Snahy o to, aby česká veřejná správa fungovala jinak, a pokud možno lépe, lze pojmenovat různě. Například "Optimalizace řízení interních a externích procesů", což je název projektu Státního fondu životního prostředí, který Evropská unie podpořila částkou 13 milionů korun. Případně "Systematizace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR" za 80 milionů. Týdeník Ekonom má k dispozici seznam podobných akcí, kde miliony z evropských peněz mají sloužit ke zlepšení činnosti státní správy, vzdělávání zaměstnanců, k analýzám či plánování strategií. Slovy jako identifikace, reorganizace, procesní integrace či optimalizace se nešetří, podobně jako penězi. V součtu jde o dvě stovky projektů za 2,7 miliardy korun, jež ministerstva a další úřady dostaly k dispozici na to, aby pracovaly efektivně a přátelštěji k občanům i firmám. Další více než miliarda korun šla pak na takzvané "měkké dovednosti" pro zajištění čerpání a rozdělování evropských dotací, nejrůznější hodnocení, evaluace, analýzy a programování.

Týdeník Ekonom se pokusil dobrat toho, jak konkrétně byly tyto peníze využity a s jakým výsledkem. Je však nutné připojit varování: Tento text obsahuje prvky úřednické novořeči, jejíž nadměrná konzumace může škodit zdraví.

Vylepšíme si web

Ve většině jde o projekty čerpané mezi lety 2009 až 2013; dost času na to, aby se případné přínosy ve státní správě stihly projevit. Řada mezinárodních srovnání i zkušenosti českých manažerů a podnikatelů (viz Byznys echo) ale ukazují opak: mezi hlavní problémy v oblasti konkurenceschopnosti Česka, otevřenosti podnikání či kvality investičního prostředí stále patří právě stav a kvalita státní správy.

"Co z těch projektů vypadlo, nevím, ale za sebe říkám, že moc velkou změnu v činnosti dotyčných úřadů nevidím. A to jde ve většině případů o celkem velké rozpočty," podotýká Jana Chvalkovská ze sdružení zIndex, které hodnotí zadavatele veřejných zakázek.

Jak konkrétně tedy desítky a stovky milionů z evropských peněz česká ministerstva a úřady využily? "Nejdříve bychom chtěli uvést, že všechny zmiňované projekty byly zahájeny minulým, respektive předminulým vedením ministerstva," zdůraznil hned v úvodu odpovědi mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek. Samo toto ministerstvo inkasovalo jen z Evropského sociálního fondu ve třech velkých projektech na zlepšování své práce bezmála čtvrt miliardy korun. Kupříkladu projekt "Posilování efektivnosti výkonu veřejné správy a veřejných služeb v oblasti připravovaných reforem MPSV" začal v dubnu 2011, skončit by měl letos na konci září a padne na něj 48 milionů. Cíle projektu znějí vznosně: "Posílení efektivnosti řízení a vytvoření moderního funkčního úřadu." Vzhledem k tomu, že program ještě neskončil, je na jeho hodnocení ještě brzy. To úředníci Státního fondu životního prostředí mají jasno již teď: dva a půl roku trvající projekt "Optimalizace řízení interních a externích procesů na SFŽP", který spolykal 13 milionů, se podle mluvčí fondu Petry Kučerové jednoznačně vyplatil. "Hlavním cílem bylo zvýšení kvality a efektivity vybraných vnitřních procesů prostřednictvím provedení jejich analýzy a následné optimalizace," vysvětluje. A pozor: "Cílů projektu bylo dosaženo realizací jednotlivých klíčových aktivit, které byly zacíleny na jednorázovou komplexní implementaci kvalitativních opatření zaměřených na zefektivnění činnosti organizace."

I další úřady smysluplnost vynaložených peněz obhajují. "Šlo o celou šíři aktivit pokrývajících potřeby úřadu od datových schránek přes personalistiku až po webovou prezentaci, takže jde o účelně vynaložené prostředky," říká o projektu "Efektivní správa Českého telekomunikačního úřadu" za 16,4 milionu mluvčí Martin Drtina. "V současné době ČTÚ připravuje novou webovou prezentaci, při které čerpá z doporučení a připomínek vzešlých z tohoto projektu," doplňuje.

