Česko, západní Evropa, Japonsko a další vyspělé země nevyhnutelně stárnou a vize budoucnosti nejsou právě růžové. Pokud ano, pak možná jen kvůli barvě pilulek, jež budou lidé, z nichž bude v roce 2050 každý osmý starší 80 let, stále více a častěji polykat.

Výdaje vlád na sociální péči a zdravotnictví jsou už nyní obrovské. Jen v České republice jde na zdravotnictví z veřejných peněz 300 miliard ročně. Se započtením důchodů a dalších sociálních dávek se suma blíží 800 miliardám a přesahuje 20 procent HDP. Za posledních 20 let se tyto výdaje zvýšily čtyřnásobně. Lidé se dožívají stále vyššího věku, podle odhadů se dnešní děti budou běžně dožívat stovky; stárnutí populace bude mít tak dopady i do dalších oblastí ekonomiky: růstu HDP, zaměstnanosti, cen nemovitostí, daňového zatížení, nominálního zadlužení... Úbytek pracovní síly, nízká porodnost a rostoucí náklady na zdravotnictví a sociální péči jsou na jedné straně noční můrou alespoň těch vlád, jež si problémy už nyní připouštějí, na straně druhé se tím ale už nyní otvírají velké byznysové příležitosti pro soukromý sektor. Třeba firmu, která jako první přijde s účinným lékem na chorobu typu alzheimer, čeká zlatý důl. "Počet lidí se stařeckou demencí bude rychle narůstat. To, že jde o závažné téma, potvrzuje i fakt, že speciálně alzheimerem se loni zabýval summit nejvyspělejších zemí světa G8," říká Francesca Colombová, vedoucí zdravotní divize OECD, která nedávno o rizicích, ale také možnostech, jež přináší stárnutí, přednášela na půdě ministerstva zahraničí českým podnikatelům.

Alzheimer na vzestupu

Slibná látka na léčbu takzvaných neurodegenerativních onemocnění, která má ambice dokončit svůj vývoj až ke komerčnímu využití, nyní vzniká v pražském Ústavu organické chemie a biochemie (viz téma).

"Stárnutí populace je důležité téma. Je to i priorita EU, a dá se tedy očekávat, že se na to bude vypisovat i řada grantových podpor. A netýká se to zdaleka jen vývoje léků, ale i následné péče, péče o staré lidi - ať fyzicky, či psychicky. Je to velký sociologický problém, kdy infrastruktura není připravena na to, aby pojala tak obrovské množství lidí ve věku nad 80 let," říká zástupce ředitele Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Martin Fusek.

Ze současných 44 milionů lidí trpících demencí se má jejich počet v roce 2050 zvýšit až na 135 milionů. Už nyní přitom Světová zdravotnická organizace odhadla globální výdaje na péči o pacienty s demencí na 600 miliard dolarů.

Možnosti boje s mentálními chorobami či demencí už přicházejí i z oblastí, odkud by to dříve čekal málokdo - z herního průmyslu, z trénování paměti prostřednictvím her, takzvaného "brain joggingu". Změny ve společnosti a budoucí zájem o specializované služby lékařské a sociální péče vycítili i čeští podnikatelé a investoři. Příkladem je nový fond druhé největší české investiční společnosti Avant, který chce vložit až 400 milionů korun do výstavby pěti center pro pacienty postižené stařeckou demencí. Provozovatelem zařízení má být firma Alzheimercentrum, která provozuje šest již existujících ústavů v Česku a na Slovensku. Podle výkonného ředitele Avantu Pavla Doležala problém s obsazeností center nebude.

"Již dnes existují na stávající alzheimercentra pořadníky, kdy na jedno volné lůžko čeká pět zájemců," řekl Hospodářským novinám. V roce 2000 se počet lidí s alzheimerem odhadoval v Česku na 50 až 70 tisíc, o 10 let později již přesáhl 120 tisíc. "Pokud vše půjde podle plánu, můžeme stavět i další centra, cíl je prakticky neomezený. Otázkou pak je ale i dostatek kvalitního zdravotního personálu, jak sestřiček, tak doktorů," říká Doležal.

