Jsou jimi návrat k superficiální zásadě a zásadě materiální publicity. Že nevíte, co to je? Lidé si odvykli na to, co dříve bývalo běžné, a málo si uvědomují, jak neutěšené právní poměry u nás přes 60 let platily.

Superficiální zásada neznamená nic jiného než sjednocení vlastnictví pozemku a stavby. V právu již od dob Říma platí, že vše, co vyrůstá z pozemku a je s ním pevně spojeno, je jeho součástí.

Smyslem je hlavně prevence sporů. Movité věci z cizího pozemku totiž snadno odstraníte, ale stavby si odnesete jen ztěžka. A proto jakýkoli spor mezi majiteli pozemku a stavby nemá dobré řešení.

Nový zákoník proto znovu sjednotil stavby s pozemky pod nimi. Pronajímat, převádět či platit daň již budeme z pozemku, nikoli ze stavby. Ke sjednocení nedošlo, pokud tomu bránilo odlišné vlastnictví nebo třeba zástava. Takové případy se řeší zřízením předkupního práva.

Zásada materiální publicity znamená návrat k principu, že co je zapsáno v katastru nemovitostí, bere se jako platný právní stav. Tedy že, co je psáno, to je dáno.

Vychází se z toho, že až na výjimky typu podvodu je třeba více chránit právní jistotu nabyvatelů, kteří koupí nemovitost v dobré víře od osoby zapsané v katastru, než vlastníka, který vědomě nebo dlouhodobě ignoruje nesprávný zápis.

Vlastník se musí aktivně starat o evidenci svého majetku a případný nesoulad zápisu v katastru začít řešit ihned, jakmile se o něm dozví, nejpozději do tří let.

 

Josef Hlavička
advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners
Partner rubriky

 

Archiv sloupků k rekodifikaci najdete na adrese Ekonom.cz/rekodifikace

Související