Úkol pro ministra dopravy

Hnutí ANO 2011, součást nové vlády, už v předvolební kampani lákalo voliče na to, že se zaměří právě na efektivitu ministerstev a úřadů, na to, aby "stát fungoval jako firma". Například ministr dopravy Antonín Prachař se už nechal slyšet, že své vládní působení chce začít důkladnou analýzou fungování resortu. Měl by se tedy detailně zajímat i o to, jak se mezi březnem 2010 a únorem 2013 využilo 11 milionů korun na projekt "Zvýšení vnitřní efektivnosti resortu dopravy" nebo na "Chytrý a otevřený úřad ministerstva dopravy", na nějž šlo v letech 2010 až 2013 dalších 17 milionů. Zaplatil se z nich například komunikační audit a vznikl Manuál interní a externí komunikace. "Realizovaný projekt ukázal, že v organizaci by interní komunikace mohla být na mnohem vyšší úrovni, a navrhl opatření ke zlepšení. Vynaložené náklady odpovídají přínosům tohoto projektu," říká Marek Pastucha, ředitel odboru fondů EU na ministerstvu dopravy.

Náplň projektů z velké části tvoří různá školení či analýzy, kde je měření skutečných dopadů a přínosu obtížné. "Pokud úřad čerpá dotaci na zvýšení efektivity vlastního fungování, lze se nepochybně ptát, nakolik se pak snížily jeho náklady a kde konkrétně se projevil očekávaný lepší výkon," podotýká Michal Voda ze sdružení Naši politici, které mimo jiné vytvořilo i web detailně mapující čerpání evropských dotací.

V Česku jde na platy a ostatní osobní náklady státních zaměstnanců zhruba 130 miliard korun ročně, tedy asi desetina státního rozpočtu. Faktem je, že například výdaje na platy zaměstnanců se v letech 2011 a 2012 snížily, stejně jako celkový počet zaměstnanců. Za dva roky státní služby opustilo na 15 tisíc zaměstnanců. Spíše než výsledky evropských projektů k tomu ale přispěl tlak tehdejší vlády Petra Nečase na úsporná opatření.

Jak navíc upozorňuje v českém prostředí unikátní "Analýza finanční náročnosti a kvality výkonu státní správy do roku 2030", problém není ani tak ve výdajích státu na úřednický aparát, jako ve výkonu, jaký podává.

"V celoevropském srovnání má Česká republika pátou nejnižší výši podílu počtu úředníků na celkovém počtu obyvatel, zároveň má v mezinárodním srovnání podprůměrné finanční ohodnocení úředníků. Problém české státní správy leží zejména v jejím zpolitizování a neefektivitě," konstatuje v analýze její autorka, ekonomka Jana Chvalkovská.

Záhady úřednického světa

Ne všechny původně přidělené evropské peníze ale tuzemské úřady využily. Některé plány na zlepšení vlastního fungování musely úřady zrušit kvůli jinému dlouhodobému problému státní správy - potížím s vypisováním veřejných zakázek. Takový byl osud třeba 20milionového projektu ministerstva zemědělství s obzvláště komplikovaným názvem, který pro ilustraci specifik úřednického světa uvádíme v plném znění: "Identifikace strategií MZE a vytvoření předpokladů pro reorganizaci úřadu pomocí analýzy podpůrných činností, procesů a systémů v rámci resortu MZE včetně dopadů na přímo řízené organizace."

"Projekt byl ukončen, protože proti výsledku veřejné zakázky uchazeči vznesli námitky. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nám pak zakázal uzavření smlouvy s budoucím dodavatelem," vysvětluje mluvčí ministerstva Dana Večeřová s tím, že novou zakázku by už úřad vypsat nestihl, a tak získané peníze nevyčerpal a vrátil.

I když se tedy vlivem podobných neuskutečněných záměrů celková částka vynaložená z evropských fondů na větší efektivitu české státní správy snížila zhruba o desítky milionů korun, pořád jde o vysokou sumu, již systém bez potíží dokázal absorbovat. S jakým efektem, to zůstává otázkou.

Stav státní správy nyní slibuje zlepšit i nový zákon o státní službě. Ten na konci ledna prošel hlasy koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL prvním čtením na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. Premiér Bohuslav Sobotka se dušuje, že nejde o žádný "lex Babiš", ale o nezbytný krok, který zlepší fungování státu. "Revoluce ve státní službě by měla sloužit k ochraně odborného aparátu ministerstev před příliš častými politickými zásahy, které přicházejí po volbách. Personální kompetence ministra by měla končit u náměstka," říká Sobotka.

Jak konkrétně bude ale služební zákon vypadat a zda bude mít slibované přínosy, zůstává další velkou neznámou českého úřednického světa.

Robert Břešťan

Varování týdeníku Ekonom:
Tento text obsahuje prvky úřednické novořeči, jejíž nadměrná konzumace může škodit zdraví.

3,9 mld. Kč
Tolik stály projekty, které měly během posledních pěti let zajistit lepší fungování státních úřadů.