokonce vypnout, pokud získá podezření, že se s ní děje něco nekalého.

V Maďarsku jde teoreticky o 250 tisíc pokladen, přičemž cena takového zařízení v přepočtu vychází na už zmíněných 13 tisíc korun včetně DPH. Ne vždy je ale nutné kupovat ji celou, v mnoha případech stačí pořídit novou řídicí jednotku. Pokladnu je také možné pronajmout a maďarští živnostníci a menší firmy mohou žádat o státní příspěvek.

Registrační pokladny se přitom v Česku pokoušela zavést už koaliční vláda vedená ČSSD, a to od roku 2007. Legislativa se připravovala po tři roky, pak se povinné zavedení pokladen pro odpor živnostníků a kvůli volbám odkládalo. Celý projekt nakonec zrušil pravicový kabinet Mirka Topolánka. Se zdůvodněním, že by se stejně obcházel a jeho zavedení by přišlo na 10 miliard korun.

Ekonomika ve stínu

Boj s daňovými úniky souvisí se stále rostoucí šedou ekonomikou, jejíž objem v České republice loni překročil podle odhadů mezinárodně uznávaného experta Friedricha Schneidera z rakouské Univerzity Johannese Keplera 600 miliard korun, což představuje 16 procent HDP. Podobně jako po celé Evropě se její objem zvyšuje v souvislosti s hospodářskou recesí, kdy přirozeně roste snaha ušetřit na daních. Schneider tvrdí, že ji mohou potlačit elektronické platby, a dokazuje, že bují v těch zemích, kde se dosud platí hotovostí.

Andrej Babiš se v boji proti šedé ekonomice a daňovým únikům nechce omezovat jen na účtenkovou loterii a elektronicky registrované tržby. A to tím spíše, že je nebude mít k dispozici hned, ale až za několik let. V nadcházejících měsících má být jeho prioritou boj proti karuselovým podvodům. Už proto, že tato hrozba masivních daňových úniků v režii mezinárodních podvodníků, například při dovozech elektroniky, se teď ze Slovenska přesouvá do České republiky. Při těchto machinacích s dovozem mobilních telefonů, herních konzolí, tabletů a laptopů, ale i například kovů jde o to, že se zboží doveze ze zahraničí s nulovou DPH a neprodá se spotřebitelům, ale postupně si je přeprodávají další domácí společnosti. Během toho zaniká původní dovozce - většinou likvidací firmy - a ten také nezaplatí daň. Zboží se nakonec znovu vyveze do ciziny (často původnímu prodejci) a firma na konci řetězce požádá stát o vrácení DPH. Už nyní, podle odhadu Babišova poradce Jaroslava Ungermana, tímto způsobem stát ročně přichází asi o 15 miliard korun.

Ministr Babiš tvrdí, že při potírání těchto podvodů musejí úřady postupovat rychle a tvrdě. Jedním z nástrojů má být speciální útvar, v němž by policie úzce spolupracovala s lidmi z resortu financí a pro nějž má být vzorem obdobný tým z Bratislavy známý jako Kobra. A ještě větší roli má hrát centrální registr bankovních účtů, na němž se teď ministr chce dohodnout s centrální bankou.

Další posílení kontroly vyvolává i pochybnosti. Jan Skopeček, ekonomický expert ODS, připravovaný registr pokládá za další krok, který likviduje hranice soukromí. "Policie má mít možnost získat bankovní informace u skutečně podezřelých občanů. Ale proč jí dávat přístup k citlivým informacím většiny poctivých občanů? To mi připomíná Velkého bratra," tvrdí.

Je s daňovými úniky možné bojovat jinak než s pomocí informačních systémů? S radikálním protinávrhem přichází Jindřich Fikar, majitel čokoládovny Fikar: "Co dělat? Zrušit daně ze zisku, zavést daň z obratu a nevelkou minimální daň."

Josef Pravec

Inspirace Čankajškem

- Účtenková loterie má poměrně exotické základy, nezrodila se totiž na Slovensku, ale až na Tchaj-wanu. Tam se za řízného pravičáka, generalissima Čankajška (na snímku), potýkali se špatným výběrem daní, který komplikoval hospodářskou rekonstrukci ostrovního státu. Generálův ministr financí Žen Sien-čchün v roce 1951 přišel s nápadem, že daňovým únikům v obchodech se zabrání jen tehdy, pokud zákazníci budou důsledně požadovat účtenky. Aby je lidé opravdu chtěli, zavedl jejich losování o ceny.

- Podle odhadů se díky této loterii do dnešních dnů na daních vybralo o 120 miliard tchajwanských dolarů (cca 80 miliard korun) více.

 

JAK TO VIDÍ BYZNYS
Andrej Babiš chce potírat daňové podvody registrací tržeb a účtenkovou loterií. Jak byste proti daňovým únikům bojovali vy?

Efektivnějším využíváním dostupných dat a IT nástrojů na monitoring daní. Pomohlo by také zpřísnění sankcí za daňové úniky - daně totiž musíme platit všichni.

Branislav Šebo
generální ředitel IBM, Česká republika

Určitě ne cestou centrálního registru bankovních účtů. Stanovme minimální daň, snižme daňovou zátěž, omezíme tím mizení peněz v daňových rájích.

Lenka Doležalová Pavilková
majitelka agentury Channel Crossings

Řešením je nižší počet snáze kontrolovatelných daní, lepší komunikace státu s poplatníky a zavedení jednoduchého a bezpečného systému platby daní.

Marius Persinaru
generální ředitel Xerox Česká republika a Slovensko

Jedno z významných kritérií pro přidělení státní zakázky by mělo být, kolik daná firma odvedla státu na daních (např. v poměru k obratu).

Václav Muchna
majitel společnosti Y Soft

Postupně zvyšme zdanění neinvestiční spotřeby (DPH) s kontrolou přes registrační pokladny a snižme daň z příjmu k nule. Tím podpoříme investice a budoucí příjmy.

Jaroslav Řasa
zakladatel ABRA Software

Šedá ekonomika v Evropě v roce 2013

Zdroj: Univerzita Johannese Keplera v Linci, A.T. Kearney

Návrhy daňových změn

Úpravy odvodů
- Sníží se DPH u léků a u knih
- Omezí se a zastropují výdajové paušály pro živnostníky
- Daňová sleva na druhé a další dítě
- Zvýší se spotřební daň u cigaret o tři až čtyři koruny na krabičku
- Odloží se projekt jednoho inkasního místa v obavě, že kumulace mnoha změn najednou by destabilizovala systém výběru daní
- Odklad zrušení superhrubé mzdy až na rok 2016, spolu s tím se zavede druhá sazba u daně z příjmů pro vysoké výdělky
- Zvýší se zdanění hazardu

Opatření na boj s daňovými úniky
- Nová legislativa a vládní nařízení pro boj proti karuselovým podvodům při placení DPH
- Zřízení centrálního registru bankovních účtů
- Rozšíření institutu nespolehlivého plátce
- Elektronická on-line registrace tržeb na zlepšení výběru DPH
- Účtenková loterie po slovenském vzoru
- Investice do zařízení pro kontroly prováděné celní správou (mj. zřízení mobilních laboratoří)
- Zavedení systému na sledování obchodu s pohonnými hmotami

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky

Potenciál nevybraných nepřímých daní podle Andreje Babiše představuje v České republice až 100 miliard korun.

Samotné registrační pokladny už nestačí - není problém jejich paměť libovolně upravovat.

15 mld. Kč
Tolik ztrácí český rozpočet při karuselových podvodech s DPH.

Související