Kde pomohou roboti

Podíl produktivní populace, tedy lidí mezi 15 až 64 lety, se v nejvyspělejších zemích světa sdružených v OECD v roce 2050 sníží ze 70 procent na 55 procent, lidí nad 60 let bude 40 procent, lidí nad 80 let bude 15 procent, dnes je to jen pět procent. Nejrychlejší nárůst takto starých lidí je už nyní patrný v Japonsku, v Koreji, z evropských zemí v Německu, Španělsku nebo v Itálii. A největší pokles lidí v produktivním věku je opět v Koreji, Japonsku, ale také České republice, Slovensku, Slovinsku, Polsku a Španělsku.

Otázka budoucí kvality a množství personálu ve zdravotních a sociálních službách je tedy zcela namístě. "Tradičním paradigmatem vždy bylo, že když jste zestárli, postarala se o vás rodina. Ale rychlost změn je tak neuvěřitelně rychlá a starých lidí tak přibývá, že to vyžaduje stále více veřejných peněz," říká Francesca Colombová. "Zásadním tématem jsou proto i pracovní podmínky zaměstnanců v sektoru zdravotnictví. Je nutné hledat rovnováhu mezi využíváním lidských zdrojů a moderních technologií, protože je zjevné, že lidí v oboru bude brzy nedostatek," dodává expertka OECD.

Štepán Vele, ředitel Lázní Bělohrad, si zatím na nedostatek personálu nestěžuje. Vadí mu ale to, že školy nepřipravují absolventy na reálný život. "To je tristní, stát nepodporuje vztah firmy a školy a představy absolventů se někdy úplně míjejí s realitou. V lázeňství je zásadní i emoční stránka věci a není třeba možné, aby klient u personálu cítil, že je na něj někdo nevrlý," říká Vele, který sleduje moderní trendy a i ve svém oboru věří v budoucí významnější využití robotiky. "I když lidský dotyk je, myslím, ve zdravotnictví to nejdůležitější, robotickou sféru určitě budeme využívat," říká.

Robotika má budoucnost v oblasti rehabilitace, asistence s hygienou, přípravou a konzumací jídla, ale existují už i takzvaní sociální roboti, kteří lidem dělají společnost. Jejich cena se snižuje, kvalita a schopnosti rostou. "Robotika a hi-tech pomáhají v tom, že my jako lidé budeme mít mnohem více času na tu emoční stránku věci. Robot za nás pak v uvozovkách může dělat všechno ostatní. Potenciál robotiky je obrovský. Například i v domácí péči, u diagnostických metod prováděných na dálku, to může ohromně pomoci," odhaduje Vele.

Obor plný politiky

I v době finanční krize se výdaje na zdravotní a sociální péči globálně zvyšovaly. A poptávka po inovativních a přitom dostupných řešeních ve zdravotnictví a sociálních službách roste. Potvrzuje to veřejně dostupná analýza možností, jež se českým firmám v nejbližší době nabízejí v oboru zdravotnictví v zahraničí. Ať už jde o dodávky léků, lékařských zařízení, potravinových doplňků, nemocničních lůžek či nejrůznějších zařízení sektoru elektrotechniky a IT.

České firmy se přitom v konkurenci neztrácejí. Společnost Linet už nyní patří ke špičce na trhu nemocničních lůžek. Jablotron jako první přišel s mobilními telefony pro seniory, české projekční kanceláře se podílejí na stavbě moderních nemocnic v subsaharské Africe i v arabském světě, daří se i v systémech mobilní tísňové péče a asistence seniorům.

