Od roku 2007 je model i10 nejmenším vozem automobilky Hyundai na evropském trhu. Nahradil nepříliš známé vozítko Atos, které bylo autem výhradně na městské cestování. Od premiéry první generace i10 se jej prodalo 450 tisíc kusů. Loni byla na autosalonu ve Frankfurtu představena druhá generace. Ta je na rozdíl od předchůdce již čistě evropským automobilem, byla vyvíjena na starém kontinentu s cílem oslovit zdejší náročnější zákazníky.

Novinka je v porovnání s předchůdcem delší o výrazných 80 milimetrů. Na šířku narostla o 65 milimetrů. To ji katapultuje z dřívější pozice jednoho z nejužších vozů segmentu mezi ty nejširší.

Výrazného pokroku se dosáhlo také v technologii výroby karoserie. Podíl plechových výlisků vyrobených z vysokopevnostní oceli je nyní 29,2 procenta. U předchůdce to bylo pouhých devět procent. Zásluhou toho je karoserie tužší. Auto tak má vyšší bezpečnost i lepší jízdní vlastnosti.

Vůz testovaný Ekonomem přijel v dražším provedení Family. Oproti základu jménem Classic je dražší o 10 tisíc korun. K šesti airbagům či stabilizačnímu systému je ve variantě Family přidána navíc manuálně ovládaná klimatizace, integrovaný audiosystém s CD a možností připojení USB a také dojezdová rezerva namísto opravné sady pneumatik.

Vzhledem k tomu, že jde o zcela nový vůz, překvapila absence dvousměrně stavitelného volantu. Jeho polohu lze měnit pouze ve svislém směru. I tak je ale pozice za ním veskrze příjemná. Řadicí páka je nyní mnohem výše, tak jak je tomu u vozů vyšších tříd. Celkově kabina nového Hyundai i10 působí dospělým dojmem. Mladistvost lze dodat díky barevným kombinacím - pokud zákazník zvolí například mix oranžové a černé. Testovaný vůz s bleděmodrým dekorem byl možná až příliš zdrženlivý.

Pod kratičkou kapotou je na výběr dvojice zážehových motorů z řady Kappa. Jde o menší tříválec s objemem 1,0 litru nebo větší čtyřválcovou dvanáctistovku. Ekonom vyzkoušel prvně jmenovaný pohon, a nutno říci, že se předvedl ve velmi dobrém světle. Označení D-CVVT napovídá přítomnosti proměnného časování sání i výfuku. Díky tomu motor solidně zabere už od nízkých otáček. S jejich zvyšováním ale tahu moc nepřibývá. A do těch vyloženě vysokých se už nechá nutit. Asi největší devizou jednotky je její kultivovanost. Tříválcový klapot je sice postřehnutelný, avšak vibrace jsou omezeny na naprosté minimum. V tom testovaný model patří k absolutní špičce mezi moderními tříválci.

Pětistupňová převodovka je osazena spíše kratšími převody. Při dálničních 130 km/h se ručička otáčkoměru pohybuje na hodnotě zhruba 4000 otáček za minutu. To je ale u malých motorů normální. Nevýrazná ochota vozu ke zrychlování v této rychlosti i s ohledem na průběh točivého momentu a zpřevodování dokazuje aerodynamické limity karoserie. Samotné ovládání převodovky by se také ještě dalo vylepšit, avšak nepřesné rozhodně není. Motor je příkladně úsporný. I v Praze bylo možné jezdit za 6 litrů na 100 kilometrů. Odpružení podvozku u testovaného modelu bylo spíše tužší, avšak neřesti českých silnic vůz absorboval bez výhrad. Ani na velkých výmolech karoserie nevyluzovala neobvyklé zvuky.

Osvědčená konstrukce podvozku využívá vpředu modifikované zavěšení McPherson, vzadu torzní příčku. Překvapením jsou kotoučové brzdy i na zadní nápravě. To dodnes nemají leckterá větší a výkonnější auta. Však také brzdy byly opravdu účinné, byť až s příliš horlivým posilovačem.

Nadšení nepřineslo řízení podporované standardním elektromechanickým posilovačem. Nešlo ani tak o převod, který je se zhruba 2,9 otáčky volantu mezi plnými rejdy v pořádku, jako o celkové odladění. Zejména při přímé jízdě bylo třeba směr téměř neustále korigovat. Naopak v nízkých rychlostech se Hyundai i10 předvádí v tom nejlepším světle. S vozem se skvěle manévruje, protože ke změně směru stačí volantem jen nezvykle lehce pootočit. Manévrování v úzkých prostorech nebo parkování na omezeném místě bude s i10 hračkou.

Hyundai i10 dospěla. Vzhledem k zajímavé základní ceně může být zajímavou volbou pro ty, kteří potřebují jednoduché a levné auto do města a jeho okolí, přičemž dají přednost novému vozu před ojetinou. Takoví zákazníci se často rozhodovali i pro levné verze většího modelu i20, teď by ale část z nich mohla bez obav přejít do menšího segmentu.

 

Tabulka technických parametrů
Hyundai i10 1.0 D-CVVT

Motor: zážehový tříválec
Objem: 998 ccm
Výkon: 48,5 kW (66 k)
Toč. moment: 95 Nm
Zrychlení 0-100 km/h: 14,9 s
Max. rychlost: 155 km/h
Komb. spotřeba: 4,7 l/100 km
Rozměry: 3665 x 1660 x 1500 mm
Cena: 239 990 korun včetně DPH

V kultivovanosti patří testovaný model k absolutní špičce mezi moderními tříválci.

Hyundai i10 je nejmenším modelem automobilky na trhu. V nabídce nahradil vozítko Atos.

Palubní desku lze ozdobit různými barevnými dekory. Lze zvolit křiklavé i decentní vzory.

LED pro denní svícení se dostalo do segmentu nejmenších aut. Zdobí i model i10.

Za příplatek je možné auto startovat pomocí tlačítka.

Pětistupňová manuální převodovka na malý tříválcový motor stačí.

Vzadu je třeba počítat s omezeným místem pro posádku.

Auto na šířku narostlo o 65 milimetrů. Z jednoho z nejužších vozů segmentu se tak dostalo mezi ty nejširší.

Foto: Hyundai

Související