Ekonom: Rusko potvrzuje svou sovětskou mentalitu, jen diplomatické kroky nestačí

Připomíná vám to, co se děje nyní na Krymu, manýry někdejšího SSSR a jeho chování ke svým satelitům?

Rusko nyní jasně dokázalo, že sovětská mentalita v něm přetrvává. Je však nutné zdůraznit, že nejde o nějaké vojenské dobrodružství Vladimíra Putina, ale že má plnou podporu ruského parlamentu a Rusů zmanipulovaných putinovskou propagandou. Rusko dodnes praktikuje asi 250 let starou doktrínu Kateřiny Veliké o potřebě „hranic Ruska, které se dají bránit“.

Protože je to rovinatá země a nemá historickou hranici definovanou horami či mořem, v praxi tato doktrína znamená, že je potřeba dobýt či okupovat veškeré sousední země až k mořskému pobřeží nebo k horskému masivu.

Obvykle se ale mluví o tom, že státy, které mezi sebou intenzivně obchodují, spolu obvykle neválčí. To podle vás v případě Ruska neplatí?

Rusko pod vedením prezidenta Putina nemá zájem se politicky a ekonomicky integrovat se zbytkem Evropy, nemluvě už vůbec o USA. Je na čase, abychom si to konečně přiznali a podle toho se zařídili.

V případě Ukrajiny si myslím, že obsazení Krymu je pouze začátek rozdělení Ukrajiny. Vidím naprostou ironii v tom, že Putin je zcela neschopný pochopit, že podobného výsledku mohl dosáhnout mírovou cestou. V době, kdy se Skotsko chce odtrhnout od Velké Británie a Katalánsko od Španělska, Putin mohl vcelku v klidu argumentovat, že by bylo rozumné dát příležitost demokratickému referendu v regionech Ukrajiny, zda chtějí nezávislost, nebo integraci do ruské federace. Je téměř jisté, že za daných okolností by tyto regiony chtěly být připojeny k Rusku. Putin ovšem v demokratické cesty vůbec nevěří.

Region bývalého sovětského bloku znáte dokonale, protože jste se detailně zabýval studiem ekonomik SSSR a dalších socialistických států. Pracoval jste v ekonomickém týmu přímo pro administrativu Ronalda Reagana. Jaké bylo vaše zadání?

Zjistit, jaké jsou slabiny východního bloku. Náš tým na Pensylvánské univerzitě samozřejmě nebyl jediný, pracovalo se na více frontách. Studovala se zátěž plynoucí ze zbrojních výdajů, zkoumalo se fungování ekonomik, ale třeba i transportní systém. Protože prakticky veškerá doprava v SSSR probíhala po železnici, jedna z teorií možného zhroucení sovětské ekonomiky spočívala v tom, že by přestaly fungovat železnice.

Další teorie souvisela s rostoucími problémy v zemědělství, s nízkými výnosy, a co by se dělo, pokud by přišla série neúrod. Intenzivně se studovaly i rostoucí zdravotní problémy populace. Rusové měli největší podíl alkoholiků i kuřáků na světě. Ruští muži se dožívali ve srovnání se západní Evropou v průměru o deset až patnáct let méně.

Z toho pak vznikaly zprávy a alternativní scénáře, které se dále modelovaly. Například do fungování ekonomik se prolnula zátěž zbrojních rozpočtů a simulovalo se, co by se stalo, kdybychom se pustili do vysoce náročných nových zbrojních programů a Sovětský svaz byl na to nucen reagovat.

Dá se říci, že práce ekonomů, tedy i vaše, pomohla uzbrojit Sovětský svaz?

Domnívám se, že ano. Nikdo neměl zájem na otevřeném konfliktu, ale už za prezidenta Cartera bylo jasné, že dříve nebo později k nějakému konfliktu dojít může. Byla snaha se tomu vyhnout, ale současně bylo otázkou, jak zastavit a oslabit komunistický politický systém. Existovala řada alternativních scénářů. Jedním z nich bylo, že se systém časem zhroutí sám, další zdůrazňovali, že se musíme pokusit ten proces sami urychlit.

Dnes je úplně jiná doba. Něco jako uzbrojení Ruska těžko připadá v úvahu. Jak by podle vás měl či mohl svět reagovat na ruskou invazi na území Ukrajiny?

Myslím si, že hrozby jako vyloučení Ruska ze skupiny G8 a podobné diplomatické kroky budou k ničemu. Nejefektivnější, co může Západ nyní udělat, je značně ztížit Rusům život na ekonomické frontě, a to celou řadou opatření.

Například?

Třeba omezením obchodu s Ruskem na nutné minimum, masivní snahou rozvinout břidličný plyn i v Evropě včetně Ukrajiny, tak aby došlo k podobné revoluci ve výrobě zemního plynu jako v USA, či obnovením tvrdých restrikcí na vývoz moderních technologií do Ruska, a to zejména těch, které mají potenciál. Nabízí se také radikální omezení aktivit ruských bank v západních zemích, odříznutí Ruska od západního světa jak politicky, tak i kulturně a v oblasti vzdělávání, což nezbytně povede k rostoucímu odporu vůči Putinovi mezi ruskou kulturní a intelektuální elitou. Dlouhodoběji bych ale také navrhoval další strategii.

Celý rozhovor s Janem Vaňousem najdete v novém čísle týdeníku Ekonom (10/2014). Je součástí velkého tématu Jak porazit Rusko. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samung a dalších zařízeních se systémem Android.