"Oslovili jsme 27 českých ambasád z Evropy, Asie, Afriky i Austrálie, a máme k dispozici celou řadu konkrétních příležitostí spojených právě se zdravotní a sociální péčí. Třeba v Alžírsku hodlá tamní vláda do zdravotnictví investovat 20 miliard dolarů. Celkově je poptávka po moderních nemocnicích, dodávkách lůžek, patrný je i důraz na oblast domácí péče," říká Josef Dvořáček z odboru dvoustranných ekonomických vztahů ministerstva zahraničí.

Mimoděk tak dokládá fakt, že obor zdravotnictví je nejen vysoce konkurenční, ale závisí značně i na politickém zadání a aktuální politické konstelaci v jednotlivých zemích, Česko nevyjímaje. Pociťují to i tuzemské firmy, od velkých až po ty malé. "Víme, že stárne Evropa, že stárne i Česká republika, a svým způsobem na to sázíme. Náš obor je ale závislý na rozhodnutí politiků," říká Pavel Tichý, ředitel firmy Erilens, která vyrábí například berle, hole či invalidní vozíky. "Zásadní je pro nás domácí trh, který je sám o sobě kvůli politickým a ekonomickým změnám dost komplikovaný. V jednom roce zaběhneme určitý druh výrobku a ve druhém se stane, že se změnou legislativy úplně otočí podmínky, nebo trh úplně zmizí, protože skončí státní podpora nákupu daných pomůcek," vysvětluje. Politici by podle něho měli sledovat světové trendy, statistiky a odhady vývoje a promítnout je do praxe i zákonů.

Ministři na penzi

Nový ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček alespoň v některých vyjádřeních naznačil, že si problém uvědomuje. "Finance by měly směřovat i na modernizaci psychiatrických léčeben. Také dlouhodobá péče je velké téma a budeme na něm chtít spolupracovat s ministerstvem práce a sociálních věcí. Tento typ péče u nás obecně nějak funguje, ale není moc sofistikovaně řešený. Je potřeba tuto péči rozdělit podle její náročnosti a přizpůsobit tomu úhrady," řekl ministr Němeček v rozhovoru pro iDNES.cz. Bude k tomu možné využít i fondy EU, které mají v letech 2014 až 2020 jít právě i na psychiatrickou péči a podporu domácí péče.

Nejde ale zdaleka jen o téma pro ministra zdravotnictví. Stárnutí obyvatel se bude muset promítnout i do pracovního práva, s ohledem na rostoucí význam domácí péče i do podpory flexibilních úvazků, do hledání vnitřních úspor a omezení plýtvání v celém systému zdravotnictví, do změn důchodového systému, prodloužení odchodu do důchodu, do oblasti vzdělávání i migrační politiky.

I když je to politicky velmi nepopulární, změnit se bude muset i fakt, že Česko má mezi zeměmi OECD jedny z nejnižších soukromých výdajů na zdravotní péči a drtivá většina zdravotní péče - srovnatelná se severskými sociálními státy - je hrazena z veřejných peněz.

Na tom, aby se změny odrazily nejpozději v krizovém roce 2050, je nutné začít pracovat s velkým předstihem. Potíž je v tom, že horizont změny, kdy se i z Česka stane země důchodců, je z hlediska běžné čtyřleté politické periody velmi daleko a přemýšlení o tom, co bude někdy za 30 let, je dnešním (a zřejmě i příštím) politikům dosti vzdálené. Navzdory faktu, že v důchodovém věku budou tou dobou i ti nejmladší z nich.

Robert Břešťan

S tím,jak bude populace stárnout, bude přibývat i lidí s mentálním onemocněním. Už nyní stojí globálně péče o pacienty s demencí 600 miliard dolarů.

Trend zvyšujících se výdajů na péči o stárnoucí populaci je patrný na stále náročnějším financování systému dlouhodobé péče. Větší roli bude muset převzít domácí ošetřování.

V Koreji, Japonsku, ale také České republice či Slovensku nyní výrazně klesá počet lidí v produktivním věku.

Na vozítku do práce? Čas aktivního stáří se v příštích desetiletích výrazně prodlouží. Lidí nad 80 let bude třikrát více než dnes. Foto: Isifa

Související