Slovensko je v kursu i s ohledem na ekonomický vzestup posledních let, který tolik kontrastuje s domácí stagnací ve stejné době.

Před 25 lety, hned po pádu komunismu, byla přitom východní část tehdejší federace považována za obtížné závaží, které bude vyspělejším Českým zemím bránit v rychlém vstupu do Evropy.

Dokonce to byl na české straně jeden z argumentů pro rychlé rozdělení společného státu a Slováci se tak při prosazování své samostatnosti vlastně vlamovali do otevřených dveří.

S odstupem času to celé vypadá jinak. Výsledkem totiž je, že se Česko za zhruba dvě desetiletí posunulo v paritě kupní síly z 77 na 79 procent ekonomické úrovně Evropské unie, zatímco podceňované Slovensko se dokázalo vytáhnout z někdejších 47 na 75 procent.

Důvodů je jistě mnoho a odborníci i politici se o ně přou; od automaticky rychlejšího růstu hospodářství startujícího na nižší úrovni, přes pozitivní vliv přijetí eura na Slovensku (tvrdí levice) až po důraznější reformy, které tamní ekonomiku učinily pružnější a méně závislou na přerozdělovacích procesech (jak připomíná pravice).

Důležitý je jen výsledek a ten ukazuje, že Slovenskou je už těsně za námi. Možná ho čekají i problémy, ale i tak se nelze vyhnout mučivé otázce, co podobné srovnání ukáže za dalších dvacet let.

Související